Závod do vrchu Litoměřice - Babiny 2020

Druhý den po KPŽ v Novém Městě na Moravě jsem si dal silniční výjezd na Babiny ze seriálu Král Středohoří.

Závod pořádal CK Slavoj Terezín a měl ho dobře zajištěný. Ačkoliv se jelo na silnici s provozem, tak policejní doprovod trať před pelotonem a za ním na dobu průjezdu uzavřel.

Závod měří pouze 5,5 km, ale zato jeho náplní je jen jeden, avšak hodně těžký kopec. Naměřil jsem převýšení 416 metrů, což dává v přepočtu na 50 km běžného závodu KPŽ skoro 3 800 výškových metrů.

Počasí bylo hodně letní s tropickou teplotou 29°C. Tedy i tak krátký závod byl dost devastující.

Od startu jsem nasadil rovnoměrné tempo, o kterém vím, že ho dokážu udržet po celé stoupání. Opakoval se scénář, kdy jsem až do cíle předjížděl soupeře, kteří svoje nasazené tempo nevydrželi. Závod vyvrcholil brutální stojkou nad Lbínem, kde každému musel docházet kyslík, a to ve chvíli, kdy se zdálo, že ten kopec už nemůže být prudší.

Výkon i výsledek byly lepší, než když jsem to jel naposledy. V umístění se mi podařilo získat druhé místo v kategorii, a vysloužil jsem si vyhlášení na bedně s věcnou cenou 😀

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
6	416	0:24:23	13,62	27	2	42	4	0:17:54

Foto:  Petr, Roman

Závod do vrchu Litoměřice – Babiny, Král Středohoří
Litoměřice, 16. 8. 2020

Vysočina Aréna Tour 2020

V předchozím týdnu jsem byl na Vysočině na tréninkovém kempu. Dějiště závodu se mi tak zalíbilo, že jsem si ho nenechal ujít přesto, že je to tři hodiny jízdy autem a podle předpovědi mělo pršet.

Počasí se pro závod přeci jen umoudřilo a sprchlo jen mírně před startem a v průběhu závodu přešlo jen pár mírných přeháněk, které rozhodně trať nerozmočily. Přesto bylo na trase dost blátivých míst z předchozích dešťů. Nijak významně to ale neklouzalo a cesty v lesích kryté stromy nestačily zmoknout. V cíli se zase už vracelo příjemné léto.

Celá trasa byla vedená pěknou zvlněnou krajinou mimo silnice a obce bez prudkých výjezdů a sjezdů. Avšak ani roviny se nevyskytovaly. Technicky nejtěžší místa tvořily úseky s výraznými kořeny. Start a cíl byly ve Vysočina Aréně. Závodil jsem na tradiční trase B dlouhé 57 km.

Hned od startu se vyrazilo do dlouhého kopce, kde se peloton pěkně natáhl. Uplatnil jsem svou osvědčenou taktiku. V úvodu kopce jsem se nezahltil a ke konci stoupání jsem místa ztracená pomalejším startem opět získával. Opět jsem hodně využíval jízdu v háku a hospodařil se silami. V průběhu závodu jsem v pořadí pozvolna stoupal výš.  A v posledních deseti kilometrech jsem už jel nadoraz. Škoda byla, že po spojení s trasami A a C jsem ztratil přehled, kdo jsou moji soupeři na mé trase, takže jsem to spíš odhadoval. Přesto se mi ještě od mezičasu podařilo pořadí ještě vylepšit, jak celkově, tak v kategorii. Dojel jsem s pocitem velmi dobrého výkonu, který převládl nad únavou. Ta se ozvala, až když jsem se vrátil domů po dalších třech hodinách řízení.

Opět se mi podařilo na trase B získat absolutní pořadí v první stopadesátce a v kategorii jsem vyrovnal své historicky nejlepší umístění. V cíli byl přede mnou jen jeden závodník starší než já.

A jako suvenýr jsem si dovezl dvě piva z novoměstského minipivovaru Hejkal.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
57	921	2:29:47	22,84	146	13	373	48	1:52:57

Foto: já a captainsnap.com

Vysočina Arena Tour, Kolo pro život
Nové Město na Moravě, 15. 8. 2020

Kemp MTB techniky Nové Město na Moravě 2020

Na posledním tréninkovém kempu techniky jízdy na horském kole jsem byl naposledy před třemi roky. Potřeboval jsem získat opět větší jistotu při jízdě v terénu, osvěžit si, co bych už měl znát, a zvýšit bezpečnost při projíždění těžkých úseků.

Tréninky se odehrávaly od pátku do neděle na trailech Cyklo Arény v Novém Městě na Moravě. Nácviky základních prvků jsme dělali na loukách mezi Třemi Studněmi a Cyklo Arénou. Vyzkoušeli jsme si závodního trať světového poháru horských kol.

Bydleli jsme v penzionu Horácko ve Třech Studních. S ubytováním jsem byl hodně spokojen. Pokoje byly dostatečné vybavené, stejně jako celý penzion.  Jídlo bylo dobré a v dostatečném množství. Personál byl ochotný. Takže celý pobyt byl velmi příjemný.👍

Měli dobré točené pivo Hejkal z minipivovaru v Novém Městě. Skoro celá dobrá parta účastníků jsme seznamovací večer protáhli až přes půlnoc. Stejně tak druhý, rozlučkový večer. V neděli jsem už byl po dlouhých trénincích a večerech unavený.

Začali jsme od tréninku základních prvků jízdy v terénu v pátek  až po sjíždění úseků trati světového poháru v soboru a v neděli. Vynechal jsem pouze dvě umělé překážky z velkých balvanů, protože jsem nechtěl ani trochu riskovat tvrdý pád operovanou kyčlí na kameny ani zbytečně poškodit kolo. Ty menší kamenné překážky jsem ale sjel 😀💪

Celý víkend doprovázelo velmi teplé slunečné počasí. Což bylo sice vysilující, ale krásné. Našli jsme si i čas na koupání v mělkém rybníku Sykovec s písečnou a travnatou pláží, který je blízko penzionu.

Příští týden budu mít příležitost zúročit nabyté dovednosti při závodu Kola pro život, který se pojede právě v Novém Městě se startem a cílem ve Vysočina Aréně.

Foto: já, Alltrainig.cz

Kemp MTB techniky Alltraining.cz

Nové Město na Moravě, 7. – 9. 8. 2020

Šumavský MTB maraton 2020

Týden před závodem jsme strávili na dovolené v Kvildě. Ráno před snídaní jsem jezdil intenzivní trénink. Pak jsme podnikali cykloturistické vyjížďky po krásách Šumavy. Moje výživa během týdne nebyla ideální, ale podřídil jsem ji maximálnímu vychutnání místních specialit a pohodě při dovolené.

Pro závod jsem zvolil krátkou trasu C. Chtěl jsem porovnat, jestli mi víc sedí delší závod nebo krátký. Chtěl jsem na úplně stejné trati porovnat svůj výkon letos a před dvěma roky. A mimoto se to hodilo do pohodově laděného týdne s dovolenou.

Celý den bylo na Šumavu nezvyklé tropické teplo. Rozjel jsem se cestou z Kvildy. Na Churáňově jsem se rozcvičil s Alltrainingem a pak jsem se ještě krátce rozjel před startem. Start a cíl byl v churáňovském lyžařském areálu.

První stovky metrů se odehrály v oblaku prachu, kdy nebylo vidět pod kola. Brzy se najelo do dlouhého prudkého stoupání, kde se tempo zklidnilo a peloton se natáhl podle výkonnosti. Zvolil jsem osvědčenou taktiku nepřepálit začátek a zvolit rovnoměrné tempo. Využíval jsem maximálně jízdu v háku a když mě někdo předjel, vyvezl jsem se za ním. Postupoval jsem tak v pořadí dopředu. Nad loukami za Šindlovem se pořadí ustálilo. Přešlo se na rychlé šotolinové cesty, kde jsem stále šetřil síly jízdou ve skupině. S některými jezdci jsem dojel prakticky až do cíle.

Po 22 kilometrech přišlo závěrečných sedm kilometrů, skoro pořád do kopce. Tam už jsem se nijak nešetřil a snažil jsem se vytrvalým tahem v kopcích jet za své a získat co nejvíc. Několik soupeřů se mi podařilo předstihnout, hlavně z těch mladých, kterým už docházely síly, i při krátkém závodě.

Před zatáčkou do závěrečného prudkého výjezdu v lese mezi stromy a kořeny jsem sjel kopce až moc opatrně a nechal jsem se předjet soupeřem z Neumětel. Ten byl ve výjezdu pomalý a odstavil mě od šance dojet ještě před cílem dva soupeře před námi. V tu chvíli nás přejížděli elitní jezdci z trasy B a nestačil jsem se mezi stromy před něho dostat. V terénu jsem byl ale lepší a vyjel jsme nezahlcený. Dokázal jsem se na něho nalepit při nájezdu na stadion. V poslední zatáčce jsem ho podjel a nastoupil jsem do dlouhého spurtu a až na cílovou čáru jsem pozici před ním těsně uhájil. Udělal jsem dobře, protože to byl soupeř z mé kategorie.

V cíli po 29 km jsem byl za 1 hodinu a 8 minut. Předloňský čas jsem zlepšil o 6 minut. Závod byl tak rychlý, že jsem už rychleji jet nedokázal, ale dokázal bych tak jet mnohem déle. Od mezičasu, který byl 6 km před cílem jsem se ještě o pár míst zlepšil, tedy rozvržení sil fungovalo dobře. Brzy jsem se z únavy vzpamatoval. Přeci jen mi spíš více  sedí delší závody. Konkurence tam však bývá větší. Proto se mi v kratších závodech daří dosáhnout lepších umístění.

Letos jsem se absolutně umístil na 86. místě, tedy o 42 míst lépe než předloni! To jsem ovšem byl ještě před operací kyčle.

Na závod mě samozřejmě doprovodila Jana. Hezky se o mě starala a po závodě jsme se ještě projeli trochu oklikou zpátky do Kvildy.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
28	517	1:08:49	24,66	86	11	364	51	0:55:56	0:12:53

Foto: Jana, captainsnap.com

Šumavský MTB maraton, Kolo pro život

Churáňov, 1. 8. 2020

Šumava 2020

Dovolená na Šumavě, Kvilda

26. července

Cestou jsme se zastavili na Jezerní slati a v infocentru u Kvildy jsme se byli podívat na výběh rysů.

Bydlíme v apartmánu v penzionu Nad Kvildou. Pokoje jsou prostorné, ale nábytku je v nich málo. Například tu nejsou noční stolky, lampičky, křesla na posezení apod.

Večer mezi dešti jsme se šli projít do Kvildy. Penzion je skoro poslední dům na výjezdu na Bučinu.

Místa: Jezerní slať, Kvilda

27. července

Před snídaní jsem si dal hodinu a půl trénink na kole. Před jedenáctou jsme vyrazili na kolech přes Borová Lada na Chlaupskou slať, pak na Knížecí Pláně, Žďárecké jezírko, na rozcestí u Nové Polky a zopět na Knížecí Pláně. Počasí bylo slunečné, bez větru. Projížděli jsme známá místa, která jsme si už dříve oblíbili. Na Knížecích Pláních jsme si udělali pauzu na občerstvení. Dali jsme si výtečné pivo Březí koza 11°. Pokračovali jsme na tamní hřbitov se zbytky kostela a vyšlapali jsme na Bučinu. Pak jsme sjeli do Kvildy. Pivovar byl dnes výjimečně zavřený, ale pivo točili v pekárně. Dali jsme si místní osobitá piva Desateráka (nic moc) a Dvanácteráka (dobrý). Najeli jsme na horských kolech spolu 49,5 km (já 74 km).

Místa: Chalupská slať, Knížecí Pláně, Žďárecké jezírko, Bučina

28. července

Ráno jsem si dal hodinu trénink na kole a pak jsem nakoupil pečivo a povidloně v pekárně. Čekal nás teplý slunečný den s předpovídaným deštěm odpoledne. Vyrazili jsme po deváté. Jeli jsme na Pramen Vltavy, na Černou horu 1 297 m.n.m. a na Březník. Tam jsme si udělali pauzu a dali točené bavorské pivo Bayreuther Original, velmi dobré a dobře natočené. Pokračovali jsme přes Filipovu Huť na Horskou Kvildu. V Hotelu Rankl jsme měli přestávku na oběd, výborné borůvkové knedlíky.

Pak jsme přes Zhůří a rozcestí U Daniela pokračovali do Kvildy. Celou cestu od Březníku kolem nás poletovaly stovky až tisíce motýlů otakárků. V Kvildě jsme poseděli v příjemné kavárně Na Kvildě s kvalitní kávou a lahodnými kremrolemi. Dobrý objev.

Po podvečerním krátkém lijáku jsme se šli projít do lesa. Našli jsme místa docela bohatá na borůvky a také jsme nasbírali bez hledání náruč hříbků. Zřejmě se jich dá nasbírat mnohem víc. Na sběr lesních plodů nejspíš dojde na konci pobytu.

Najeli jsme na horských kolech spolu 50 km (já 70 km)

Místa: Pramen Vltavy, Černá hora, Březník, Horská Kvilda, Zhůří

29. července

Po ranním tréninku, nákupu pečiva a snídani jsme vyrazili po silnici do Modravy a ke hradlovému mostu Rechle. Na silnici byl nepříjemně hustý provoz. Od mostu jsme jeli podél Vchnicko-Tetovského kanálu, s odbočkou na Rokytu s expozicí hornin, k Hauswaldské kapli. Pramen, který se tam nachází, má léčivé účinky. Pokračovali jsme k odbočce na Staré Srní a přes něj jsme se vrátili ke kanálu a pokračovali jsme podél něj k odbočce na Tříjezerní slať. Prohlédli jsme si slať a sjeli jsme k Javoří pile a dál jsme jeli až do Modravy. Tam jsme navštívili Pivovar Lyer. Bylo tam plno a těžko jsme hledali místo. Také na pivo jsme čekali dlouho. Pivo však bylo výborné. Koupil jsem si s sebou Lyer 11°. Musel jsem si ho ale nechat vyměnit, protože bylo zmrzlé.

V Kvildě jsme zastavili v pivovaru u pekárny. Celý den bylo slunečno a poslední stoupání byla náročná. Dali jsme si pivo Divočák 13° světlý a Gala Petr 14° polotmavý, obě kvasnicová. Byla lepší než dosud ochutnaná desítka a dvanáctka. K tomu jsme měli překvapivě dobré originální preclíky.

Po večeři, kterou uvařila Jana z nasbíraných hřibů, jsme zašli do penzionu s restaurací Černý vlk. Na terase před západem slunce jsme si dali Bernarda 11° a originálně natočeného řezaného Bernarda nahoře světlého a dole tmavého. Zakousli jsme k tomu škvarkové placky. Dělali jsme si naději, že se tam eventuálně dnes nebo jindy najíme, ale nabídka jídel nás zklamala.

Najeli jsme na horských kolech spolu 51 km (já 75 km)

Místa: Rechle, Rokyta, Vchynicko-Tetovský kanál, Hauswaldská kaple, Tříjezerní slať, Modrava

30. července

Spí se nám tu dobře. V noci je úplná tma a ticho.

Také dnes jsme absolvovali nepříjemnou cestu po silnici do Modravy. Jinudy to nejde. Pokračovali jsme podle Roklanského potoka a pak jsme vystoupali na Poledník. Rozhledna, občerstvení i informační středisko jsou zavřené. Vrátili jsme se stejnou cestou. Zastavili jsme se k odpočinku na břehu Roklanského potoka. Z Modravy jsme pak pokračovali přes Černohorskou nádrž do Filipovy Hutě a pak do Ranklu na Horské Kvildě. Poobědvali jsme borůvkové knedlíky.

Nejkratší cestou, od Jezerní slati po cyklostezce, jsme se vrátili do Kvildy. Bylo slunečno a velmi teplo.  Zastavili jsme se v pivovaru ochutnat poslední dva vzorky z jejich nabídky. Měli jsme tmavé pivo Rankl Sepp 16°, silné velmi dobré, a vydařené pšeničné svrchně kvašené Kvildská Pechta 11°, které připomínalo známý Hoegaarden.

Večer jsme šli na regenerační vycházku do stínu lesa. 

Najeli jsme na horských kolech spolu 56 km.

Místa: Poledník

31. července

Pokračuje velmi teplé slunečné počasí. Jsme moc rádi, konečně je léto! Každý den nakupuju čerstvé pečivo ke snídani v pekárně.

Dopoledne jsme vyrazili na kolech na Horskou Kvildu a na Zlatou studnu. Zastavili jsme v Kvildě u kostela, kde celý týden vytvářel řezbář motorovou pilou sochu z jednoho kmene. Socha má být hotova na sobotní historické slavnosti.

První část vyjížďky jsem využil ke krátkému intenzivnímu rozjetí před zítřejším závodem. Zajeli jsme na Churáňov. Tam se už vše chystalo na zítřejší závod. Pokračovali jsme přes Pláně do Nových Hutí a Borových Lad. Tam jsme zastavili u včelaře. Říkal, že med nemá, že ho letos včely kvůli počasí nemohly udělat.

Na Knížecích Pláních jsme poseděli a vychutnávali jsme slunečné počasí. Opět byla naše oblíbená Březí koza 11°. Vyjeli jsme kopec na Bučinu a dojeli až na Kvildu. Tam jsme si dopřáli sladké mlsání: dobrou kávu a výbornou Pavlovu pusu a vafli s borůvkovým žahourem. Protože tam nabízejí padesát druhů rumu, tak jsme si objednali degustační set čtyř rumů. Rozšířili jsme tak své vědomosti o rumech a získali představu o jejich možných chutích.

Odpoledne jsem připravil kola na závodní zítřek. Jana šla do lesa sbírat borůvky. Nasbírala jednu krabici. 

Najeli jsme na horských kolech spolu 40 km (já 46 km).

Místa: Churáňov, Pláně, Nové Hutě, Borová Lada

1. srpna

Dnes jsem se zúčastnil závodu Šumavský MTB Maraton ze seriálu Kolo pro život. Zvolil jsem trasu C dlouhou 29 km. Po snídani jsme vyrazili na lyžařský stadion Churáňov, kde se závod konal. Jeli jsme každý zvlášť. Já jsem se rozjel před závodem po silnici nejkratší cestou, vyzvedl jsem si startovní číslo a rozcvičil jsem se s Alltrainingem. Závod se mi vydařil. Jelo se však ve velkém teplu.

Jana se mi starala o pití a jídlo a fotila. Po závodě jsme spolu jeli přes Ranklovskou rovinu, kde míval stavení Sepp Rankl, do Kvildy. V kavárně Na Kvildě jsme si odpočinuli.

Před večeří jsme šli do lesa sbírat borůvky. Chtěli jsme také najít nějaké houby, ale našli jsme, jako včera, jen jednu. Asi přestaly růst.

Místa: Ranklovská rovina

2. srpna

Po snídani jsme předali zpátky apartmán a v deset jsme vyrazili na cestu domů.

Dovolená na Šumavě, Kvilda

26. 7. - 1. 8. 2020