Také můj oblíbený rychlý závod je rok od roku těžší.
Jezdí se na konci sezóny jako rozloučení se sezónou. Před dvěma roky měl jméno
Zavírání cyklostezek a bylo to pohodové svezení po šotolinách a asfaltech
s minimálním převýšením okolo 500 m. Kolo bylo po závodě čisté a já také,
prostě svezení jako odměna na konci sezóny. Tehdy se jelo 55 km a měl jsem to
za 1:48 hod. Vloni se přidaly dva terénní úseky, trasa se prodloužila na 56 km
a převýšení se zvedlo nad 500 m, čas se prodloužil na 1:56 hod. Letos už terénní
úseky zase přibyly a tvořily dost podstatnou část závodu, a ačkoliv proradný
spíkr před startem ubezpečoval, že trasa měří 50 km a ne víc, ukázalo se, že se
naopak prodloužila už na 57 km a převýšení dosáhlo 900 m, tedy víc než třeba
Pražská 50 před týdnem. V propozicích nebyla k dispozici aktuální
mapa, takže jsem nevěděl, co mě čeká a že to pojedu 2:16 hod. Jsem rád, že jsem
v tomto závodě uspěl v jeho nejtěžší podobě.
Na start na louce na břehu jezera jsem se postavil se
dvěma kolegy z Alltrainingu, Martinem a Romanem, se kterým jsem tu jel už
potřetí. Věděl jsem, že od startu do nájezdu do terénu je potřeba vyrazit co
nejrychleji, ale ostatní bývají v úvodu rychlejší. Až ve zvlněné pasáži na
asfaltce jsem si sjel zpátky, co jsem nestihl v úvodu. Zpočátku se
nepodařilo vytvořit kompaktní skupinu, která by jela společné tempo. Pořád jsme
byli nějak rozházení. V novém terénním úseku jsem se v hlubokém písku
snažil jet i tam, kde jiní tlačili, ale zabořil jsem se a nestačil jsem
vycvaknout nohu z pedálu a položil jsem se na levou nohu. Přimáčkl jsem ji
rámem kola a dostal jsem do ní křeč. Když jsem to rozhýbal, tak jsem stíhal ty,
se kterými jsem jel. Měl jsem zájem na co nejlepším výsledku, a tak jsem se přizpůsobil
ostatním a jel jsem své tempo. Někteří se vezli za mnou, ale nakonec to
neuviseli. Sám jsem se snažil dojet dvojici v bíločerných dresech Lawi a
Authoru, se kterými jsem jel před pádem a kteří vypadali na dobré borce. Dojel
jsem je až na kopci za Osečnou. Pomohl mi k tomu borec v dresu Apache
Bikes, s nímž jsem jel chvíli ve dvojici. Za občerstvovačkou na 30. km
jsem se cítil silný, kolo mi jelo. Na rychlých úsecích se mi devětadvacítka
valila výborně a cítil jsem, že tam mám nad ostatními převahu. Pořád jsem se
snažil jet co největší tempo a pokud možno ještě někoho dojet. Chvíli jsem jel
bez ohledu na ostatní, co to dá. Lawi a Author to uviseli a Apache odpadl. Ve
trojici jsme pak pravidelně a často střídali a konečně jsme svištěli podle mých
představ. Dojeli jsme jednoho odpadlíka, který se jen vezl. Těšil jsem se, že závod
dojedeme jako vloni po rovných cyklostezkách až k cíli a že ještě zkusím převahou
rychlosti rozhodnout výsledek naší skupinky pro sebe, protože se mi zdálo, že
ostatní už toho mají dost a rychlejší tempo nestíhají. Jenže přišla další
změna. Před koncem se znovu jelo písčitými cestami a lesem přes úvodní kopec,
ale opačným směrem. Rozhodlo se na vrcholu kopce. V krátkém brutálním
stoupání odpadl Lawi, trochu jsem poodjel. Za vrcholem v úvodu sjezdu mě
dojeli a předjeli ostatní dva. Na silnici na okraji Stráže už měli nedostižný
náskok a já zase měl bezpečný náskok před mým pronásledovatelem. Ještě u jezera
před cílem na nás čekala krátká strmá stojka. Tam jsem dojel ještě jednoho, co
byl u konce se silami. Na krátkém singltreku jsem mu odjel a v pohodě jsem
si dojel do cíle.
V cíli naše trojka na sebe počkala a poděkovali jsme
si za spolupráci a dobrý závod. Moji spolujezdci byli viditelně mladší a nebyli
pro mě soupeři z mé věkové kategorie. Vlastně jsem se během závodu
nesetkal s nikým z mé kategorie. Až v cíli mi došlo proč. Skoro
všichni byli za mnou.
Kolegové z Alltrainingu dojeli už přede mnou. Pozdravil
jsem se s nimi, vyjel jsem se a udělal všechno, co se má závodu udělat. Pak
jsme společně vyčkali na vyhlášení vítězů. Moje usilovné nasazení přineslo
ovoce a vystoupil jsem na bednu, na druhé místo v kategorii nad 50 let.
Obdržel jsem věcné ceny: velkou pumpu na kolo a láhev francouzského sektu.
Pumpa je kvalitní a hodí se. Sekt jsme doma vypili na oslavu úspěchu. Byl jsem
spokojen, že jsem si vylezl na bednu na zavedeném závodě.
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 57 | 887 | 2:16:45 | 24,97 | 38 | 2 | 83 | 14 | 0:28:54 |
Foto: já, cyklofitliberec
50 Podralsko Podzim, Stráž pod Ralskem
28.9.2013
Žádné komentáře:
Okomentovat