Tentokrát na poslední chvíli v roli diváka (a foťáka).
Včas přestat je pro mě také umění.
Kolmo kolem komína
Třebenice, 1. 9. 2018
pondělí 3. září 2018
Kolmo kolem komína 2018
Momentky z letošního 3K.
Tentokrát na poslední chvíli v roli diváka (a foťáka).
Včas přestat je pro mě také umění.
Kolmo kolem komína
Třebenice, 1. 9. 2018
Tentokrát na poslední chvíli v roli diváka (a foťáka).
Včas přestat je pro mě také umění.
Kolmo kolem komína
Třebenice, 1. 9. 2018
středa 22. srpna 2018
Závod do vrchu Litoměřice - Babiny 2018
Druhý ročník Závodu do vrchu Litoměřice - Babiny ze seriálu Král Středohoří, pořádaný CK Slavoj Terezín, mě přilákal proto, že je blízko, jede ho hodně známých a že je to změna proti většinou MTB závodům, které jezdím.
Pořadatelé v čele s legendárním Svatoplukem Henkem zajistili účast nejen obvyklých účastníků Krále Středohoří, ale i typicky silničářské týmy TJ Stadion Louny, TJ Kovo Praha a své borce z Terezína. Naopak krutý profil stoupání patrně odradil typické bajkery. Kvalitní účast byla také z Roudnice n. L. a z MMB Třebenice. Takže konkurence byla kvalitní. Ti, co na to nemají, se prostě nezúčastnili.
Celkové převýšení i se zaváděcím úsekem bylo 415 m. Průměrné stoupání bylo mezi 7 až 8 %. Závěrečný úsek byl pořádná stěna, aby se každý pořádně zmáčkl.
Na start před firmou Chládek & Tintěra jsem přijel rovnou z domova nalehko a cestou jsem se rozjel. Před startem jsem se udržoval zahřátý projížděním s Tomášem.
Od startu jsme projeli ulicemi města za zaváděcím vozem k místu ostrého stratu v Pokratické ulici. Odtud se začalo závodit. Na čele pelotonu zajišťoval průjezd policejní vůz s výstražnými světly. Konec závodního pole uzavíral sanitní vůz záchranné služby. O bezpečnost bylo dobře postaráno. Jen se nesmělo jezdit v protisměru...
Od startu jsem nasadil tempo tak na 80%, abych se nezahltil hned v prvním strmém úseku v zatáčkách u garáží. Tím jsem se propadl docela dozadu a zajistil jsem si, že mě až do cíle už nikdo nepředjel. Postupně jsem zvyšoval tempo, snažil jsem se jet lehký převod s vyšší frekvencí a pravidelným tempem jsem předjížděl ty, co to napálili nad své síly. Ještě ve Lbíně jsem se cítil dobře a dělal jsem si naději, že v závěrečném strmém úseku dojedu ty přede mnou, co vypadali, že jim tam dojdou síly. Ale byl to tak prudký kopec, že jsme ho jeli všichni stejně pomalu. Cíl byl na vrcholu stoupání u rozcestí Homolka. Vystoupal jsem tam nadoraz a jen poslední metry jsem už dojel volně, když bylo zřejmé, že už nikoho nedojedu.
V cíli jsme dostali příjemnou sladkou Coca-Colu. Po dojetí všech a pokecu, jsme se vrátili na start, kde bylo vyhlášení vítězů. Počkal jsem si, protože jsem tušil, že by to mohlo být tentokrát na bednu.
V kategorii, jsem obsadil 3. místo a na bednu jsem si vystoupil. Druhý borec v pořadí nevydržel čekat a odjel bez ceny a jeho místo na bedně zůstalo prázdné. Navzájem jsme se při vyhlašování vyfotili. Nečekané ceny v tašce jsem předal do úschovy Martinovi, který pro ně obětavě zajel. Na silničním kole se to na řídítkách vozit nedá. Domů jsem se vrátil oklikou po hodinovém vyjetí.
Výsledek:
Foto: Petr, Lada, Pavel Bauer
Odkaz na další fotky: http://www.pavelbauer.com/sport/babiny_2018/
Závod do vrchu Litoměřice - Babiny, Král Středohoří
Litoměřice, 18. 8. 2018
Pořadatelé v čele s legendárním Svatoplukem Henkem zajistili účast nejen obvyklých účastníků Krále Středohoří, ale i typicky silničářské týmy TJ Stadion Louny, TJ Kovo Praha a své borce z Terezína. Naopak krutý profil stoupání patrně odradil typické bajkery. Kvalitní účast byla také z Roudnice n. L. a z MMB Třebenice. Takže konkurence byla kvalitní. Ti, co na to nemají, se prostě nezúčastnili.
Celkové převýšení i se zaváděcím úsekem bylo 415 m. Průměrné stoupání bylo mezi 7 až 8 %. Závěrečný úsek byl pořádná stěna, aby se každý pořádně zmáčkl.
Na start před firmou Chládek & Tintěra jsem přijel rovnou z domova nalehko a cestou jsem se rozjel. Před startem jsem se udržoval zahřátý projížděním s Tomášem.
Od startu jsme projeli ulicemi města za zaváděcím vozem k místu ostrého stratu v Pokratické ulici. Odtud se začalo závodit. Na čele pelotonu zajišťoval průjezd policejní vůz s výstražnými světly. Konec závodního pole uzavíral sanitní vůz záchranné služby. O bezpečnost bylo dobře postaráno. Jen se nesmělo jezdit v protisměru...
Od startu jsem nasadil tempo tak na 80%, abych se nezahltil hned v prvním strmém úseku v zatáčkách u garáží. Tím jsem se propadl docela dozadu a zajistil jsem si, že mě až do cíle už nikdo nepředjel. Postupně jsem zvyšoval tempo, snažil jsem se jet lehký převod s vyšší frekvencí a pravidelným tempem jsem předjížděl ty, co to napálili nad své síly. Ještě ve Lbíně jsem se cítil dobře a dělal jsem si naději, že v závěrečném strmém úseku dojedu ty přede mnou, co vypadali, že jim tam dojdou síly. Ale byl to tak prudký kopec, že jsme ho jeli všichni stejně pomalu. Cíl byl na vrcholu stoupání u rozcestí Homolka. Vystoupal jsem tam nadoraz a jen poslední metry jsem už dojel volně, když bylo zřejmé, že už nikoho nedojedu.
V cíli jsme dostali příjemnou sladkou Coca-Colu. Po dojetí všech a pokecu, jsme se vrátili na start, kde bylo vyhlášení vítězů. Počkal jsem si, protože jsem tušil, že by to mohlo být tentokrát na bednu.
V kategorii, jsem obsadil 3. místo a na bednu jsem si vystoupil. Druhý borec v pořadí nevydržel čekat a odjel bez ceny a jeho místo na bedně zůstalo prázdné. Navzájem jsme se při vyhlašování vyfotili. Nečekané ceny v tašce jsem předal do úschovy Martinovi, který pro ně obětavě zajel. Na silničním kole se to na řídítkách vozit nedá. Domů jsem se vrátil oklikou po hodinovém vyjetí.
Výsledek:
délka km
|
převýšení m
|
čas
|
průměr km/h
|
umístění celkem
|
umístění v kategorii
|
dokončilo celkem
|
dokončilo v kategorii
|
6
|
414
|
0:25:19
|
13,10
|
33
|
3
|
47
|
3
|
Foto: Petr, Lada, Pavel Bauer
Odkaz na další fotky: http://www.pavelbauer.com/sport/babiny_2018/
Závod do vrchu Litoměřice - Babiny, Král Středohoří
Litoměřice, 18. 8. 2018
pátek 17. srpna 2018
Vysočina Aréna Tour 2018
Po zdařilém závodě na Šumavě jsem dostal chuť do závodění a chtěl jsem poznat prý krásný areál Vysočina Aréna v Novém Městě na Moravě. Udělal jsem moc dobře. Cesta tam sice byla dlouhá 230 km, ale stálo to za to únavné řízení. Chvála na areál byla oprávněná.
Parkování bylo perfektně organizované v blízkosti areálu. Zázemí závodu bylo přímo v aréně, start a cíl byl na stejném místě jako světové poháry a mistrovství světa horských kol a v biatlonu. Všude bylo dost prostoru, a také velká účast závodníků a diváků.
Část trati u stadiónu byla přehledná. Trasa samotného závodu byla vedená téměř výhradně v terénu. Protože se jelo na Vysočině, tak byl profil hodně členitý, samé výjezdy a sjezdy. Ale až na úvodní stoupání a krásné závěrečné klesání to byly kopce krátké, pěkně jezdivé. Hodně úseků bylo v lesích na kořenech, a často fakt pořádných! Tam mi to jezdí dobře, takže s tratí jsem spokojen, taková mi vyhovuje.
Před startem mi udělalo radost setkání se spolužákem z ČVUT Zdendou a jeho synem a zetěm. Všichni jeli závod. To je hezké. Byl jsem v hodně velké pohodě. Počasí bylo opět slunečné, ale nebylo vedro. V noci zapršelo, ale protože byla půda vyprahlá, tak se ani neudělalo bláto, alespoň se neprášilo. K mé velké pohodě přispělo také to, že jsemzávod nebral prestižně. Ani mi moc na výsledku nezáleželo. Byl to můj poslední závod KPŽ před operací kyčle a chtěl jsem si ho užít a zajezdit si podle chuti.
Jel jsem trasu C na 33 km. Moje číslo 61 mi zajistilo 2. startovní blok. Jelo se zase strašně rychle. První stoupání jsem jel opět raději svým tempem bez ohledu na soupeře, abych nepřepálil začátek. Ve střední části jsem chytil dobré tempo a měl jsem pocit, že mám sil hodně. Co jsem ztratil na začátku, to jsem předjížděl, a jelo se mi moc dobře. V úsecích v lese na kořenech jsem proti soupeřům získával a sebevědomí mi rostlo. Jenže v posledních stoupáních mi to už nejelo a zase jsem ztrácel. Drncání na kořenech se podepsalo na stavu mé kyčle a také optimisticky vysoké nasazení mi na konci sebralo síly. Vlastně jsem měl pocit, že sílu mám, ale noha jakoby měla brzdu. Kyčel říkala, že už nechce. Svaly se s ní praly dál, ale bralo jim to sílu. Poslední hodně rychlý sjezd jsem si užil, přetrpěl jsem poslední kopeček a vykroužil jsem zatáčky na stadiónu už v pohodě. Tam už bylo o pořadí rozhodnuto. Ale hezky se na ten stadión přijíždělo!
V cíli jsem byl s časem 1:35:43 hod. absolutně 121. a v kategorii 12. Můj letos obvyklý výsledek, o něco lepší než před týdnem na Šumavě a ve větší konkurenci. Takže po dovolené ještě přichází zlepšení výkonnosti. Čekají mě ještě dva domácí závody u nás na Severu.
Výsledek:
Foto: já a Fotonegativ.cz
Vysočina Aréna Tour, Kolo pro život
Nové Město na Moravě, 11. 8. 2018
Parkování bylo perfektně organizované v blízkosti areálu. Zázemí závodu bylo přímo v aréně, start a cíl byl na stejném místě jako světové poháry a mistrovství světa horských kol a v biatlonu. Všude bylo dost prostoru, a také velká účast závodníků a diváků.
Část trati u stadiónu byla přehledná. Trasa samotného závodu byla vedená téměř výhradně v terénu. Protože se jelo na Vysočině, tak byl profil hodně členitý, samé výjezdy a sjezdy. Ale až na úvodní stoupání a krásné závěrečné klesání to byly kopce krátké, pěkně jezdivé. Hodně úseků bylo v lesích na kořenech, a často fakt pořádných! Tam mi to jezdí dobře, takže s tratí jsem spokojen, taková mi vyhovuje.
Před startem mi udělalo radost setkání se spolužákem z ČVUT Zdendou a jeho synem a zetěm. Všichni jeli závod. To je hezké. Byl jsem v hodně velké pohodě. Počasí bylo opět slunečné, ale nebylo vedro. V noci zapršelo, ale protože byla půda vyprahlá, tak se ani neudělalo bláto, alespoň se neprášilo. K mé velké pohodě přispělo také to, že jsemzávod nebral prestižně. Ani mi moc na výsledku nezáleželo. Byl to můj poslední závod KPŽ před operací kyčle a chtěl jsem si ho užít a zajezdit si podle chuti.
Jel jsem trasu C na 33 km. Moje číslo 61 mi zajistilo 2. startovní blok. Jelo se zase strašně rychle. První stoupání jsem jel opět raději svým tempem bez ohledu na soupeře, abych nepřepálil začátek. Ve střední části jsem chytil dobré tempo a měl jsem pocit, že mám sil hodně. Co jsem ztratil na začátku, to jsem předjížděl, a jelo se mi moc dobře. V úsecích v lese na kořenech jsem proti soupeřům získával a sebevědomí mi rostlo. Jenže v posledních stoupáních mi to už nejelo a zase jsem ztrácel. Drncání na kořenech se podepsalo na stavu mé kyčle a také optimisticky vysoké nasazení mi na konci sebralo síly. Vlastně jsem měl pocit, že sílu mám, ale noha jakoby měla brzdu. Kyčel říkala, že už nechce. Svaly se s ní praly dál, ale bralo jim to sílu. Poslední hodně rychlý sjezd jsem si užil, přetrpěl jsem poslední kopeček a vykroužil jsem zatáčky na stadiónu už v pohodě. Tam už bylo o pořadí rozhodnuto. Ale hezky se na ten stadión přijíždělo!
V cíli jsem byl s časem 1:35:43 hod. absolutně 121. a v kategorii 12. Můj letos obvyklý výsledek, o něco lepší než před týdnem na Šumavě a ve větší konkurenci. Takže po dovolené ještě přichází zlepšení výkonnosti. Čekají mě ještě dva domácí závody u nás na Severu.
Výsledek:
délka km
|
převýšení m
|
čas
|
průměr km/h
|
umístění celkem
|
umístění v kategorii
|
dokončilo celkem
|
dokončilo v kategorii
|
33
|
519
|
1:35:43
|
20,94
|
121
|
12
|
461
|
53
|
Foto: já a Fotonegativ.cz
Vysočina Aréna Tour, Kolo pro život
Nové Město na Moravě, 11. 8. 2018
čtvrtek 16. srpna 2018
Šumavský MTB maraton 2018
Ujeli jsme vedrům ve městě už ve středu. Měli jsme zajištěné ubytování v penzionu Pláně v těsné blízkosti areálu závodu na Churáňově. Bydleli jsme tam tentokrát nejen s Janou, ale i s našimi mopsími holkami. Kvalita ubytování a hlavně prostředí byly pro nás ideální.
Hned odpoledne po příjezdu jsem si projel trasu závodu.
Ve čtvrtek jsem vyrazil ještě před snídaní a projel jsem si celou trasu 28 km závodu. Dopoledne jsme si vyjeli na kolech na kopcovitý okruh do Šumavského národního parku. Projeli jsme Nové Hutě, Borová Lada, přes kopec Židovkou cestou jsme se dostali do Kvildy, kde jsem si koupil zámek na kola, poobědvali jsme v Ranklu na Horské Kvildě a přes Zhůří a Churáňov jsme se vrátili do penzionu na Pláních. Večer jsme hlavně odpočívali s Destinkou a Kittinkou.
V pátek jsem hlavně pořádně odpočinul a dobře jsme se vyspal. Udělali jsme si výlet na kolech, bez intenzity, je na rozjetí před závodem. Jeli jsme z Plání na Chalupskou slať, pak přes Knížecí pláně a Bučinu do Kvildy. Tam jsme si dali oběd v Pekárně a pivovaru. Pokračovali jsme z Kvildy Vlasatou cestou do Borových Lad a zpátky přes Nové Hutě na Pláně. Odpoledne jsme ještě vyrazili do jelení obory u návštěvnického centra u Kvildy, kde jsme se potkali s Eliškou, Markem a Sebíkem. Večer jsem si zajel vyzvednout startovní číslo na běžecký stadion Churáňov do zázemí Kola pro život.
V sobotu jsem si užil luxusní možnosti důkladně se vyspat a na start závodu vyrazit přímo z penzionu. Při cestě na start jsem se důkladně rozjel a dobře připravený jsem se s číslem 68 zařadil do 2. startovního bloku. Start byl ve 12:00.
První kopec jsem vyjel na 75%, spíš zadrženě, abych nepřepálil začátek. Moje strategie byla stupňovat tempo. Na rovině jsme se držel ve skupině v háku a hospodařil se silami. Při sjezdu po travnaté sjezdovce v Nových Hamrech začalo drobně pršet. Brod dole byl dost hluboký. V dalším kopci jsem díky volnějšímu začátku měl dost sil a dostával jsem se postupně zase dopředu. Ve střední části závodu přišel krátký déšť, který postupně zeslabil až zase ustal. Jezdilo se většinou po zpevněných cestách, takže tempo bylo stále vysoké a čas v cíli byl hodně rychlý. V závěrečném stoupání jsem ještě pár soupeřů předjel. Rozvržení sil bylo dobré a ve stoupáních, která letos jsou mou slabinou, jsem byl tentokrát silný. Takže jsem si dokonce užil závěrečný hravý technický úsek v lese se strmým stoupáním. Tam fotila Jana.
V cíli po 28 km jsem byl 121. absolutně, v kategorii 12 v čase 1:14:35 hod. Po závodní pauze a dovolené velmi solidní výsledek. V zázemí závodu jsme využili tentokrát zajímavou nabídku stánků s občerstvením a odjeli na večer do penzionu věnovat se mopsím holkám.
Ještě v neděli ráno před snídaní jsem si dal tréninkový švih krásnu přírodou za východu slunce na trase Churáňov - Zlatá studna - Kvilda - Bučina - Knížecí Pláně - Borová Lada - Nové Hutě. Dole mezi Jezerní slatí a Kvildou jsem naměřil 8,8°C. Velký rozdíl proti teplotám u nás doma, které byly přes 35°C! Užil jsem si vyhlídek na liduprázdnou ranní Šumavu a s cáry mlhy a před snídaní jsem byl zpátky. Jana s holkama mě už vyhlížely. A pak nás už jen čekala cesta domů.
Výsledek:
Foto: Jana, já, Fotonegativ.cz
Šumavský MTB maraton, Kolo pro život
Churáňov, Pláně, 1. - 5. 8. 2018
Hned odpoledne po příjezdu jsem si projel trasu závodu.
Ve čtvrtek jsem vyrazil ještě před snídaní a projel jsem si celou trasu 28 km závodu. Dopoledne jsme si vyjeli na kolech na kopcovitý okruh do Šumavského národního parku. Projeli jsme Nové Hutě, Borová Lada, přes kopec Židovkou cestou jsme se dostali do Kvildy, kde jsem si koupil zámek na kola, poobědvali jsme v Ranklu na Horské Kvildě a přes Zhůří a Churáňov jsme se vrátili do penzionu na Pláních. Večer jsme hlavně odpočívali s Destinkou a Kittinkou.
V pátek jsem hlavně pořádně odpočinul a dobře jsme se vyspal. Udělali jsme si výlet na kolech, bez intenzity, je na rozjetí před závodem. Jeli jsme z Plání na Chalupskou slať, pak přes Knížecí pláně a Bučinu do Kvildy. Tam jsme si dali oběd v Pekárně a pivovaru. Pokračovali jsme z Kvildy Vlasatou cestou do Borových Lad a zpátky přes Nové Hutě na Pláně. Odpoledne jsme ještě vyrazili do jelení obory u návštěvnického centra u Kvildy, kde jsme se potkali s Eliškou, Markem a Sebíkem. Večer jsem si zajel vyzvednout startovní číslo na běžecký stadion Churáňov do zázemí Kola pro život.
V sobotu jsem si užil luxusní možnosti důkladně se vyspat a na start závodu vyrazit přímo z penzionu. Při cestě na start jsem se důkladně rozjel a dobře připravený jsem se s číslem 68 zařadil do 2. startovního bloku. Start byl ve 12:00.
První kopec jsem vyjel na 75%, spíš zadrženě, abych nepřepálil začátek. Moje strategie byla stupňovat tempo. Na rovině jsme se držel ve skupině v háku a hospodařil se silami. Při sjezdu po travnaté sjezdovce v Nových Hamrech začalo drobně pršet. Brod dole byl dost hluboký. V dalším kopci jsem díky volnějšímu začátku měl dost sil a dostával jsem se postupně zase dopředu. Ve střední části závodu přišel krátký déšť, který postupně zeslabil až zase ustal. Jezdilo se většinou po zpevněných cestách, takže tempo bylo stále vysoké a čas v cíli byl hodně rychlý. V závěrečném stoupání jsem ještě pár soupeřů předjel. Rozvržení sil bylo dobré a ve stoupáních, která letos jsou mou slabinou, jsem byl tentokrát silný. Takže jsem si dokonce užil závěrečný hravý technický úsek v lese se strmým stoupáním. Tam fotila Jana.
V cíli po 28 km jsem byl 121. absolutně, v kategorii 12 v čase 1:14:35 hod. Po závodní pauze a dovolené velmi solidní výsledek. V zázemí závodu jsme využili tentokrát zajímavou nabídku stánků s občerstvením a odjeli na večer do penzionu věnovat se mopsím holkám.
Ještě v neděli ráno před snídaní jsem si dal tréninkový švih krásnu přírodou za východu slunce na trase Churáňov - Zlatá studna - Kvilda - Bučina - Knížecí Pláně - Borová Lada - Nové Hutě. Dole mezi Jezerní slatí a Kvildou jsem naměřil 8,8°C. Velký rozdíl proti teplotám u nás doma, které byly přes 35°C! Užil jsem si vyhlídek na liduprázdnou ranní Šumavu a s cáry mlhy a před snídaní jsem byl zpátky. Jana s holkama mě už vyhlížely. A pak nás už jen čekala cesta domů.
Výsledek:
délka km
|
převýšení m
|
čas
|
průměr km/h
|
umístění celkem
|
umístění v kategorii
|
dokončilo celkem
|
dokončilo v kategorii
|
27
|
507
|
1:14:35
|
21,60
|
128
|
12
|
396
|
41
|
Foto: Jana, já, Fotonegativ.cz
Šumavský MTB maraton, Kolo pro život
Churáňov, Pláně, 1. - 5. 8. 2018
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
