pátek 2. prosince 2016

Výběh na Lovoš


Letošní poslední závod seriálu Král Středohoří a první závod po posezónní pauze. Po třech týdnech odpočinku jsem prakticky bez tréninku dal populární závod v terénním běhu do vrchu, 3 km s převýšením 420 metrů. Někdy si tu pauzu dát musím. Mimoto jsem neběhal od jara. Kolo mělo přednost. Takže Lovoš je hlavně pro zábavu.
Počasí bylo slušné, bez větru, bez deště, bez mrazu, pár blátivých úseků. Startovalo 90 běžců. Rovnoměrným tempem jsem celou cestu běžel a soupeřil jsem hlavně se svým loňským výkonem, který jsem chtěl vylepšit. To se povedlo. Čas jsem zlepšil o 1:04 minuty a absolutní umístění jsem vylepšil o 4 místa. Takže na začátek nové sezóny to bylo dobré.
Nahoře jsem se dlouho nezdržel. Posezení u piva v turistické chatě jsem protentokrát vynechal. Po převlečení do suchého jsem pokračoval v pěší túře z Lovoše oklikou domů, abych dorazil ještě za světla a ještě něco natrénoval.
Dva dny jsem pak byl úplně rozlámaný. Než si zase tělo zvykne na zátěž, tak to ještě bude bolet.
Výsledek:

délka km převýšení m čas průměr km/h umístění celkem umístění v kategorii dokončilo celkem dokončilo v kategorii zpoždění za vítězem
3 424 0:27:36 6,49 68 9 90 10 0:10:16

Foto: nějak se nefotilo, Litoměřicko24.cz

Výběh na Lovoš, Král Středohoří, Lovosice
26. 11. 2016

středa 30. listopadu 2016

Jízda na Říp s Alltrainingem a poslední zmazanej švih s CK Lovosice


Cyklistickou sezónu jsem zakončil dvěma tradičními společnými vyjížďkami.
Alltraining pořádal jízdu na Říp s účastí okolo 65 jezdců. Trasa jako vždy vedla z Bohnic přes Kralupy n. V. po červené turistické cestě až na vrchol Řípu. Tentokrát jsem se ke skupině připojil v Kralupech. Počasí bylo dobré, bez bláta. Na vrcholu Řípu byl přípitek a pak cesta zpátky. Ke konci už začalo pršet.
Večer byl týmový večírek v pizzerii na Ládví s oceněním úspěšných borců.
Sezóna v Lovosicích skončila 17. listopadu společným švihem od Sauna baru přes Velemín, Košťálov a Třebenice zase zpátky. Cesta byla dost blátivá a švih byl jaksepatří zmazanej. 40 účastníků se nakonec zahřálo při posezení v Sauně.







Foto: já, Alltrainig.cz, CK Lovosice

Jízda na Říp, Alltraining.cz
22.10. 2016

Poslední zmazanej švih s CK Lovosice
17. 11. 2016

středa 5. října 2016

Miřejovický vyhnívák a Opárenské okruhy



Byl to zřejmě poslední den s letním počasím. Ráno jsem zajel autem do Miřejovic na 16. ročník tradiční časovky do vrchu Miřejovický vyhnívák pořádaný Sportovní klubem policie Litoměřice. Trať dlouhá 2,8 km vedla z Plešivecké ulice v Litoměřicích přes Miřejovice ke křižovatce u Hlinné. Sklon profilu se postupně zvyšuje čím dál víc, až na výjezdu z Miřejovic dosáhne jistě přes 15%. Čím je větší únava, tím větší je kopec… Posledních 300 metrů se pak narovná až do roviny, a kdo může, tak předvede závěrečný spurt.
Hned u registrace jsem se setkal s Tomášem, který startoval minutu po mně. To mě motivovalo, aby mě nedojel, a pomohlo mi to k lepšímu výkonu :-) Nedojel mě, ale přeci jen něco stáhl a dostal se o jedno místo přede mě.
Od startu jsem dobře rozvrhl síly. Vydržely mi na švihové vyjetí nejprudšího úseku. Po závěrečném spurtu jsem se cítil jako po zátěžovém testu.
Potěšilo mě, že jsem dojel před Marcelem z MMB Třebenice. To byl těžký soupeř. Odpoledne mi to vrátil na Opárenských okruzích. V hospodě v Miřejovicích před vyhlášením výsledků jsme pak závod vyhodnotili s Milanem a Láďou z Litoměřic, kteří předvedli výborné výkony a dojeli pár míst přede mnou. Celkově jsem se umístil 10. a v kategorii nad 41 let jsem byl 4. Ovšem soupeři v kategorii přede mnou byli mladší o 10 až 11 let, takže pro mě to bylo umístění krásné.
Odpoledne jsme s Janou dorazili na kolech do Oparna na Okruhy z Krále Středohoří. Tam už čekala konkurence nabitá ostřílenými borci. Někteří se zúčastnili už dopoledne Vyhníváku. Tomáš to jel tentokrát s Ladou na tandemu. Jak se dokázali vytočit ve vracečce ve sjezdu u hradu, to byla tedy ekvilibristika…
Trať vedená po obou stranách Opárenského údolí byla suchá a bezpečná. Jezdit po ní byla radost :-) Od startu jsem vyrazil zadrženě. V prvním kopci jsem v nohách při silovém šlapání cítil zátěž z brutální časovky. Během prvního kola se mi nohy rozjely a své soupeře z kategorie jsem postupně dojížděl, až jsem vystoupal na 6. místo. Závod mohl být klidně delší… Zopakoval jsem skoro přesně loňský rok. Celkové umístění bylo podobné, v kategorii úplně stejné a čas strávený na trati jsem zkrátil o 1 vteřinu.
Mirek, se kterým jsem trénoval před závodem, dojel absolutně 20., takže pro něho gratulace. Obdiv patří tandemu za zvládnutí těžkých úseků trati. A gratulace také sympatickým borcům na bedně v absolutním pořadí, jak se poprali s hendikepovým startem…
V Oparně se to jako vždy vydařilo. Závěrečné posezení v pohodovém prostředí v Oráči jsme využili k urychlenému doplnění energie. Čekala nás ještě cesta na kolech zpátky domů přes vinařství Sv. Tomáše...

Výsledek:
délka km převýšení m čas průměr km/h umístění celkem umístění v kategorii dokončilo celkem dokončilo v kategorii zpoždění za vítězem
3 184 0:10:38 16,18 10 4 53 15 0:03:07
23 595 1:07:02 20,90 36 6 74 9 0:08:36





























Foto: Jana, já, Lukáš, lovoded, js-mtb

Miřejovický vyhnívák,
1. 10. 2016, Miřejovice
Opárenské okruhy, Král Středohoří
1. 10. 2016 Oparno

středa 28. září 2016

MTB Tour České středohoří



Ráno jsme se v mlze na startu na parkovišti na Soutoku trochu hledali. Sešla se silná konkurence nejen z našeho kraje, včetně mnoha známých ostřílených borců. Ozdobou závodu byla účast Kristiána Hynka, který nakonec s převahou zvítězil a vyjel si své nepochybně první body do Krále středohoří.
Mrholení rozmáčelo startovní čísla. Start v 9 hodin byl až příliš časný. Ale brzy jsme se rozehřáli. Čekala nás 70 km dlouhá trasa plná stoupání, sjezdů a pěkného terénu. Jedinou rovinou byl dlouhý výjezd z Litoměřic pod Radobýl. Mlha zmizela až za Radobýlem.
Od začátku mi vše vycházelo podle plánu. Nikam jsem to nehnal a šetřil síly. Balík dojel až pod Radobýl. Před nájezdem do terénu jsem si najel víc dopředu. První dva kopce jsem jel spíš zadrženě, abych se nezatavil, a plynule jsem postupoval v pořadí nahoru. Po rychlých pasážích se pod stoupáním ze Žitenic na Skalku vytvořila skupinka. Rovnoměrným tempem jsem trpělivě vyšlapal dlouhé stoupání na Dlouhý vrch. Tam jsme byli už jen tři. Po dlouhém rychlém sjezdu jsme zabočili do lesa na blátivou cestu a tam jsem zjistil, že mám prázdné zadní kolo. Bohužel jsem ho při sjezdu prorazil nebo prořízl. To byla smůla… Zrovna, když se to tak dobře vyvíjelo…
Než jsem opravil defekt, ztratil jsem 14 minut. Známí nabídli pomoc, ale nepotřeboval jsem ji. Po mnoha měsících jsem tak potkal Míru, který jel krátkou trasu 45 km. S očními čočkami na dálku jsem na detaily viděl špatně a část práce jsem musel dělat spíš podle citu, protože jsem na to špatně viděl.
Když jsem se opět rozjel, byl jsem odhadem na 70. místě. Od té chvíle jsem jel spíš časovku, protože jsem neměl s kým jet. Postupně jsem předjížděl jezdce přede mnou. Do občerstvovačky na Homolce jsem jich předjel 17. Pak se to počítat nedalo, protože se spojily trasy dlouhého a krátkého závodu.
Užíval jsem si krásnou trasu a byla jen škoda, že jsem už nemohl bojovat o lepší umístění. Jelo mi to dobře v kopcích i v terénu. Snažil jsem se tedy alespoň stáhnout, co šlo. Opět jsem nasadil pravidelné tempo bez bláznivého závodění. Přeci jen byl závod dost dlouhý a dalo se toho hodně dojet. V okolí Tlučně jsem dokonce dojel některé jezdce, se kterými jsem jel na začátku. Pak už mě čekal je poslední výjezd na Plešivec, dlouhý sjezd z Radobýlu a časovkářská rovinka do Litoměřic.
Na náměstí jsem projel cílem na 47. místě celkově a na 10. v kategorii, což vzhledem ke smolné ztrátě na trati byl dobrý výsledek. S výkonem jsem byl spokojen. A trať jsem si vychutnal.
Pořadatelům se volba trasy podařila. Mimo nezbytného výjezdu z města nabyl na trati kousek rovinky a asfalt byl jen při průjezdu vesnicemi. Velké převýšení, těžká trasa, avšak bez technických extrémů. Počasí bylo přepychové. Značení trati a pořadatelské zajištění bylo perfektní, občerstvovaček dostatek. Jen ta startovní čísla v mrholení zvlhla a trhala se.
Bylo to krásné ježdění. A na závěr jsme si s Janou zajeli do Kavárny s párou na lahodnou kávu a sladkou tečku.

Výsledek:

délka km převýšení m čas průměr km/h umístění celkem umístění v kategorii dokončilo celkem dokončilo v kategorii zpoždění za vítězem
72 1778 4:04:25 17,75 47 10 101 16 1:19:05







Foto: Jana a já, Pavel Bauer

MTB Tour České středohoří, Král středohoří
Litoměřice, 25. 9. 2016