Byl
to zřejmě poslední den s letním počasím. Ráno jsem zajel autem do
Miřejovic na 16. ročník tradiční časovky do vrchu Miřejovický vyhnívák pořádaný
Sportovní klubem policie Litoměřice. Trať dlouhá 2,8 km vedla z Plešivecké
ulice v Litoměřicích přes Miřejovice ke křižovatce u Hlinné. Sklon profilu se
postupně zvyšuje čím dál víc, až na výjezdu z Miřejovic dosáhne jistě přes
15%. Čím je větší únava, tím větší je kopec… Posledních 300 metrů se pak
narovná až do roviny, a kdo může, tak předvede závěrečný spurt.
Hned
u registrace jsem se setkal s Tomášem, který startoval minutu po mně. To
mě motivovalo, aby mě nedojel, a pomohlo mi to k lepšímu výkonu :-) Nedojel mě, ale přeci jen něco stáhl a dostal se o jedno
místo přede mě.
Od startu jsem dobře rozvrhl síly. Vydržely mi na švihové vyjetí nejprudšího úseku. Po
závěrečném spurtu jsem se cítil jako po zátěžovém testu.
Potěšilo
mě, že jsem dojel před Marcelem z MMB Třebenice. To byl těžký soupeř. Odpoledne
mi to vrátil na Opárenských okruzích. V hospodě v Miřejovicích před
vyhlášením výsledků jsme pak závod vyhodnotili s Milanem a Láďou z
Litoměřic, kteří předvedli výborné výkony a dojeli pár míst přede mnou. Celkově jsem se umístil 10. a
v kategorii nad 41 let jsem byl 4. Ovšem soupeři v kategorii přede mnou byli mladší o
10 až 11 let, takže pro mě to bylo umístění krásné.
Odpoledne
jsme s Janou dorazili na kolech do Oparna na Okruhy z Krále Středohoří.
Tam už čekala konkurence nabitá ostřílenými borci. Někteří se zúčastnili už
dopoledne Vyhníváku. Tomáš to jel tentokrát s Ladou na tandemu. Jak se
dokázali vytočit ve vracečce ve sjezdu u hradu, to byla tedy ekvilibristika…
Trať
vedená po obou stranách Opárenského údolí byla suchá a bezpečná. Jezdit po ní
byla radost :-)
Od startu jsem vyrazil zadrženě. V prvním kopci jsem v nohách při
silovém šlapání cítil zátěž z brutální časovky. Během prvního kola se mi
nohy rozjely a své soupeře z kategorie jsem postupně dojížděl, až jsem
vystoupal na 6. místo. Závod mohl být klidně delší… Zopakoval jsem skoro přesně
loňský rok. Celkové umístění bylo podobné, v kategorii úplně stejné a čas
strávený na trati jsem zkrátil o 1 vteřinu.
Mirek,
se kterým jsem trénoval před závodem, dojel absolutně 20., takže pro něho gratulace.
Obdiv patří tandemu za zvládnutí těžkých úseků trati. A gratulace také sympatickým
borcům na bedně v absolutním pořadí, jak se poprali s hendikepovým
startem…
V Oparně
se to jako vždy vydařilo. Závěrečné posezení v pohodovém prostředí
v Oráči jsme využili k urychlenému doplnění energie. Čekala nás ještě
cesta na kolech zpátky domů přes vinařství Sv. Tomáše...
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 3 | 184 | 0:10:38 | 16,18 | 10 | 4 | 53 | 15 | 0:03:07 |
| 23 | 595 | 1:07:02 | 20,90 | 36 | 6 | 74 | 9 | 0:08:36 |
Foto: Jana,
já, Lukáš, lovoded, js-mtb
Miřejovický
vyhnívák,
1.
10. 2016, Miřejovice
Opárenské
okruhy, Král Středohoří
1. 10. 2016 Oparno
