Pražská padesátka 2019

Pro změnu jsem si vybral pořádnou masovku. Do cíle dojelo 1009 jezdců! Poprvé a naposledy jsem  tento závod jel před 6 lety. Tehdy jsem byl ve své kategorii nejmladší ročník a skončil jsem 28. Na jiném letošním závodu ze stejné série Author Maraton Tour jsem v poněkud menší konkurenci dojel 24. Takže jsem si na nějaké vysoké umístění naděje nedělal.
Na tomto závodě se mi líbí, že má i po letech stále stejnou trasu beze změny. Stálí účastníci a Pražáci ji jistě znají zpaměti. Zřejmě i proto si pořadatelé ze značením hlavu moc nelámali. Postrádal jsem tabulky se šipkami jako na Kole pro život. Mlíka byla rozvěšená velmi řídce a nenápadně. Šipky byly namalované jen na asfaltu, tedy jen tam, kde byl. Ale jinak byl závod perfektní. Hudební program v cíli, trička po dojezdu, a hlavně únětické pivo :-)
Z minulých let jsem neměl vyjeté místo v první vlně pro nejlepší dvoustovku. Zařadil jsem se tak do druhé, a tedy poslední vlny. Nechtěl jsem v chladnu stát příliš dlouho. Proto jsem stál dost vzadu, odhadem asi nejméně za další stovkou.
S tím byla spojená další rizika, kterým ti vepředu vystaveni nejsou. Pár metrů po startu se jeden nešťastný borec týmu Ghost zastavil kvůli defektu (je to vůbec možné?) a zablokoval spoustu nás ostatních za sebou. V prvních kilometrech jsem byl jasně rychlejší než většina těch, co jeli se mnou, ale občas mě při předjíždění zdrželi. V prvním sjezdu v terénu do Šáreckého údolí jsem se musel vyhýbat pádu přede mnou. Ve výjezdu k Horoměřicím jsem se zmáčkl, abych docvakl silnou skupinu. Na následující rovince jsem se chytil do háku a mohl pošetřit síly. Za Statenicemi se skupiny začaly oddělovat.
Dařil se mi záměr jezdit chytře. Na silnicích a na rovinách jsem šetřil síly jízdou v háku a nikam jsem se bezhlavě nehnal. V terénních úsecích mi to jelo dobře. Snažil jsem se ušetřené síly uplatnit a odjíždět soupeřům a chytat se skupin před sebou. Několikrát se mi tak podařilo během závodu vylepšit pořadí.
Až pár kilometrů před cílem při sjezdu v závěsu za dalším borcem jsme oba minuli ostrou odbočku doleva. Neviděl jsem žádné značení. Jen někdo z naší skupiny zavolal: Kluci, jedete špatně! Než jsem se vrátil zpátky na trasu, projela další skupina. Osud mi ukázal, jak snadno se dá těžce získané pořadí ztratit. Ztratil jsem tak deset až dvacet míst. Rychle jsem skupinu dojel. Už jsem nemohl šetřit síly a až do cíle jsme musel jet naplno. Chtěl jsem ztracená místa získat zpátky. Ale do cíle už bylo moc blízko. Už jsem se docvakl do své původní skupiny. Ale v úvodu stoupání ze Šárky mi chyběly síly vynaložené na stíhání a pár jezdců mě zase předjelo. Chytil jsem se až v horní míň prudké části. Ještě jsem zabojoval za vrcholem stoupání v klesající ulici jsem zase několik jezdců předjel a před ostrou zatáčkou doleva jsem předjel i nejbližšího soupeře ze své kategorie. Pak až do cíle následoval rychlý sjezd s pravoúhlými křižovatkami, kde jsem si svou pozici pohlídal a do poslední zatáčky před cílovou rovinkou jsem najížděl už s bezpečným náskokem.
Povedl se mi letošní nejlepší výsledek ve velkém závodu: 8. místo v kategorii a 149. absolutně z 1009 v cíli. Takže Únětické pivo chutnalo a odjížděl jsem spokojený.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
49	747	1:55:31	25,42	149	8	1010	128	1:33:51	0:21:40

Foto: Jana

Pražská padesátka, Author Maraton Tour
Praha-Dejvice, 21. 9. 2019

Opárenské okruhy 2019

Letos se konal již 20. ročník. Jezdí se v hezkém prostředí v lese pod Lovošem. Sešlo se tu stálé osazenstvo závodů o Krále Středohoří. Přijeli jsme s Janou z domova na kolech, protože to máme pár kilometrů. Měli jsme to dobře načasované. Rozjel jsem se tak, abych se vrátil krátce před startem.
Na strat jsme se řadili na silnici uprostřed Oparna. Několikrát jsme se museli rozstoupit před projíždějícími auty, než se odstartovalo. Na startu bylo 64 nadšených borců. V ideálním počasí jsme vyrazili hned od startu do prvního dlouhého stoupání. Jely se 4 okruhy po 4,5 km.
Prvním cílem bylo vyjet úvodní kopec co nejrychleji, získat pozici do sjezdu po singltreku, nabrat dech, další rovinku a výjezd jet opět, co to dá. Na následujícím rovinatém úseku najet na soupeře co nejvíc, v posledním sjezdu si oklepnout a znovu do dalšího kola začínajícího dlouhým kopcem. Tak to šlo čtyřikrát.
Hned v prvním kole jsem ztratil bidon. Při průjezdu do dalšího kola jsem se schoval do háku konci skupiny a před nájezdem do stoupání po kamenech jsem je předjel a využil první pozice, abych si vybíral cestu a tempo. Před koncem stoupání mě předjel borec v šedobílém dresu a ve sjezdu nabral malý náskok. Dole v ostré zatáčce pod sjezdem za mnou nikdo nebyl. Zastavil jsem tedy, abych sebral svůj ztracený bidon. Dojel mě jezdec v dresu Koloshopu, ale stačil jsem se rozjet včas. Do dalšího kola se držel za mnou. Jana byla pohotově připravená podat mi náhradní bidon, ale to už nebylo potřeba. V úvodu stoupání mi dýchal Koloshop na záda a na konci jsem mu poodjel.
Tak to šlo až do cíle. V úvodech stoupání mě dojížděl, na vrcholu mu už ale scházely síly ke zrychlení. V rovinatých úsecích jsem dokázal točit těžší převody a postupně jsem získával náskok. Ve dvou půl kolech jsme tedy prakticky závodili ve dvou mezi sebou. Naštěstí při předjíždění soupeřů o kolo zpátky jsem se zdržel jen mírně a výsledek to neovlivnilo. V posledním kole za druhým kopcem jsem ho už definitivně odpáral a do cílové rovinky jsem najel s velkým náskokem.
Celkové umístění na 31. místě je hezké, první polovina. Předvedl jsem dobrý výkon. Tentokrát to ale v kategorii tryskových dědků 50 - 59 let let na lepší místo než na 9. nestačilo. Závodění to ale bylo hezké. Zklamalo mě pořadatelské zajištění. Vypadalo to, že strýček Robin je na všechno sám. To, co je na jiných závodech standardem, zda chybělo a bylo toho hodně. Jenom nadšení nestačí…


Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
19	529	1:00:06	18,95	31	9	64	12	0:49:41	0:10:25

Foto: Jana, terpa12

Opárenské okruhy, Král Středohoří
Oparno, 14. 9. 2019

Přestavlcký vlk 2019

Krásný v perfektním stavu udržovaný technický okruh s mnoha těžkými úseky v lese a umělými překážkami na „stadionu“ na okraji Přestavlk jsem si projížděl už dvakrát v týdnu před závodem, abych získal větší jistotu v technice. Trať byla vzorně připravená, sekce v lese byly označené tabulkami s jejich názvy, překážky byly natřené výraznými barvami.
Ráno před závodem pršelo. Proto jsem se ještě před vyzvednutím čísla a zaplacením startovného nejdříve rozjel po okruhu, abych zjistil, zda na mokru není nebezpečný. Déšť trať nijak nepoznamenal, navíc přestalo pršet úplně. Počasí se umoudřilo tak, že se jelo dobře v příjemné teplotě a povrch rychle osychal. Jely se tři okruhy, celkem 26 km. Tedy žádný vytrvalostní závod. Rozhodovaly rychlost, síla, technika.
Po startu jsme bezpečně vyrazili na zaváděcí úsek mezi poli. Balík se natahoval, ale držel pohromadě, až do vjezdu do lesa. Tam se to trochu míchalo. Kdo byl zdatnější na rovině, šel dopředu, ve sjezdech zase získávali ti rychlejší. Na technických singltrailech se zase skupina sjížděla, protože se nedalo předjíždět. Stadion jsme projeli jako střed pole jeden za druhým. Na stadionu i na některých místech trati byli fandicí diváci. Jelo se dobře.
V následujícím prudkém výjezdy přes kořeny přede mnou spadli a já musel také z kola, abych je oběhl. Pak jsem se po pár letech, kdy to nešlo, pokusil naskočit na kolo. Na vysokou devětadvacítku jsem snad ještě nikdy nenaskakoval. Nějak se mi to podařilo, ale než jsem nacvakl nohy tak jsem balancoval a trochu sjel z cesty. Až ve výjezdu a sjezdu kolem zahrádek jsem před soupeři trochu získal.
V úvodu druhého kola jsem na polní cestě předjel své dva nejbližší soupeře, držel jsem se za mladým Štěpánem a těm dvěma za mnou jsem poodjel. Trochu jsem získal náskok, ale před stadionem mě dojeli. Opět jsem jim kolem zahrádek ujel. Na poli jsem dojel opět Štěpána. Chtěl jsem se ho držet. Ale poznal jsem, že mu nějak došly síly. Pokračoval jsem tedy sám.
Za stadionem mě opět dojeli ti dva za mnou. Na vrchol kopce jsem se dostal před nimi. Optimisticky jsem počítal s tím, že je okolo zahrádek zase setřesu jako v minulém kole. Ale drželi se za mnou. Do poslední pravoúhlé zatáčky ve vsi jsem najížděl první, a raději opatrně, abych se na poslední chvíli hloupě nezrakvil. Takže ten mladší byl výjezdu rychlejší a dostal se z háku přede mě. Následoval dlouhý rychlý spurt do cíle ve stoupání. Ještě jsem stačil reagovat, nenechal jsem se utrhnout a docvakl jsem se skoro vedle něho, ale do cíle to už přede mnou udržel o 0,3 vteřiny. Ten třetí spurtoval těsně za mnou o 0,5 vteřiny, ale už to měl příliš daleko.
Takže jsme předvedli parádní spurt do cíle, kde jsem jedno místo neuhájil s mladším soupeřem. Ale důležitější bylo, že jsem v přímém souboji porazil soupeře ze své kategorie a to mi vyneslo v kategorii krásné a nečekané druhé místo.
Absolutně jsem dojel na 33. místě. Nikdo starší přede mnou nebyl. Počkali jsme na vyhlášení a druhé místo v kategorii mě příjemně překvapilo. Překonal jsem svůj nejlepší zdejší výsledek, kterým bylo dosud 5. místo. Bylo to pro mě velké zadostiučinění za to, že jsem od prvního dne po operaci kyčle pořád makal a dokázal jsem se s totální endoprotézou dostat od stavu, kdy jsem byl odkázaný na sestřičky v nemocnici, až na bednu v těžkém závodě horských kol. Mám z toho velkou radost.
Také medaile a ceny byly pěkné, hlavně láhev místního přestavlckého vína. Jana mi poskytla perfektní servis a podporu před závodem i po něm. A mohl jsem si dovolit dát si u stánku pivo, protože řídila.
Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
27	356	1:17:20	20,85	33	2	65	6	1:02:48	0:14:32

Foto: Jana, Pavel Bauer, Roman Stibinger, Adolf Kříž
Přestavlcký vlk, Král Středohoří
Přestavlky, 7. 9. 2019

Plzeňská MTB 50

Letos jsem si dal na Kole pro život třikrát kratší trasu C a potřetí také hlavní trasu B, a to v Plzni na pestré trase s rychlými úseky, s těžkými výjezdy i technickými sjezdy. V Plzni se startuje přímo ve městě a účast bývá početně i výkonnostně velmi silná. Navíc bylo hodně teplo. Takže dost vyčerpávající podmínky. Potkal jsem tu hodně známých a bylo co probírat, takže i při odjezdu jsem se zdržel. Domů jsem pak dorazil s velkou žízní.
Startovní číslo 253 přiřazené podle vyjetých bodů mě zařadilo doprostřed třetí stovky startujících a na teoretické 25. místo v kategorii. V cíli to v kategorii sedělo, absolutně jsem však dosáhl výrazně lepšího výsledku, než číslo napovídalo, a dojel jsem na 204. místě. Před závodem jsem umístění okolo 200 měl jako cíl, což se povedlo. Moc nescházelo a mohlo to být pod 200. To je pro mě v KPŽ na trase B měřítko výborného výsledku. Ovšem v Plzni bylo nejvíc startujících ze všech KPŽ, která jsem letos jel, a v poměru k počtu jezdců jsem se dostal letos nejvýš.
Po startu přišel úmorný dlouhý úsek po silnici, kde se spousta jezdců hnala, jakoby se spurtovalo do cíle. Trochu jsem se propadl. Až v terénu se mi dařilo postoupit opět víc dopředu. Většinou se stoupalo. Zatím se mi i v kopcích dařilo. Dobře jsem vyjel i krutý kopec Krkavec asi po 10 km. Teprve tam se nepřetržité pole rozdělilo. Po sjezdu jsem se docvakl na skupinu s trasérem. Dlouho jsme ve skupině spolupracovali a jeli hodně svižně. V kopcích mi ale začaly docházet síly. Podle tepovky, jsem jel až v příliš vysoké intenzitě. Až jsem musel zvlnit, abych se neutavil.
Chvíli jsem ve zvlněné střední pasáži závodu jel sám, než jsme se opět sjeli do skupiny s jezdci za mnou a přede mnou. Ale moc jsme nespolupracovali. Alespoň jsem si trochu ulevil jízdou v háku. Až teprve ve sjezdu po druhém výjezdu na Krkavec se mi trochu vrátila energie. Jakžtakž slušně jsem se vydrápal na poslední kopec a po krásném sjezdu do roviny před Plzní na mě čekal závěrečný dlouhý rovný úsek v polích a pak po silnici. Ve trojici jsme se domluvili, že si budeme pravidelně střídat, a jelo mi už hodně dobře. Dotáhli jsme čtveřici před sebou a spojili jsme se. Už jsem měl pocit, že společně dojedeme v pohodě do cíle. Jenže jsem si nevšiml, že nás zezadu dojela početná smíšená skupina se svěžejšími céčkaři. S úsilím jsem se jich stačil chytit vzadu do háku. Když jsme sjeli ze silnice mezi zahrádky, tak jsem ještě zabojoval a před nájezdem do klikatého úseku v areálu cíle jsem se ještě o pár míst natlačil dopředu. I po závodě dlouhém 57 km rozhodovaly o pořadí vteřiny při dojezdu velké skupiny. Tak vyrovnané bývají závody KPŽ.
Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
58	837	2:37:02	22,04	204	25	457	63	1:49:08	0:47:54

Foto: kolopro
Plzeňská MTB 50, Kolo pro život
Plzeň, 31. 8. 2019