Naplánoval jsem si letošní závody s ambicí dojíždět pravidelně v první polovině výsledkové listiny.
V loňském roce jsem si závodění vyzkoušel a nebyla to žádná ostuda. Během roku jsem se zlepšoval. Poznal jsem ale, že dalšího zlepšení pouhým najížděním kilometrů v tréninku nedosáhnu a že ani co nejvyšší úsilí v závodě nestačí. V nasazení při závodě jsem dosáhl maxima. Moje průměrná tepová frekvence při Cyklobraní byla 172, tedy 92% maximální tepové frekvence. Taková zátěž srdce po dobu závodu trvajícího téměř dvě a půl hodiny je asi až moc.
Takže co udělat pro lepší výsledky?
V nasazení jsem rezervy vyčerpal. Zlepšit se dá kondice, technika jízdy a vybavení.
Můj Author Traction z roku 2006 mi letos odslouží pátou sezónu. Technický pokrok napovídá, že je už poněkud zastaralý a těžký. Když mi chuť do ježdění vydrží a v ostatním se zlepším, tak se na příští rok odměním novým kolem. Je to dost vysoká investice, takže na ředě bude až jako poslední.
Technika jízdy v terénu je jedna z věcí, ve kterých podstatně zostávám. Na její zdokonalení přijde čas na jaře, až bude možné vyjet do terénu.
Na zlepšení kondice se dá pracovat v zimě. Takže kondičnímu tréninku se věnuji pětkrát týdně. Dvakrát týdně spinning, dvakrát týdně posilovna a jednou týdně plavání v bazénu. K tomu rehabilitační cvičení na páteř, které jsem si nechal připravit od rehabilitační sestry. Do posilovny jsem si nechal vypracovat od trenérky plán kruhového tréninku. Na webu Cyklodata jsem si založil tréninkový deník.
V zimě jsem se tedy zaměřil na trénink silové vytrvalosti, a jaře k vytrvalostnímu tréninku přidám nácvik techniky a v létě mezi závody bude nejvodnější snažit se zlepšit rychlost. Doufám, že se během roku zimní příprava projeví na výkonnosti i na výsledcích.
neděle 21. února 2010
sobota 20. února 2010
Kalendář závodů pro rok 2010
Výsledky loňského roku měly rostoucí trend, takže jsem rozšířil počet závodů, kterých se chci zúčastnit. Tučně jsou napsané závody, které pojedu určitě. Ostatní pojedu podle toho, jak se mi bude dařit, nebo jsou termínově blízko sebe a rozhodne až momentální chuť a kondice.
24.4.2010 - Lety u Prahy - Trans Brdy České spořitelny - KPŽ
1.5.2010 - Příbram - Příbramský permoník - KPŽ
23.5.2010 - Bezděz - Author 50 Bezděz - AMT
12.6.2010 - Orlík - Orlík Tour Kooperativy - KPŽ
19.6.2010 - Heřmanice v Podještědí - International MTB Marathon Malevil Cup
10.7.2010 - Praha Praha - Karlštejn Tour České spořitelny - KPŽ
25.7.2010 - Ústí nad Labem - RWE Okoloústí - CMT
21.8.2010 - Karlovy Vary - Karlovarský AM Bikemaraton Škoda Auto - KPŽ
5.9.2010 - Benice - Unilever Okoloprahy - CMT
18.9.2010 - Jevišovka - Cyklobraní Kooperativy - KPŽ
Podrobný rozpis je na Luděk Jambor MTB
24.4.2010 - Lety u Prahy - Trans Brdy České spořitelny - KPŽ
1.5.2010 - Příbram - Příbramský permoník - KPŽ
23.5.2010 - Bezděz - Author 50 Bezděz - AMT
12.6.2010 - Orlík - Orlík Tour Kooperativy - KPŽ
19.6.2010 - Heřmanice v Podještědí - International MTB Marathon Malevil Cup
10.7.2010 - Praha Praha - Karlštejn Tour České spořitelny - KPŽ
25.7.2010 - Ústí nad Labem - RWE Okoloústí - CMT
21.8.2010 - Karlovy Vary - Karlovarský AM Bikemaraton Škoda Auto - KPŽ
5.9.2010 - Benice - Unilever Okoloprahy - CMT
18.9.2010 - Jevišovka - Cyklobraní Kooperativy - KPŽ
Podrobný rozpis je na Luděk Jambor MTB
sobota 13. února 2010
Shrnutí loňského cyklistického roku
Přidávám ohlédnutí za loňským rokem, spíše statistické shrnutí tréninku a závodů.
datum závod umístění celkem v kategorii
2.5.09 KPŽ - Příbramský permoník 457 116
16.5.09 KPŽ - Trans Brdy 539 125
27.6.09 AMT - Vinařská 50 - Author Znovín Cup 513 114
6.9.09 CMT - Okolo Prahy - MČR v MTB 1/2 maratonu 281 44
19.9.09 KPŽ - Cyklobraní 370 96
KPŽ = Kolo pro život
AMT = Author marthon tour
CMT = Cyklomaraton tour
Podrobné výsledky na mém webu Luděk Jambor MTB
- Celkem ujeté kilometry 3064 km
- Závodní kilometry 282 km
- Tréninkové kilometry 2782 km
- Celkový tréninkový čas 159:48 hod
- Celkové převýšení 32736 m
- Převýšení v závodech 4065 m
datum závod umístění celkem v kategorii
2.5.09 KPŽ - Příbramský permoník 457 116
16.5.09 KPŽ - Trans Brdy 539 125
27.6.09 AMT - Vinařská 50 - Author Znovín Cup 513 114
6.9.09 CMT - Okolo Prahy - MČR v MTB 1/2 maratonu 281 44
19.9.09 KPŽ - Cyklobraní 370 96
KPŽ = Kolo pro život
AMT = Author marthon tour
CMT = Cyklomaraton tour
Podrobné výsledky na mém webu Luděk Jambor MTB
neděle 7. února 2010
Jak jsem jel Cyklobraní
Jelo se v Jevišovce jako 14. závod Kola pro život. Nelitovali jsme dlouhé cesty do Hlohovce u Valtic, udělali jsme si prodloužený víkend a vyjeli ve skupině čítající tři jezdce a dvě maželky. Období vinobraní a burčáku bylo pro takový výlet na jižní Moravu velice příhodné a také počasí nám bylo nakloněno. Po mírném pátečním porušení životosprávy jsme v sobotu ránu dorazili do Jevišovky.
Jako první z našeho týmu se na start postavil čtyřletý Albert v kategorii M6 Junior Trophy. Splnilo se mu tak přání závodit, které v něm vzklíčilo, když se v červnu zúčastnil Vinařské padesátky jako divák. V krátkém, ale rychlém závodě na travnatém povrchu obsadil ve své kategorii 19. místo, což, jak se později ukázalo, byl nejlepší výsledek z našeho týmu.
Ráno bylo chladné, avšak během dne se oteplilo a hlavní závod se odehrál za letního počasí, na to, že se jelo 19. září až neobvykle teplého, prostě pravé babí léto. Jirka to rozbalil v kategorii nad 60 let a já se pokusil letos naposledy podat slušný výkon v M40. Trať byla suchá a vedla převážně mezi vinicemi, poli s dýněmi a také po protipovodňových hrázích. Přibližně polovina trati byla na území Rakouska. Jelo se na dvě kola po 28 km, celkem 56 km. Díky malému převýšení s prakticky jediným krátkým prudkým kopcem, na kterém vytrvale fandili Rakušané, se jelo hodně rychle. První kolo jsem měl za 1:11 hodiny a líbilo se mi, že jedu rychle. Nevýhodou bylo, že díky vysokému tempu si člověk neměl, kde vydechnout. Stačilo zvolnit, ohlédnout se a už se přese mě hnali další borci. Kdesi na internetu se o tomhle závodě někdo vyjádřil jako o sprintu na 56 km a měl pravdu.
Dlouho jsem byl v pohodě a držel tempo, než mi došlo pití a přepadla mě žízeň. Občerstvovačka byla poměrně pozdě, asi proto, aby byla na českém území. Na rozdíl od prvního kola, kdy jsem jen projel a sebral podávaný kelímek s pitím, tentokrát jsem u ní zastavil z obavy, abych nepřecenil své síly a napil se ionťáku. V záchvatu hašení žízně jsem do sebe obrátil tři kelímky studeného nápoje, i když by stačil jeden. Když jsem se zase rozjel, zjistil jsem, že se mi nechtějí točit nohy a pití mi šplouchá v břiše. Trvalo mi asi dva kilometry, než jsem krizi překonal. Za tu dobu mě předjela pěkná řádka jezdců, kterých jsem se nechytal. Až teprve na asi poslední 4 kilometry před cílem jsem se vzpamatoval a rozjel jsem se. Předjížděl jsem zpátky borce, kteří se přede mě dostali při mé krizi, a postupně jsem získával ztracenou pozici. Ale nakonec jsem tu ztrátu stejně úplně nedohnal. Alespoň jsem ji zmírnil. Je strašně demotivující, když mě lidi předjíždějí a já jim nestačím. Naopak jako doping působí, když se před mnou objeví záda a já se k nim blížím, předjedu, a další záda mě přitahují jako hadr býka a já je zase předjíždím. Tak se mi povedlo nastartovat se a po protipovodňové hrázi zarostlé trávou a plné děr, kde jsem v prvním kole trpěl drncáním, až mě brněly ruce, jsem teď ostatní plynule předjížděl. Ještě v uličkách Jevišovky jsem se snažil zrychlit na posledních stovkách metrů, co to šlo a s nadšením jsem si zazávodil o celkové 370. místo a se zadostiučiněním jsem přespurtoval dva jezdce z mé kategorie ještě těsně před kobercem. A moc mě potěšilo, že právě u cílové čáry stály naše ženské s Albertem a povzbudily mě. To se to pak jezdí!
Čas jsem měl 2:27:39 a celkově jsem byl 370. z 696 borců (53%) a ve své věkové kategorii 96. ze 177 (54%), kteří závod dokončili. Povzbudivé do další sezóny…
Večer jsme doplnili síly v penzionu u Lednice při grilování a burčáku – super kombinace! V neděli následovala kompenzace chůzí v zámeckém parku v Lednici. A to byl můj poslední loňský závod.
19.9.2009
Na obrázcích je Albert v Junior Trophy, naše depo a šatna na parkovišti v poli a zámecký park v Lednici
Jako první z našeho týmu se na start postavil čtyřletý Albert v kategorii M6 Junior Trophy. Splnilo se mu tak přání závodit, které v něm vzklíčilo, když se v červnu zúčastnil Vinařské padesátky jako divák. V krátkém, ale rychlém závodě na travnatém povrchu obsadil ve své kategorii 19. místo, což, jak se později ukázalo, byl nejlepší výsledek z našeho týmu.
Ráno bylo chladné, avšak během dne se oteplilo a hlavní závod se odehrál za letního počasí, na to, že se jelo 19. září až neobvykle teplého, prostě pravé babí léto. Jirka to rozbalil v kategorii nad 60 let a já se pokusil letos naposledy podat slušný výkon v M40. Trať byla suchá a vedla převážně mezi vinicemi, poli s dýněmi a také po protipovodňových hrázích. Přibližně polovina trati byla na území Rakouska. Jelo se na dvě kola po 28 km, celkem 56 km. Díky malému převýšení s prakticky jediným krátkým prudkým kopcem, na kterém vytrvale fandili Rakušané, se jelo hodně rychle. První kolo jsem měl za 1:11 hodiny a líbilo se mi, že jedu rychle. Nevýhodou bylo, že díky vysokému tempu si člověk neměl, kde vydechnout. Stačilo zvolnit, ohlédnout se a už se přese mě hnali další borci. Kdesi na internetu se o tomhle závodě někdo vyjádřil jako o sprintu na 56 km a měl pravdu.
Dlouho jsem byl v pohodě a držel tempo, než mi došlo pití a přepadla mě žízeň. Občerstvovačka byla poměrně pozdě, asi proto, aby byla na českém území. Na rozdíl od prvního kola, kdy jsem jen projel a sebral podávaný kelímek s pitím, tentokrát jsem u ní zastavil z obavy, abych nepřecenil své síly a napil se ionťáku. V záchvatu hašení žízně jsem do sebe obrátil tři kelímky studeného nápoje, i když by stačil jeden. Když jsem se zase rozjel, zjistil jsem, že se mi nechtějí točit nohy a pití mi šplouchá v břiše. Trvalo mi asi dva kilometry, než jsem krizi překonal. Za tu dobu mě předjela pěkná řádka jezdců, kterých jsem se nechytal. Až teprve na asi poslední 4 kilometry před cílem jsem se vzpamatoval a rozjel jsem se. Předjížděl jsem zpátky borce, kteří se přede mě dostali při mé krizi, a postupně jsem získával ztracenou pozici. Ale nakonec jsem tu ztrátu stejně úplně nedohnal. Alespoň jsem ji zmírnil. Je strašně demotivující, když mě lidi předjíždějí a já jim nestačím. Naopak jako doping působí, když se před mnou objeví záda a já se k nim blížím, předjedu, a další záda mě přitahují jako hadr býka a já je zase předjíždím. Tak se mi povedlo nastartovat se a po protipovodňové hrázi zarostlé trávou a plné děr, kde jsem v prvním kole trpěl drncáním, až mě brněly ruce, jsem teď ostatní plynule předjížděl. Ještě v uličkách Jevišovky jsem se snažil zrychlit na posledních stovkách metrů, co to šlo a s nadšením jsem si zazávodil o celkové 370. místo a se zadostiučiněním jsem přespurtoval dva jezdce z mé kategorie ještě těsně před kobercem. A moc mě potěšilo, že právě u cílové čáry stály naše ženské s Albertem a povzbudily mě. To se to pak jezdí!
Čas jsem měl 2:27:39 a celkově jsem byl 370. z 696 borců (53%) a ve své věkové kategorii 96. ze 177 (54%), kteří závod dokončili. Povzbudivé do další sezóny…
Večer jsme doplnili síly v penzionu u Lednice při grilování a burčáku – super kombinace! V neděli následovala kompenzace chůzí v zámeckém parku v Lednici. A to byl můj poslední loňský závod.
19.9.2009
Na obrázcích je Albert v Junior Trophy, naše depo a šatna na parkovišti v poli a zámecký park v Lednici
úterý 2. února 2010
Šarma se zotavuje
Deset dní po operaci mléčných žláz jsme po předchozích dvou kontrolách vzali Šarmu v neděli 31. ledna na kliniku vytáhnout stehy. Po odstranění stehů, kdy lékařka přestřihla krajní uzlík a protáhla celé vlákno na druhou stranu jizvy, zbyla jizva dlouhá 16 cm, která se rychle hoji. Na tak malého pejska to byl řez pořádně dlouhý. Dostali jsme mast, kterou ji jizvu třikrát denně mažeme. Hojení zjevně dobře pokračuje.
Potěšilo nás, když jsme viděli, jak Šarma celou léčbu snáší. Pouze v den operace odpočívala a pospávala. V dalších dnech vypadala, že o svém sešitém břiše ani neví. Chodila úplně normálně a pokoušela se skákat na pohovku. Museli jsme ji hlídat, aby si skákáním neublížila a raději ji na gauč zvedat. Po celou dobu léčby byla čilá jako normálně, včetně toho, že si po každém zdravotnickém výkonu vyštěkávala na veterině své oblíbené piškotky, které tam také dostala.
Nevyplnily se ani obavy veterináře, že se bude pokoušet ránu lízat. Nepotřebovala ochranný límec. Vůbec si svého břicha nevšímala, nepokoušela se ho ani lízat ani drbat. Její mladší kamarádka Destiny si toho také nevšímala. Přesto jsme je dávali spát každou do jiné místnosti a děláme to tak dál, dokud se to Šarmě úplně nezahojí. Každopádně už teď zase skáče na gauč.Na svůj věk byla při léčbě přes prodělaný chirurgický zákrok neuvěřitelně vitální. Jsme rádi, že ji operace pomohla. Ať ji to vydrží!
Šarma těsně po vytažení stehů, úplně v pohodě
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
