50 Bezděz

Pátý letošní závod a zase mokro a chladno. Ještě jsem letos nejel závod na suchu. Na Bezdězu to bylo hodně mokré. Ale mohlo to být horší. Před závodem přestalo pršet a nefoukal vítr. Půda v okolí Bezdězu je písčitá, takže nebylo typické bahno, ale rozbředlý hluboký písek umí být také záludný a moc to v něm nejede.

Na Bezděz jezdím rád, protože je tam pěkné prostředí, trať mi sedí a mimoto tam mám blízko. Tentokrát jsme to fakt vychytali. Jana koupila u stánku čerstvé koblihy ještě před startem a měl jsem je připravené v autě, až dojedu. Koblihy se totiž vyprodají vždycky hodně rychle.

Pohlídal jsem si řazení na startu a získal jsem výhodné místo vpředu druhé vlny, která startovala minutu za první stovkou. Ukázalo se to jako dobrý tah, protože jsem měl před sebou volnou trať a mohl jsem si jet své tempo bez toho, aby mi někdo překážel nebo hrozila kolize.

Bezděz je typický tím, že od začátku se vyrazí šíleným tempem a tak se jede až pár kilometrů před cíl, kde čeká kopcovitý lesní úsek se závěrečným prudkým stoupáním.

Po prvních deseti kilometrech zběsilého šlapání se ustálilo pořadí a já jsem se držel v malé skupince, která sice nespolupracovala, ale tak nějak držela pohromadě. Přišly dlouhé pasáže plné desítek až stovek hlubokých louží, vlastně brodů, které tvořily laguny přes celou šíři cesty. S pomocí své devětadvacítky jsem si s nimi poradil dobře a cítil jsem, že tam mám převahu nad šestadvacítkaři. Ale ujet se nedalo, protože na zpevněných úsecích na rovině si to dojeli. Louže byly studené a promáčely nás od pasu dolů. Člověk nikdy nevěděl, jak hluboká ta louže bude a jak pevný nebo nepevný bude mít podklad. Některé byly hluboké až po náboje kol. V některých se šlapalo jako na zabrzděném kole. Musely se jezdit rychle, jinak v nich člověk zůstal stát. A když se vyjelo z louže, tak mě čekal rozbředlý písek. Takových míst bylo na trati hodně. Roztok písku ve vodě se jistě podepsal na všech součástkách kola, které tuto lázeň podstoupily.

V kopci k občerstvovačce se naše skupinka rozpadla. Ve sjezdu jsem se snažil držet kontakt s dvojicí, která mi poodjela, a zase jsem se k nim blížil. Na rovině mě dostihla skupina, která jela rychleji. Chytil jsem se jí a to bylo dobře. Postupně jsme dojížděli další borce a skupina se zvětšovala, až nás bylo asi 15. Dalších asi 15 km v balíku se jelo rychle, ale přesto jsem si mohl na jeho konci odpočinout. V terénních úsecích jsem cítil, že se mi jede dobře a při nájezdu do lesa asi 5 km před cílem jsem si pohlídal, abych byl v kontaktu s těmi prvními. Následující lesní úsek, který většinou stoupal a byl plný kořenů a písku, ukázal přednosti mého 29 palcového celopéra. Ti první z balíku mi poodjeli, ale drtivá většina zůstala za mnou. Už to totiž nebylo tak snadné jako na rovině na zpevněné cestě.

Dojel jsem kluka, co vedle mě stál na startu v červeném dresu Carla Kupkolo, a vypadal hodně nabušeně. To mě vnitřně posílilo a dodalo naději, že to tentokrát bude dobrý výsledek. Za předposlední písčitou stojkou jsem se ohlédl a zjistil jsem, že za mnou nikdo není, až na mladého, který se mi schoval za záda. Pod závěrečnou stojku, která se většinou tlačí, jsem najel volně, abych ji nejel zahlcený a vyjel jsem ji. Moje kolo si snadno poradilo i s kamenným schodem. Ale přesto mě ten výjezd stál hodně sil. Mladej to za mnou uvisel a vyjel to taky. Slyšel jsem, jak nás lidi povzbuzují. Mladej to na vrcholu dokázal rozjet rychleji a předjel mě. Srovnal jsem s ním krok, ale na předjetí to už o jednu vteřinu nestačilo. I tak jsem byl spokojený, že jsme svedli rovnocenný boj.

Konečně jsem si s chutí zazávodil a dosáhl jsem výborného výsledku. Obdobně jako vloni, jenže letos byly podmínky mnohem těžší.

V absolutním pořadí jsem dojel 120. A v kategorii to bylo 10. místo. V součtu závodů 50 Český ráj a 50 Bezděz, vedených jako HN Car Tour, jsem získal pěkné 7. místo. Takže to dopadlo skoro stejně jako vloni, kdy jsem byl na Bezdězu 9. a v tour 6.

V cíli proběhlo vše hladce: umyl jsem kolo, točeného Birell u bylo dost, na těstoviny fronta nebyla (ta byla na sekanou) a na řadu přišlo cappuccino a koblihy J. Doma pak jsme si uvařili bombardino na zahřátí.

Výsledek

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
50	439	1:54:50	26,20	120	10	716	77	0:26:39

Foto: Jana, Foto Kocian

50 Bezděz, Author Maraton Tour, Bezděz

18.5.2014

Mladá Boleslav Tour

Očekával jsem méně bláta. Jenže pár dní před závodem pršelo a také poslední noc propršela. Louka u zázemí byla mokrá. Zase nás čekal závod na blátě. Kdy se pojede na suchu?

Tentokrát sice nebyly tak těžké podmínky jako vloni, kdy bylo bahno, ale ani tak to nebyl žádný med. Letos bylo „jen“ bláto. Ačkoliv teoreticky rychlá trať s menším převýšením neměla dlouhé kopce, krátkých prudkých výjezdů tam bylo dost a pár slizkých sjezdů a bahnitých úseků „nedostatek“ obtížnosti vyvážilo. Také konkurence byla veliká.

Po rozjetí jsme se ve startovním koridoru zařadili se Zdeňkem a Jakubem do bloku dvoustovek. O kus dál byl Roman, který se na start moc těšil. Po startu mi chvíli trvalo, než jsem se dostal do tempa. Při průjezdu loukou se zázemím jsem si všiml Jany s foťákem. „Letec“ Zdeněk jel, jakoby měl křídla. Roman také ujížděl, jakoby měl motor. V cíli jsem ho už nepotkal. První kilometry po silnici se mi jelo těžko. Až v terénu to bylo lepší. Po několika kilometrech mě dojel Míra a celý zbytek závodu jsme jeli na dohled. Postupně jsem získal pár míst a bojoval jsem o přijatelný výsledek.  Za hradem Zvířeticemi jsem spojil síly s jezdkyní z Nilfisku a po polních cestách jsme se navzájem táhli až za poslední kopec. Tam jsem také naposledy dojel Míru. Ale na vrcholu na hlavní silnici za to vzali a ve větru to pořádně rozjeli a získali náskok. V závěrečném sjezdu jsem dojel ještě dva borce a jednoho z nich jsem na drncavé pěšině na břehu Jizery předjel. A to bylo vše. Do cíle jsem dospurtoval spíš jen pro pocit.

Výsledek mě neuspokojil, protože byl zase průměrný. Proti loňsku jsem klesl celkově o 16 míst a v kategorii o 2 místa.

Ještěže tam byla Jana a udělala hezké fotky a video. Během dne slunce přepralo mraky a udělalo se pěkné odpoledne. U výdeje občerstvení nedošel Birell jako v Letech, ale došly buchtičky s krémem. Z omezené nabídky jsem zvolil těstoviny s boloňskou omáčkou – chybně. Jejich chuťový standard byl proklatě nízko. Takový hlad jsem zase neměl. Zvítězil grilovaný hermelín s brusinkami z vedlejšího stánku. Za tak vysoké startovné to v občerstvení skřípe. Měl jsem dát přednost jídlu před vyjetím po závodě a mytím kola. Jenže, kdo jde mýt kolo pozdě, ten ho myje v bažině…

Dva dny po Cyklomaratonu Liberec jsem tedy absolvoval další těžký závod a byla to pořádná nálož. Po závodě jsem byl pořádně zmořený a druhý den jsem si dal jen volnou vyjížďku.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
55	647	2:38:11	20,85	302	20	652	70	0:50:17

Foto: Jana, xYx.cz

Mladá Boleslav Tour, Kolo pro život, Mladá Boleslav

10.5.2014

Cyklomaraton Liberec

Den před závodem vypadalo počasí špatně, pršelo a to znamenalo bláto na trati. Zvažoval, jestli tam mám jet, když dva dny po něm mě čeká Kolo pro život v Mladé Boleslavi, a patrně také na blátě. Nakonec tam tolik bláta nebylo, rozhodně ne tolik, aby to ovlivnilo sjízdnost trati. Tento závod a trať se mi líbí, a tak jsem byl rád, že jsem ho absolvoval.

Ve Vesci byla ráno zima a tmavé mraky hrozily deštěm. Krátká dešťová přeháňka nakonec přišla během druhého kola. Pak zase vylezlo slunce a odpoledne bylo příjemné.

Před závodem jsem se rozjel s Honzou z Alltrainingu. Na startu jsem narazil na Petra, který jezdí jako ďas a v závodě udělal výborný výsledek v kategorii nad 100 Kg. Ještě pár známých jsem tam potkal. Konkurence se tedy sešla.

Odstartoval jsem pomalu. Nějak jsem se nemohl dostat do tempa a až za Javorník jsem ze sebe nedostal víc než svižnější výletní tempo. V dalším průběhu závodu jsem to trochu vylepšil a před koncem prvního kola jsem alespoň předjel jednoho z borců z Lovosic. Ve druhém kole se mi jelo líp a mírně jsem pokročil. Pěknou trať jsem projel bez problému a čisté podrážky treter potvrzují, že jsem nikde netlačil. Jezdil jsem i poměrně dlouhou stojku před občerstvovačkou.

Loňský čas na totožné trati jsem zlepšil o víc než 6 min., ale výsledkové jsem klesl celkově o 34 míst a v kategorii o 7. Tak byl to pokrok nebo ne?

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
55	1548	2:42:54	18,80	152	15	230	24	0:42:14

Cyklomaraton Liberec, Cyklomaraton Tour, Liberec-Vesec

8.5.2014