Pod komplikovaným názvem se skrývala příjemná akce se zázemím závodu v areálu Panda sport na břehu vodní nádrže Stráž pod Ralskem.
Oproti obřím podnikům Kola pro život a očekávanému mamutímu počtu lidí příští týden na Nova Author Cupu tu byla poklidná atmosféra. Na start se postavilo 185 účastníků. Sešla se kvalitní účast amatérských cyklistů, podle vyjádření pořadatelů, hlavně ze severních Čech. Všichni zjevně měli závodní ambice.
Startovalo se v 10 hodin. Bylo jasno. Ráno bylo chladno, ale odpoledne se udělalo léto. V říjnu. Trasa vedla bývalým vojenským prostorem neobydlenými oblastmi v lesích většinou po asfaltu a šotolině. Pořadatelé slibovali rychlý závod na 50 km s převýšením 200 m. Nakonec to bylo přes 55 km, což později pořadatelé v reportáži ze závodu uznali. Převýšení jsem naměřil přes 550 m, což se potvrdilo i v internetové diskusi, kde si toho všimli i jiní, a pořadatelé se přiznali, že s výškoměrem změřili jen část trasy. Hodně často se stává, že délka ani převýšení ve skutečnosti nesedí s propozicemi. Zřejmě si málokdo trasu projede a změří. Na rozjetí jsem si projel poslední tři kilometry tam a zpátky a udělal jsem dobře.
Hned od startu všichni divoce vyrazili. Rychle jsem se propadal dozadu. A hned první kopeček po nájezdu do terénu jsem vytlačil, protože ti přede mnou tam vjeli na těžký převod a výjezd přes kameny nezvládali a zastavili a zbytečně mě zbrzdili. Chtělo se mi křičet: „Co se cpeš dopředu, když tlačíš?!“ Ale jsem slušný člověk a tak jen tak pro sebe utrousil: „Do prdele…“ a soustředil jsem se na to, abych co nejrychleji zase naskočil na kolo. Držel jsem se zásady Kdo se povyšuje, bývá ponížen, aby se to pak neobrátilo proti mně, a oplatil jsem jim to tak, že se jsem je v prvních kilometrech zase předjel a vrátil se dopředu, kam patřím, i když ne zas tak dopředu, kam bych chtěl.
V prvních kopečcích se peloton rozdělil do několika velkých skupin. Moje skupina se postupně rozrostla na 25 až 30 lidí. Zpočátku jsem se snažil dojet skupinu, před námi, která byla pořád na dohled. Pokoušel jsem se ujet nebo táhnout rychlejší tempo. Ale jen jsem se zbytečně vysiloval. Když člověk jel sám, tak nevydržel jet trvale vysoké tempo bez pomoci a balík, který jel ve vlastním závětří a na jehož špici se ti nejrychlejší střídali, dokázal vyvinout větší rychlost a uprchlíka zase dojel. Časem naše skupina začala žít svým životem. Někteří táhli, jiní se jen vezli. Vznikly kvůli tomu nějaké dohady.
V prostřední části mi trochu začalo docházet. Navíc přišly nějaké kopce. Začal jsem ztrácet a těžko jsem dorážel mezeru za svoji skupinou. Ve sjezdech jsem je dojel a pak jsem dlouhou odpočíval na jejím konci. Bylo jasné, že skupinu před námi nedojedeme a jelo se vlastně o pořadí mezi námi.
V poslední třetině jsem už nabral síly a zase jsem střídal vepředu. Nechtěl jsem, aby dojela skupina pohromadě do cíle a aby mi ve finiši neujeli. To bych mohl ztratit dvacet míst jen to fikne. Snažil jsem se jet tempo a často střídat. To se dařilo a v posledním kopečku šest kilometrů před cílem část vzadu odpadla. Pak se najelo na silnici a tam se už jelo hodně rychle.
V závěru se mi podařilo využít znalostí z toho, že jsem si projel dojezd. Před sjezdem ze silnice na úzku lávku, kde se dalo jet jen po jednom, jsem šel dopředu a najížděl jsem na jí čtvrtý. Jednoho jsem předjel na sjezdu z lávky, protože to přehnal s rychlostí a nezvládl zatáčku. Zbytek až do cíle se dojížděl po polní cestě a po travnatém a písčitém břehu jezera. Zamknul jsem vidli a pral jsem to naplno. Vybral jsem si levou stopu a ti dva přede mnou jeli vpravo. Věděl jsem, že vpravo je měkký terén a bláto a že tam vjedou. Právě tam jsem je předjel. U jezera mě sice předjeli zpátky, ale nikdo další už mě až do cíle nedostihl. Od lávky to bylo do cíle dva a půl kilometru a ty se v podstatě spurtovaly nadoraz. V jedné minutě nás dojelo jedenáct a zbytek skupiny v závěru tempu nestačil a nabral ztrátu až tři minuty.
Tak jsem si pořádně zazávodil a moc se mi to líblo. Dojel jsem celkově 47., což je moje nejlepší umístění vůbec. V kategorii jsem byl 16. To je dobré. A těch víc než 55 kilometrů jsem měl za 1:48:04 hod v pro mě dosud nepředstavitelné rychlosti 30,79 km/hod.
A prvního října bylo nefalšované letní odpoledne.
Výsledek:
| délka km |
převýšení m |
čas |
průměr km/h |
umístění celkem |
umístění v kategorii |
dokončilo celkem |
dokončilo v kategorii |
| 55 |
553 |
1:48:02 |
30,79 |
47 |
16 |
178 |
39 |
Foto: Luděk a SpinFit
50 Cyklorájem Podralsko II - Zavírání cyklostezek, Stráž pod Ralskem
1.10.2011
