úterý 21. listopadu 2017

Poslední švihy sezóny 2017

Poslední zmazanej švih s MMB Třebenice

Dokonalé počasí - slunce, jasno, barvy podzimu. Jeli jsme pohodovým tempem z Třebenic přes Blešenský vrch, Dřemčice, Třebívlice s několika technickými vložkami, necelých 30 km. Bylo sucho, že se ani kolo nemuselo mýt. Posezení v hospodě jsem vynechal, měl jsem ještě další plány. Někdy příště...








Jízda na Říp s Alltrainingem

Tradiční vyjížďka s pevnou trasou a s přípitkem na konec sezóny na vrcholu Řípu. Zpočátku bylo trochu pošmourno, ale po poledni se vyjasnilo. Jelo se svižně, ke konci ještě svižněji. Vyjelo okolo 60 lidí, slušný peloton. Celková délka 90 km byla kvalitním tréninkem.
Večer bylo oficiální zakončení sezóny týmu Altraining.cz s vyhodnocením a posezením v pivnici v Bohnicích.

Video:






Poslední zamazanej švih s BTT Libochovice

Po deštivém týdnu a ve větrném počasí nás jelo 40 z tenisových kurtů. V zámeckém parku jsme udělali tradiční foto. Zvolená nenáročná trasa okolo 20 km byla minimálně blátivá, hodně na pohodu. Jelo se k Lovousům a do Budyně v lesích podle Ohře. Při posezení na kurtech přísun domácích delikates nebral konce.



Poslední zmazanej švih s KRK Litoměřice

Teplota klesla a bylo lehce mlžno, ale nefoukalo. I blátíčko se našlo pro lehké zmazání. Listí už bylo hodně servané po nedávné vichřici. Jelo se volně, leč docela dost do kopce, podél Labe na Kamýk a Plešivec a přes Skalici a Mostnou horu zpátky. V pivnici Sparta nás čekal ostrý guláš a velmi dobrý tankový Prazdroj.

 


Poslední zmazanej švih s CK Lovosice

Úplně poslední zmazanej švih se jel už za pokročilého podzimního lehce sychravého počasí. Teplota byla těsně nad nulou. Sem tam bláto bylo, hodně listí. Jelo se zpočátku velmi volně podél Labe a Opárenským údolím. Pak se projely části staré i nové trasy Opárenských okruhů. V Černodolském mlýnu byl "bufet". Podával se rum. Po projížďce lesem pod Lovošem se větší část výpravy vrátila do cíle. Sportovně naladění bajkeři (se mnou) si dali ještě jedno bajkové kolečko s ostřejšími výjezdy a sjezdy. Při zakončení v Sauna baru jsme konec sezóny poctivě zapili.



 
Foto: já, terpa, Alltraining

Poslední zmazanej švih s MMB Třebenice
Třebenice, 14.10.2017

Jízda na Říp, Altraining.cz
Praha-Bohnice, 21.10.2017

Poslední zamazanej švih s BTT Libochovice
Libochovice, 28.10.2017

Poslední zmazanej švih s KRK Litoměřice
Litoměřice, 4.11.2017

Poslední zmazanej švih s CK Lovosice
Lovosice, 18.11.2017

úterý 10. října 2017

Opárenské okruhy


Posledním závodem mé letošní sezóny byly Opárenské okruhy. Ty jsem musel dát. Letos se jela nová trasa nad Oparnem v lese po úbočí Lovoše. Na rozdíl od staré trasy se jelo skoro pořád v terénu, výjimkou průjezdu startem a cílem u penzionu Oráč. Jely se čtyři pětikilometrové okruhy, což bylo dost málo. Závod mohl být delší.
Trasu jsem si poprvé projel až hodinu před startem. Celý týden totiž pršelo. Tomu také odpovídal stav trati. Klouzalo to a stopa byla čím dál víc rozježděná. Dorazilo míň závodníků než obvykle. Ne každému se chtělo absolvovat jízdu v blátě se vším, co k tomu patří a následuje… Nicméně byli tu ti, kteří jezdí o pořadí, o body a mají vyšší výkonnost. Pohodové jezdce počasí odradilo. Ubylo tak soupeřů, kteří jezdí za mnou a zbyli jen skalní závoďáci s ambicemi.
Ještě na startu drobně pršelo. Jako vždy jsem měl začátek pomalejší. Až na konci prvního stoupání jsem postoupil trochu víc dopředu. V každém kole jsem pak postupně vylepšoval pořadí. S vytrvalostí jsem na tom byl dobře. Na okruhy nebyly žádné nebezpečné nebo záludné úseky. I na blátě se jezdilo rychle. Na trati mě podpořila Jana a také jsem slyšel povzbuzování od dalších diváků. To pomáhalo. Jel jsem v pohodě. Nakonec se mi svezení v listnatém lese líbilo. Být to za slunečného počasí, to by byla nádhera! V cíli jsem byl absolutně 33. a v kategorii jsem získal 3. místo a tedy postavení na bedně. V Oparně se však namísto na bedně stojí na schodech. Na závěr sezóny to byl krásný výsledek!
Cestu domů jsme s Janou absolvovali na kolech Opárenským údolím se zastávkou ve vinařství Sv. Tomáše, kde jsme si koupili pořádně živý burčák.

Výsledek:
délka kmpřevýšení mčasprůměr km/humístění celkemumístění v kategoriidokončilo celkemdokončilo v kategoriizpoždění za vítězem
195481:13:1315,743335040:19:53










Foto: Jana, terpa, lovoded

Opárenské Okruhy, Král Středohoří
Oparno, 7. 10. 2017

pátek 6. října 2017

Výjezd na Lovoš


V sobotu odpoledne se na Lhotce u servisu Bis sešlo 21 odhodlaných cyklistů z Lovosic, Třebenic, Libochovic a okolí ke společné soutěžní vyjížďce o to, kdo nejrychleji vyjede na vrchol Lovoše, 570 metrů n. m. Čekalo nás převýšení 420 metrů na 6,70 km. Počasí bylo ideální a přálo dobrým výkonům. První byl nahoře kdo jiný než Pepča za 23 minut. Super výkon!  Na vrcholu jsme si dopřáli krásný výhled, paprsky podzimního slunce, pivo a párek. Při vyhlášení vítězů byli tři nejlepší, nejmladší a nejstarší účastník odměněni lahvemi Fernetu. Další pořadí se nevyhlašovalo. Já jsem dorazil nahoru asi tak 15. (podle fotek) v čase 33 minut.
Tohle bylo ježdění vyloženě pro radost, pokud  tedy někomu dělá radost drápat se půl hodiny do strmého kopce na kyslíkový dluh.

 
 
 
 
 


Foto: CK Lovosice a já

Výjezd na Lovoš
Lhotka, 30. 9. 2017

čtvrtek 5. října 2017

Sayfyho memoriál

Sayfyho memoriálu, závodu na MTB u jezera Barbora u Teplic, jsem se zúčastnil poprvé. Vyzkoušel jsem nový závod. Byl pohodový, ne tak vyhecovaný jako KPŽ. Profilem byl tak asi podobně náročný, ale délka byla kratší.
Bylo poměrně chladno, ale nepršelo a na trati bylo jen několik blátivých míst. Zázemí bylo v Eurocampu Barbora, dostatečně vybavené, pěkné prostředí. Po závodě jsem v jezeru umyl kolo i sebe.
Dospělí závodili ve třech kategoriích: Elite do 35 let na 3 kola, Dravci nad 35 let na 2 kola, Hobby na 1 kolo. Kolo měřilo 13,5 km. Celkem byla slušná účast 174 závodníků.
Svůj závod na 27 km jsem prosvištěl za 1:09 hod. Při tak krátké vzdálenosti se jelo pořád naplno. Zpočátku jsem se soupeřů sotva držel. Průjezd areálem do druhého kola jsme ještě absolvovali ve skupině. Po úvodním stoupání jsem ale už ale soupeřům odjel. Ve druhém kole jsem už trať znal a projel jsem ji lépe. Na konci jsem měl dost sil, jsem zvyklý na delší závody. Ještě jsem předjel několik borců, až mě překvapilo, že se ani neudrželi v háku. Ukázalo se, že velká placka na dvojpřevodníku se hodí. Dojel jsem na 12 místě z 61 účastníků mého závodu Dravců. Vzhledem k tomu, že jsem závodil s borci až o 19 let mladšími to byl moc pěkný výsledek. Navíc, z mé věkové kategorie nad 50 let jsme byl nejlepší. Takže se to vydařilo. Sayfyho memoriál je dobrý tip na závod pro potěšení.

Výsledek:
délka kmpřevýšení mčasprůměr km/humístění v kategoriidokončilo v kategoriizpoždění za vítězem
273421:09:0923,2012580:11:12















Foto: já, ketas, Ivo Barabas, Naďa Bublová

Sayfyho memoriál
Eurokemp Berbora, Oldřichov, 28. 9. 2017

čtvrtek 31. srpna 2017

Kolmo kolem komína aneb 3K MMB Race 2017

Na závod v Třebenicích jsem se těšil. Už měsíc a půl jsem nezávodil. Trasu jsem znal a měl jsem ji najetou ideální stopou na suchu (video). Jenže věci se začaly komplikovat, aby to nebyla zase až taková idylka. Po drobném chirurgickém zákroku jsem dva dny před závodem nemohl usednout na kolo. Ani při závodě to nebylo pohodlné, ale adrenalin to přebil. Po mnoha suchých dnech v noci pršelo. Ještě byla naděje, že to uschne. Dopoledne ale pršelo zase a déšť skončil dvě hodiny před startem. Během rozjetí jsem si projel část trati a bylo mi jasné, že bláta bude dost. Nakonec se ale vše v dobré obrátilo.
V zázemí závodu na hřišti byla pohoda, slunce, hodně lidí. Na start dorazili závoďáci z oblasti od Mostu po Roudnici. Od slavnostního startu za zaváděcí motorkou jsme nabírali rychlost, až se to rozjelo naplno. Namísto očekávaného rychlého závodu s těžkými výjezdy, rychlými sjezdy a svižnými sigltreky to byl ale byl hlavně boj s blátem a technikou jízdy.
Už při stoupání pod Košťálov se musela vybírat stopa, aby kolo neprokluzovalo a neubíralo to sílu. Výjezd Brutál v lese se tlačil, jinak bychom snad dolů klouzali pozpátku.  Po přejezdu Košťálova nás za závorou čekala mírně stoupavá louka u Holého vrchu. V kolejích to klouzalo jako na mýdle a bylo třeba najít správnou stopu po trávě. Žralo to síly. Sjezd do Borče se záludnými kluzkými kameny přinesl pád jezdce přede mnou. Stačil jsem se mu vyhnout a dál jsem sjížděl opatrně. Stálo mě to nějaké to místo. Na kluzkém výjezdu u krmelce jsem si to dojel. Tam mi pořadatel hlásil 24. místo. To bylo povzbudivé. Na asfaltu ke Košťálovu jsem si trochu odpočinul. V dalším výjezdu k občerstvovačce na rozcestí na Košťálově to zase hodně ujíždělo. Vybral jsem si správnou stopu a dva borce jsem předjel. Technicky jsem výjezdy zvládal dobře, sjezdy také, ale s větší opatrností. V následném Rácově sjezdu mě dva mlaďasové a ještě jeden borec předjeli. Na obrátce u rybízárny jsem dojel jezdce z krátké trati, který jel o vítězství. Ve dvou jsme si udávali tempo. To mi pomohlo dotáhnout se na borce, kteří mě předjeli ve sjezdu.
Do druhého kola jsem projel na 25. místě. Na rovince za tunelem jsem je dojel a sjeli jsme se do skupiny. Ve stoupání pod Košťálov se mě udržel už jen mlaďas v dresu Haven Teamu. Na kamenitém úseku pod Brutálem jsem předjel další borce, kteří se prali se slizkými kameny. V Brutálu to ve druhém kole bylo už lepší. Střední část jsem jel na kole. Tam jsem před těmi, co tlačili, hodně získal. V sjezdu do Borče mě opět předjel mlaďas z Havenu a na jeho konci také jezdec z MMB. Před vrcholem stoupání ke křížení na Košťálově jsem se k nim přiblížil, ale v Rácově sjezdu mi definitivně ujeli. Už od Brutálu se za mnou na dohled držel jezdec z BTT. Naštěstí byl přibližně stejně zdatný sjezdař jako já a už mě nedojel. Od rybízárny jsem si kontroloval náskok a na singltreku u zahrádek jsem ještě zabral. Ve městě jsem už viděl, že mohu dojet v klidu, a závěrečnou umělou překážku jsem dal hezky na krásu.
Povedlo se mi 22. místo absolutně. Ve druhém kole jsem tedy ještě získal. Proti loňsku jsem se zlepšil o 3 místa. V kategorii jsem obsadil 3. místo za Pepou a Bobem – krásná bedna. V loni jsem sice byl druhý za Bobem, ale to nejel Pepa Nestler, letošní absolutní vítěz a mimoto letošní vicemistr Evropy v MTB maratónu ve své kategorii. Takže jsem byl hodně spokojený. Ale na začátku se mi to bláto vůbec nezamlouvalo…
Po dojezdu jsem si odpočinul na afterparty při pivu a dobrém občerstvení. Užil jsem si hlavně domácí zákusky. Z věcných cen při vyhlášení vítězů mě nejvíc potěšila obří houska!
Pořadatelům patří uznání za to, že svůj závod stále zlepšují a pilují k dokonalosti. Má jedinečnou atmosféru, sportovní hodnotu, náročný profil, technické úseky… Jezdit tady je radost!

Výsledek:

délka kmpřevýšení mčasprůměr km/humístění celkemumístění v kategoriidokončilo celkemdokončilo v kategoriizpoždění za vítězem
276391:39:1516,342237560:19:30











 

Foto: já, zachyť to
Video: Kolmo kolem komína 2017 klip

Kolmo kolem komína
Třebenice, 26. 8. 2017