Jak jsem jel Vinařskou padesátku

Tentokrát jsem zamířil do vinařského kraje u Znojma na závod Vinařská 50 Author Znovín Cup ze seriálu Author maraton tour. Medardovské počasí nás zásobilo dešťovými srážkami nerůznějších intenzit a trvání již před závodem. Také večer před ním vydatně pršelo. Naštěstí celý závod se obešel bez deště a ke konci se dokonce ukázalo slunce. Později odpoledne se přišla průtrž mračen a další deště trvající až do konce víkendu.

Před závodem pořadatelé změnili část trasy závodu a namísto nesjízdných polních cest plných rozmoklého písku a hlubokých kaluží se jelo asi tak deset kilometrů v první polovině trasy po silnici.

Místem startu a cíle byla obec Šatov a mírně zvlněná trasa závodu vedla mezi poli, vinicemi a vinařskými obcemi na moravské i rakouské straně. Na seřadiště před startem jsem se postavil v pohodové náladě ani ne dvacet minut před startem někam do tří čtvrtin startovního pole. Na startu se mnou stáli také Jirka a Míra, se kterými jsme si poskytli vzájemnou morální podporu jak těsně před závodem, tak den před ním. Cesta na jižní Moravu je totiž pro nás vzhledem ke vzdálenosti výletem na celý víkend. Naše rodiny na nás zatím čekaly na hřísti u cíle.
Po pomalém rozjezdu jsem přešel do vysokého tempa a předjížděl ostatní jezdce po stovkách, což byl povzbudivý pocit a bylo načase si vylepšit pozici před tím, než se sjelo ze silnice na polní cesty, kde se moc předjíždět nedalo. Projeli jsme obce od Nového Šaldorfu až po rakouský Retz. Trasa v „mokré“ variantě měřila 49,5 km a převýšení měla 540 m. K závodu se přihlásilo 1523 jezdců a průjezd takového pole cyklistů přilákal velké množství přihlížejících nejen v Šatově ale i ve všech vesničkách a také i v rakouských obcích lidé kolem trati povzbuzovali, dokonce s kravskými zvonci.

Až na několik měkkých a blátivých úseků nebyla trať těžká a jelo se po ní dobře a bez rizik. Některá místa mezi vinicemi byla nádherná a určitě by stálo za to projet si trasu turistickou vyjížďkou. Na rakouské straně byly cesty mezi vinicemi zpevněné a většinou asfaltové.

Závod mi přinesl další poučení, tentokrát o hospodaření se silami. Ve střední části jsem pošetřil se silami až příliš a v závěrečných deseti kilometrech, ač jsem do toho šlápl intenzivně a předjížděl více či méně vysílené soupeře jednoho po druhém, jsem zásobu svých sil nevyčerpal a v cíli jsem ani necítil únavu. S potěšením jsem ještě v cílové rovince, která byla mírně do kopce, přespurtoval čtyři pět borců, kteří se marně snažili udržet tempo. Přesto kdybych vydal více sil, které mi zbyly zbytečně, mohl být výsledek a čas ještě lepší. Na to je ovšem také dobré znát předem trať, po které se jede.

Čas jsem měl 2:21:17. Celkově jsem byl 513. ze 1356 borců (38 %) a ve své věkové kategorii 114. z 285 (40 %), kteří závod dokončili. Hezké bylo, že jsem se dostal v pořadí skoro do třetiny. Nutno však podotknout, že tohoto závodu se zúčastnilo hodně jezdců, kteří ho brali spíš jako společenskou událost než jako závod.

27. 6. 2009