V pátek jsme s Janou dorazili do Hustopečí po poledni. Projeli jsme část závodní trasy B v okolí Němčiček. Seznámil jsem se s novým úsekem trati. Na závěr jsem si vyzkoušel němčickou sjezdovku. Večer jsem si vyzvedl startovní číslo, abych ráno nemusel do areálu v cíli závodu v Agrotecu.
V sobotu dopoledne jsem mohl vyrazit na rozjetí a na start přímo z penzionu, který byl blízko startu na Dukelském náměstí. Na startu mi patřil blok pro čísla od 200. Jel jsem trasu B. Naposledy jsem ji jel právě zde v Hustopečích před rokem. Po pauze mě čekal první dlouhý závod, který měl trvat skoro 3 hodiny.
Od startu jsem vyrazil tempem, které mi vyhovovalo. Hlídal jsem si tepovou frekvenci, abych se nepopravil hned v prvním kopci. Čekal mě kopcovitý profil přes 8 kopců s nejdelšími kopci až v druhé polovině. Jel jsem trpělivě, nenechal jsem se vyprovokovat k bezhlavému závodění. Na rovině v prvních kilometrech mě hodně předjížděli. Ale jen k prvnímu kopci k rozhledně U Obrázku. V dalším prudkém stoupání na Pucljety jsem se už posouval dopředu. Ještě pořád jsem nejel nadoraz, abych vydržel se silami do konce. Mezičasem po 17 km u rozhledny Kraví hora jsem projel na 173. místě. Od té chvíle mě předjel jen jeden jezdec, a já se až do cíle dostal přes 36 soupeřů.
Měl jsem štěstí, že silniční úsek na větru od Kněžského vrchu do Boleradic jsem projel ve čtyřčlenné skupině. To mi hodně pomohlo udržet tempo a ušetřit síly. Po prvním výjezdu k rozhledně na Nedánov jsme zbyli dva a při druhém výjezdu na stejné místo z druhé strany jsem už zbyl sám. Pak už mě čekal jen nejdelší výjezd dne na Holý vrch. Jelo se mi nečekaně dobře. Tam jsem předjel asi sedm soupeřů, kteří se už jen pomalu sunuli nahoru. Díval jsem se jim na čísla a divil jsem se, jaká mají nízká čísla pod stovku. Na větrném návrší nahoře se přede mnou sjela tříčlenná skupinka, kterou jsem chtěl docvaknout, ale nešlo to, ve třech jim to jelo na větru na asfaltové cestě líp. Až teprve po sjezdu z vinic jsem se k nim na poli přiblížil a na louce při spurtu zezadu se mi podařilo dva předjet a jen ten zbývající se těsně před cílovou čárou přede mnou udržel o sedm desetin vteřiny.
V závodě dlouhém 57 km jsem se umístil celkově na 138. místě. V kategorii 19. (na mezičase 24.). Dosud jsem byl na Kole pro život nejlépe 167. Takže jsem dosáhl nejlepšího umístění za celou dobu, co KPŽ jezdím, a to s umělým kloubem! Přede mnou dojeli jen tři starší než já. Účast v Hustopečích byla sice nižší než obvykle na závodech KPŽ bývá, ale i tak je to super výsledek!
Dobře jsem rozvrhl síly. Ověřil jsem si, že jsem se dostal zpátky do dobré kondice, a že mám na to jezdit dlouhé závody jako dřív. Možná jsem mohl zpočátku ještě víc přitlačit… Byl jsem hodně spokojený a také hodně unavený.
Neděli jsme věnovali regenerační vyjížďce po cyklostezkách do vinařských obcí. Projeli jsme Velké Pavlovice, Vrbice, Kobylí, Kraví Horu a další dvě rozhledny.
Během víkendu mimo sportování došlo také na místní vína, Hradní pivovar a Mandlárnu s unikátní mandlovicí a mandlovou kávou.
Výsledek:
délka km
|
převýšení m
|
čas
|
průměr km/h
|
umístění celkem
|
umístění v kategorii
|
startovalo celkem
|
startovalo v kategorii
|
čas vítěze
|
zpoždění za vítězem
|
57
|
1244
|
2:53:27
|
19,86
|
138
|
19
|
295
|
44
|
1:53:59
|
0:59:28
|
Foto: Jana a já
Hustopeče Tour, Kolo pro život
Hustopeče, 24. - 26. 5. 2019
Žádné komentáře:
Okomentovat