Hustopeče Tour 2019

Byl to hodně vydařený víkend na teplé Jižní Moravě. Dosyta jsme si vychutnali ježdění v kopcovité krajině s vinicemi, vyhlídky z rozhleden, víno, mandlovci a hlavně závodění. A vzácně teplé dny.
V pátek jsme s Janou dorazili do Hustopečí po poledni. Projeli jsme část závodní trasy B v okolí Němčiček. Seznámil jsem se s novým úsekem trati. Na závěr jsem si vyzkoušel němčickou sjezdovku. Večer jsem si vyzvedl startovní číslo, abych ráno nemusel do areálu v cíli závodu v Agrotecu.
V sobotu dopoledne jsem mohl vyrazit na rozjetí a na start přímo z penzionu, který byl blízko startu na Dukelském náměstí. Na startu mi patřil blok pro čísla od 200. Jel jsem trasu B. Naposledy jsem ji jel právě zde v Hustopečích před rokem. Po pauze mě čekal první dlouhý závod, který měl trvat skoro 3 hodiny.
Od startu jsem vyrazil tempem, které mi vyhovovalo. Hlídal jsem si tepovou frekvenci, abych se nepopravil hned v prvním kopci. Čekal mě kopcovitý profil přes 8 kopců s nejdelšími kopci až v druhé polovině. Jel jsem trpělivě, nenechal jsem se vyprovokovat k bezhlavému závodění. Na rovině v prvních kilometrech mě hodně předjížděli. Ale jen k prvnímu kopci k rozhledně U Obrázku. V dalším prudkém stoupání na Pucljety jsem se už posouval dopředu. Ještě pořád jsem nejel nadoraz, abych vydržel se silami do konce. Mezičasem po 17 km u rozhledny Kraví hora jsem projel na 173. místě. Od té chvíle mě předjel jen jeden jezdec, a já se až do cíle dostal přes 36 soupeřů.
Měl jsem štěstí, že silniční úsek na větru od Kněžského vrchu do Boleradic jsem projel ve čtyřčlenné skupině. To mi hodně pomohlo udržet tempo a ušetřit síly. Po prvním výjezdu k rozhledně na Nedánov jsme zbyli dva a při druhém výjezdu na stejné místo z druhé strany jsem už zbyl sám. Pak už mě čekal jen nejdelší výjezd dne na Holý vrch. Jelo se mi nečekaně dobře. Tam jsem předjel asi sedm soupeřů, kteří se už jen pomalu sunuli nahoru. Díval jsem se jim na čísla a divil jsem se, jaká mají nízká čísla pod stovku. Na větrném návrší nahoře se přede mnou sjela tříčlenná skupinka, kterou jsem chtěl docvaknout, ale nešlo to, ve třech jim to jelo na větru na asfaltové cestě líp. Až teprve po sjezdu z vinic jsem se k nim na poli přiblížil a na louce při spurtu zezadu se mi podařilo dva předjet a jen ten zbývající se těsně před cílovou čárou přede mnou udržel o sedm desetin vteřiny.
V závodě dlouhém 57 km jsem se umístil celkově na 138. místě. V kategorii 19. (na mezičase 24.). Dosud jsem byl na Kole pro život nejlépe 167. Takže jsem dosáhl nejlepšího umístění za celou dobu, co KPŽ jezdím, a to s umělým kloubem!  Přede mnou dojeli jen tři starší než já. Účast v Hustopečích byla sice nižší než obvykle na závodech KPŽ bývá, ale i tak je to super výsledek!
Dobře jsem rozvrhl síly. Ověřil jsem si, že jsem se dostal zpátky do dobré kondice, a že mám na to jezdit dlouhé závody jako dřív. Možná jsem mohl zpočátku ještě víc přitlačit… Byl jsem hodně spokojený a také hodně unavený.
Neděli jsme věnovali regenerační vyjížďce po cyklostezkách do vinařských obcí. Projeli jsme Velké Pavlovice, Vrbice, Kobylí, Kraví Horu a další dvě rozhledny.
Během víkendu mimo sportování došlo také na místní vína, Hradní pivovar a Mandlárnu s unikátní mandlovicí a mandlovou kávou.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
57	1244	2:53:27	19,86	138	19	295	44	1:53:59	0:59:28

Foto: Jana a já

Hustopeče Tour, Kolo pro život
Hustopeče, 24. - 26. 5. 2019

50 Bezděz 2019

Po jedenácti měsících jsem jel dlouhý závod horských kol, tedy na 50 km. Oblíbený závod 50 Bezděz s masovou účastí okolo 800 jezdců se letos přestěhoval z Bezdězu do vedlejší Bělé pod Bezdězem, do areálu u hotelu Relax v místě nazvaném Vrchbělá. Prospělo to lepšímu zázemí a také bezpečnějšímu startu. Profil závodu je zvlněný, bez velkých kopců, s dlouhými rychlými úseky po rovině. Technicky obtížných úseků bylo minimum. Avšak jet rychle v písku vyžaduje také určitou dovednost. Zábavný byl závěrečný houpavý úsek s boulemi.
Vloni jsem jel dlouhé závody pouze dva, a pak už jen krátké závody, a to mě i při nich bolestivá kyčel omezovala. Letos jsem první dva krátké závody prosvištěl bez problému a bylo na čase vrátit se na tradiční maratónskou délku vyzkoušet, jak mi půjde dát to naplno.
Nové zázemí ve Vrchbělé bylo komfortnější než louka u Bezdězu. Trať se příliš nezměnila. Podstatnou změnou byla dlouhá asfaltová cílová rovinka a dlouhý rozjezd od startu až do Bezdězu.
Neměl jsem ambice na nějaké přední umístění a nechtělo se mi postávat dlouho před startem. Takže jsem se v klidu rozjel a zařadil jsem se doprostřed startovního pole, protože jsem neměl vyjetou první stovku. Ostatně měřil se čistý čas od projetí přes startovní bránu.
Na dlouhé rovince se vše rovnoměrně rozjelo. Nic se neucpávalo. Nabrali jsme ostré tempo až do Bezdězu, kde začalo první stoupání. Stoupání byla mírná a rychlá. Pořád se kalilo naplno. Startovní pole se postupně roztahovalo, ale v podstatě se jelo v jednom dlouhém hadu bez mezer. Na dlouhém přímém úseku za Bezdězem jsem se sjel s jezdci podobné výkonnosti a pokračovali jsme až k úseku s hlubokým pískem. Tam se mi dařilo a odjel jsem jim.
Vytvořila se další velká skupina, se kterou jsem vyjel jediný větší kopec na trase k občerstvovačce. Občas nás ve stoupání dojel jezdec na elektrokole, který neuměl jezdit a choval se bezohledně. Ve sjezdu jsme se ho konečně zbavili. Najednou se závodní pole roztrhalo do skupin s většími mezerami. Pod sjezdem jsem se střídal ve dvojici s jedním mlaďasem a dojeli jsme na rychlém asfaltu skupinu před námi. Jenže v jednom krátkém brdku jsem se odpojil a už jsem je sám nedokázal docvaknout. Zřetelně mi chyběl vyšší absolutní výkon, prostě hrubá síla.
Daleko za mnou nikdo nebyl. Až moc dlouho jsem pokračoval sám, než se na dohled objevila skupina za mnou. Počkal jsem na ně. Borec z Brna tahal šestičlennou skupinu se třemi holkami. Chtěl se se mnou střídat, ale po pár střídáních jsem toho měl plné zuby a zařadil jsem se do háku na konec. Tam jsem si na pár minut oklepl. Dobře jsem udělal. Posledních šest kilometrů v lese vedlo po lesních cestách. Tam jsem ožil. Jízda v mírně stoupajícím terénu mi šla líp než soupeřům s vyšší váhou nebo horší technikou. Pokračoval jsem už jen s Brňákem a holkou z Ghost Teamu. Ti mi nakonec 2 km před cílem přeci jen poodjeli. Při tom jsme dojížděli soupeře, kteří se na úseku s boulemi spíš trápili.
V nájezdu na cílovou asfaltovou rovinku jsem zapadl do háku za borce z Dobrého voddílu s úmyslem přespurtovat ho před cílem. Jenže jsem zjistil, že nehodlá rozjíždět žádný spurt, a pokračoval jsem naplno sám až do cíle, protože se jelo na čistý čas, a ne na pořadí při dojezdu. Opět jsem udělal dobře, protože o umístění rozhodovaly desetiny vteřiny a poctivým samostatným spurtem jsem získal 7 míst.
Krásně jsem si zazávodil konečně v dlouhém závodě, který měl děj, navíc v ideálním počasí. Bavilo mě to. Umístil jsem se 187 absolutně z 790 startujících a 24. Ve své kategorii z 124 startujících. Procentuálně to bylo lepší než v prvních dvou závodech. V kategorii byl přede mnou jen jeden starší než já. Po pouhé 1:53 hod. jsem ale byl unavený, jak už dlouho ne. Bolely mě svaly a celé tělo.
Je vidět, že na zátěž o 20 km delší, než tomu letos dosud bylo, si musí tělo ještě zvyknout a nabrat další kondici. Potvrdil jsem si, že jsem na dobré cestě a další zlepšení určitě přijde. Umístění nebylo až tak důležité. Hlavně má význam jako startovací základ pro porovnání s příštími závody.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
51	442	1:53:05	26,97	187	24	765	124	1:33:57	0:19:08

Foto: Jana, Fotokocian

50 Bezděz, Author Maraton Tour
Vrchbělá, 19. 5. 2019

Mladá Boleslav Tour 2019

Druhý závod sezóny, opět Kolo pro život. Také zde jsem zvolil kratší trasu C na 32 km, abych prověřil kondici po závodní pauze. Mladoboleslavská trať je rovinatá a rychlá, pouze s několika krátkými výjezdy. Jelo se většinou ve skupinách. Bylo to intenzivní, ale ne vyčerpávající.
Předpověď věštila déšť, a nemýlila se. Naštěstí se trať nestačila rozbahnit. Byla pouze mokrá. Po přeháňce při rozjetí jsme startovali ještě bez deště, ale brzy začalo opět pršet a až do cíle déšť sílil. Dojíždělo se už v pěkném lijáku. Podmínky tedy nevytvořily příjemné odpoledne. Hned po dojetí jsem se převlékl, občerstvil a frčeli jsme zpátky domů do sucha a tepla.
Ve startovním bloku jsem se setkal s kamarádem a spolužákem Zdeňkem, který si několikrát do roka dává trasu C. Vyjel jsem svým tempem, abych nepřepálil první stoupání po silnici do Čejetic. Nahoře jsem nebyl zahlcený a měl jsem sílu vylepšit pozici před úzkým nájezdem do terénu s prudkým stoupáním za Dalovicemi. Takže jsem tam byl dost včas a nebylo to ucpané. Pak už byl profil jen lehce zvlněný a šlo o to, držet co nejvyšší tempo a šetřit síly, kde to šlo, jízdou v háku. Pořád bylo s kým jet a spíš jsem postupoval v pořadí dopředu.
Bez krize byl i kopec v Hrdlořezech k občerstvovačce. Protivný byl jen hustý déšť ke konci, protože při jízdě v háku jsem dostával nepřetržitou sprchu do obličeje. Nakonec se mi zdálo, že jsem síly pošetřil až moc. Závěr přišel velmi rychle. Po spojení tras byla situace nepřehledná a pomalejší béčkaři, které jsem dojížděl, někdy překáželi.
Poslední stoupání singltrekem od železniční trati do Dalovic jsem musel jet na půl plynu, protože to vepředu někdo brzdil, a ztrácel jsem na ty, které jsem ještě mohl dojet. Od Dalovic po silnici jsem se schoval ve skupině, ale ještě před sjezdem z Čejetic do Mladé Boleslavi jsme se dvěma mladšími borci odjeli. V závěrečném spurtu na louce jsem už ale na ně nebyl dost rychlý a dojeli přede mnou.
V cíli jsem byl s nejrychlejším průměrem, jaký jsem tu za poslední 3 roky zajel, tedy 23,55 km/hod. Byla tu o polovinu početnější konkurence než minule na Praha - Karlštejn Tour. Přesto jsem absolutní umístění vylepšil o 7 míst a v kategorii to bylo o 3 místa níž, ale bylo v ní o dvacet lidí víc. Výsledek tedy byl: 92. absolutně a 10. v kategorii.
Pro příští závod je tedy jasný cíl: uspět v padesátikilometrovém závodě. Výkonnost by na to už měla být.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
32	362	1:22:55	23,55	92	10	358	50	1:04:41	0:18:14

Foto: Jana

Mladá Boleslav Tour, Kolo pro Život
Mladá Boleslav, 11. 5. 2019

Praha - Karlštejn Tour 2019

Po osmi měsících jsem poprvé závodil. Trpělivě jsem doléčil kyčel po operaci. Před dvěma měsíci jsem začal trénovat. Nejdřív základní vytrvalost, pak intenzivní intervaly, pak sílu a nakonec i techniku. Tělo reagovalo na zátěž dobře a totální endoprotéza kyčelního kloubu držela bez jakékoliv bolesti.

Na rozjetí do sezóny jsem si vybral silniční časovku do vrchu v Knovízu, ale tu zrušili. Jako náhradní program jsem chtěl zajet XC okruhy na Střižáku, ale musel jsem uznat, svou technikou obtížností byly nad moje schopnosti, s vysokým rizikem úrazu, a od úmyslu jet tento závod jsem upustil. Alespoň jsem si při projetí trati potrénoval techniku a vyzkoušel pády.
Ostrým startem do nové sezóny byl závod Kola pro život Praha – Karlštejn Tour. Zvolil jsem kratší trasu C na 28 km, abych si otestoval, jak jsem na tom s výkonností, a abych zátěž přidával postupně. Nevěděl jsem, jak bude tělo i kyčel snášet opravdu trvalé intenzivní zatížení. Závoděním na trase C jsem vloni končil a letos s ním opět začínám, s očekáváním, že budu na délce závodů přidávat. Hodně jsem se těšil.
V noci před závodem pršelo, což vzbuzovalo obavy z bláta a zimy, jenže nakonec se ukázalo, že déšť závodu spíš prospěl. Protože bylo několik týdnů sucho, tak se veškerá dešťová vsákla a celá trať byla suchá, bez louží, bez bláta. Kolo bylo po dojezdu čisté. Díky nočnímu dešti se neprášilo, navíc bylo bezvětří, takže podmínky byly nakonec ideální.
Zázemí závodu bylo v Dobřichovicích na louce u Berounky. Čekala nás trať s velkým převýšením, s těžkými kopci a rychlými sjezdy. Na úvod dost náročný závod. Neměl jsem ambici na žádný výsledek. Stačilo mi, že si zazávodím. Startovní číslo 2092 mi zajistilo startovní blok pro první stovku nejlepších.
Po startu jsem začal spíš bez velkého úsilí, bez závodění, svým tempem, které mi vyhovovalo. Ještě před nájezdem do terénu jsem v pelotonu šel zase trochu dopředu, aniž bych se moc snažil. Po nájezdu do terénu začalo první velmi těžké stoupání. Naštěstí jsem byl dostatečně vpředu na to, aby se dalo jet a úzká úvozová cesta se úplně neucpala. Podařilo se mi vyhnout těm, kteří sesedli. Takže jsem ho celé vyjel a vylepšoval jsem si pořadí. Druhé těžké extrémně prudké stoupání k menhiru nad Mořinkou jsem vyjel už s velkým úsilím. Ale pořád jsem postupoval vpřed. Po deseti kilometrech jsem ale měl pocit, že to už dlouho nevydržím. Rychle následující stoupání mi rychle brala síly, ale cítil jsem, že jedu dobře. Divák u trati, který hlásil pořadí, mi řekl číslo 92.
Poslední krpálek, než začala zvlněná pasáž, jsem raději vyšel pěšky, protože jsem cítil, že kdybych se ho pokusil vyjet, tak si odrovnám nohy. Nahlášené pořadí mě povzbudilo a už jsem závodil naplno. Na mezičase jsem byl ještě 91. V každém kopci jsem už pak cítil, že mi chybí síla v nohou. Síly ubývaly, přestože byl závod krátký. Kopce byly těžké, sjezdy rychlé a na rovině se jely bomby, že skoro nebylo, kde se napít. Ještě jsem držel krok se soupeři a přede mě se jich dostalo jen pár.
Poslední kilometry do cíle byly z kopce a po rovině. To se přímo letělo! V cílové louce jsem ještě spurtoval o pořadí. Podařilo se mi dojet absolutně na 99. místě. V první stovce jsem na KPŽ ještě nebyl. Zajel jsem lepší výsledek než na KPŽ vloni za celou sezónu! V kategorii jsem se umístil 7. ze 33 startujících. Také dosud nejlepší výsledek. Přede mnou dojeli jen dva borci starší než já. Na to, že jezdím s kloubní náhradou, to vůbec není špatné. Skoro zázračné uzdravení! Jak jsem tentokrát jel, to byla krása!
Tento testovací závod ukázal, že už mohu stoprocentně závodit. Ještě musím zpracovat v tréninku síly a dál rozvíjet volné vyjížďky.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
27	619	1:29:10	17,85	99	7	307	33	1:09:48	0:19:22

Foto: Jana

Praha - Karlštejn Tour, Kolo pro Život

Dobřichovice, 27. 4. 2019