Trans Brdy 2023

Tradiční závod, který patří v Kole pro život k těm terénem a převýšením nejtěžším. V případě kratší trasy C, kterou jsem jel, se vynechává rovinatější střední pasáž a v podstatě se jedou kopce a sjezdy.

Počasí bylo tentokrát pro mě perfektní. Slunečno, teplo, ale ne vedro. Mírný vítr nevadil, protože se jezdilo stále v lese. Pár dní nepršelo. Bylo sucho, ale ne prašno. Přesto se v lese našly úseky, kde zůstalo po deštivém období bláto, hlavně tam, kde to rozjezdily stroje na těžbu dřeva. Takže to bylo hezky pestré. Bohužel, vadilo mi, že dva úseky byly tak krkolomné, že pro mě byly nesjízdné. Celkem třikrát jsem musel sesednout z kola. Až na jeden úsek bych to asi dal, kdybych měl trasu najetou a znal ji. Takhle, když jsem jel, a dopředu nevěděl, jaké to tam je, tak jsem volil raději opatrnější přístup. Můj výsledek tím nijak netrpěl, protože to tak udělali skoro všichni v mém okolí, moc mě to nezdrželo, a eventuální ztráty jsem doháněl.

Před startem a po dojezdu jsem potkal hodně známých, takže jsem se tam cítil pěkně uvolněně, tak nějak jako doma. Potěšilo mě, že budu soupeřit se zkušeným veteránem Zdeňkem a energickou Terezou. To byla výzva. Alespoň podle čísel jsme měli být vyrovnaní. Nakonec se mi podařilo dojet výrazně lépe, než mi určovalo startovní číslo (91).

Před startem udělala Tereza rozcvičku pro celý startovní koridor. Před vyhlášením zase z pódia zorganizovala protažení pro celý areál. Po úvodu na břehu Berounky prvních devět kilometrů stoupalo do kopce. Ještě pod kopcem Zdeněk i Tereza napálili začátek naplno a šli přede mě. V kopci jsem je předjel. Dokázal jsem jet kopec trpělivě a rovnoměrně stálým tempem od začátku do konce. Taková strategie se mi osvědčila a postoupil jsem dopředu.

Po dvanácti kilometrech, už v houpavém terénu, na úzké stezce se sjela skupina více méně šesti až osmi lidí. Společně jsme absolvovali střední část, včetně kořenitých a blátivých úseků. Společná jízda mi pomáhala udržet dobré tempo. Poslední dva kopce mi sebraly hodně sil. Ale držel jsem se.

Až v závěru za jedním místem, kde jsme museli z kola sesednout, jsme se oddělili. Někteří ujeli, někteří zaostali. Přispělo k tomu i sloučení s trasou B a A. Poslední kilometry jsme jeli společně s borcem ve žlutém dresu z Křešína. Na břehu Berounky jel přede mnou. Do cíle jsem se držel za ním v háku a na cílové rovince plné drnů jsem ho zkusil přespurtovat. Cílem jsme projeli zároveň v úplně shodném čase.

V absolutním pořadí jsem zopakoval výsledek z předchozího KPŽ v Berouně. V kategorii se mi podařilo poskočit dopředu až na pódium a získal jsem druhé místo. Vítěz kategorie byl však přede mnou s ohromným náskokem. Také za mnou byla velká mezera. Třetí dojel Zdeněk, bývalý týmový kolega z Alltrainingu. Takže na bedně nakonec bylo veselo. Každý jsme byli s výsledkem spokojeni. Na bedně na Kole pro život, kde to je se vší parádou, jsem byl poprvé. Proto jsem měl radost a nevadilo mi, že jsem musel čekat na vyhlášení.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
37	961	1:59:42	18,50	74	2	288	20	1:31:00