Než jsem pojmenoval svůj blog, rozmýšlel jsem se, jak ho nazvu.
Přemýšlel jsem, že když blog pojmenuji mým vlastním jménem, tak to bude postrádat invenci a nic to nenaznačí o obsahu. Na druhou stranu, když dám do názvu o čem je, tak bude název příliš dlouhý nebo zavádějící, protože stejně nepostihne obsah, který se může měnit a vyvíjet. Další možností bylo dát mu vtipný název, jenže takový název postrádá informační hodnotu, leda tak naznačí intelektuální úroveň tvůrce.
Prohlédl jsem si mnoho provozovaných blogů nejrůznějšího zaměření, abych se inspiroval, a nakonec jsem došel k názoru, že pro blog věnovaný osobním zájmům autora je nejvhodnějším a nakonec i nejvýstižnějším pojmenováním prostě autorovo jméno. Také pojmenování typu Luďkův blog, Luďkovy stránky, O Luďkovi se mi jeví jako zbytečné. Připomíná hlášku „stěrače stírají, ostřikovače ostřikují“. To přeci každý vidí, že je to blog a že je můj.
Při procházení blogů jsem si všiml dvou celosvětově rozšířených tendencí, což jistě není nic objevného, ale přeci jen stojí za povšimnutí při řešení problému pojmenování. Autoři vystupují pod přezdívkami, namísto fotky dají karikaturu nebo žertovný snímek, do údajů o sobě píší nesmyslné mystikace a „duchaplné“ průpovídky. Co je to za prezentaci, co je to za komunikaci, když člověk tají, co je zač? Vždyť se mu nedá věřit ani slovo.
Tak tedy vystupuji pod svým skutečným jménem a události, zážitky a postavy nadále popisované nejsou smyšlené, ale naopak jsou skutečné, nebude-li uvedeno jinak :-)
Tak jsem si to vyřešil…
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat