Příjemný, dobře organizovaný závod, dostatečné zázemí, zábavní moderátoři, technicky nebyl těžký, ale o to rychlejší. Nedostatkem bylo nedostatečné značení trati, málo směrových cedulek, šipky nastříkané na zem se během závodu smazaly. Naštěstí jsem trasu znal a odbočku jsem minul jen jednou, což mi závod ztížilo, ale výsledek neovlivnilo. Start a cíl na plochodrážním stadiónu je atraktivní, protože na po startu ho celý peloton pomalu objede za zaváděcím vozem a do cíle se dojíždí před diváky po oválu.
Počasí bylo skoro ideální. Po nočním dešti svítilo od rána slunce, a protože se startovalo ve 13 hodin, tak trať oschla a v druhém kole to bylo ještě lepší. Jen v jednom úseku po druhém sjezdu bylo několik míst s hlubokým bahnem, která se ale dala po okraji objíždět.
Vyjelo se od stadiónu nad jezero, jela se dvě kola, každé se dvěma dlouhými stoupáními a krátkým brdkem na konci, a pak návrat zase na stadión. Od startu jsem jel své tempo, abych se před kopcem nezahltil. První balík mi poodjel, ale v kopci jsem si ho dojel a pravidelným tempem jsem postoupil dopředu. Za kopcem byl už balík roztrhaný.
Ve skupině jsem dorazil pod druhý kopec. Do kopce mi to jelo dobře. Opustil jsem své dosavadní spolujezdce a dojížděl další přede mnou. Tady jsem také předjel vousatého borce z Koloshopu s osmičkou. S ním jsem absolvoval celé další kolo. Do kopce jsem mu sice ujížděl, ale z kopce a po rovině mě vždy dojel. Jelo nám to dobře a ještě jsme pár lidí předjeli. V tu dobu jsem ještě na přehledných úsecích měl na dohled Ivana z mé kategorie, který před týdnem vyhrál V Berouně trasu B Kola pro život. Odhadem byl přede mnou dvě minuty, a to napovídalo, že na tom ve srovnání s ním nejsem špatně.
V průběhu druhého kola jsme se sjeli do skupiny pěti lidí. Tak jsme dojeli pod druhé stoupání. Tam jsem jel tak, abych vydržel až na vrchol bez zpomalení. Předjel jsem ještě jednoho borce v dresu Koloshopu. Podařilo se mi setřást všechny, kdo se mnou dojeli pod kopec. Neohlížel jsem se, aby mě to nerozptylovalo, a soustředěně jsem sjel dolů do terénní rovinaté pasáže, a pak poslední sjezd k jezeru Milada. Nikdo mě nedojel. Když jsem se ohlédl u jezera, tak hodně daleko za mnou byli jen oba dva borci z Koloshopu. Jeli spolu, pomáhali si na větru a blížili se.
Ty poslední tři kilometry jsem to ale před nimi udržel. Při nájezdu do areálu stadiónu byli jen pár desítek metrů za mnou. V poslední zatáčce na dráze už byl jasné, že to nestihnou, vousáč z Koloshopu zůstal za mnou, a mohl jsem poslední metry vypustit a jako parádičku přeskočit cílovou čáru.
Dojel jsem celkově 31., takže o tři místa lépe než vloni. V kategorii jsem získal třetí místo a vyhlášení vítězů na pódiu. Přede mnou dojel na druhém místě Ivan, vítěz trasy B KPŽ Beroun, a na prvním místě dojel, ten, který byl v Berouně na trase C druhý. Takže líp to ani nešlo. Užil jsem si vyhlášení a také jsem měl radost, že je tentokrát kolo v pořádku a nemusím ho ani důkladně čistit.
|
délka km |
převýšení m |
čas |
průměr km/h |
umístění celkem |
umístění v kategorii |
startovalo celkem |
startovalo v kategorii |
čas vítěze |
|
47 |
856 |
2:01:39 |
23,18 |
31 |
3 |
127 |
8 |
1:37:22 |
Foto: já, Milada Tour
Žádné komentáře:
Okomentovat