50 Podralsko 2023

Tento závod je už trvalou součástí mého kalendáře. Když jsem ho jezdil před deseti lety, měřil 50 km a byla to nenáročná rovinatá projížďka. Časem je stále těžší, víc terénu a kopců, a měří už 63 km. Ještě vloni to bylo 57 km. Přidali další dva úseky přes kopce se sjezdy v písku. V písku mi to jezdilo docela dobře. Nová trasa mě bavila.

Start byl v Lázních Kundratice a cíl v Osečné v areálu školy. Už před startem jsem potkal známé tváře. Nejvíc mě potěšilo setkání se starým optimistickým kamarádem Ríšou, se kterým jsem absolvoval pár kempů na Mallorce. Vůbec během celého závodu panovala příjemná atmosféra.

Po startu se brzy najíždělo do nového úseku v terénu a do kopce. Podařilo se mi nechat za sebou Luďka z Vratislavic z mé kategorie a také Jirku z padesátníků, za kterým jsem dojel v Hradci Králové. Potěšilo mě to, protože před týdnem byl jednoznačně lepší. Teď to bylo naopak.

Do loňska se jezdívalo v balíku, který se postupně trhal, a do cíle dojížděly větší či menší skupiny. Letos se to roztrhalo hned na začátku. První kopec byl hodně těžký a písčitý. Měl jsem dobré nohy. Za sjezdem se ke mně připojil závodník v dresu Čistého sportu. Postěžoval si, že je konec ježdění ve skupinách. Společně jsme dojeli trojici jezdců před námi a přeci jen ve skupince jsme pěkně svižně objeli první, kratší okruh. V kopcích jsem tahal za delší konec a to mi dávalo možnost si za kopcem ve skupině odpočinout, kdežto soupeři se vysilovali. Po 27 km jsme najeli do druhého, delšího okruhu.

Při druhém výjezdu úvodního písčitého kopce jsem všechny utrhnul, ale ne natrvalo. Za sjezdem se na mě dva pověsili. Pak nás dojel Čistý sport. Nasadil ostré tempo. Ostatním jsme ujeli. Společně s ním jsme se střídali v háku a jeli dál jen ve dvou. Kopce mu ale nechutnaly. V táhlém stoupání za občerstvovačkou nás dojel jezdec z TJ Okrouhlo. Kopec jel dobře a já se za ním držel v háku jako klíště. Věděl jsem, že když chytím mezeru, tak ji už nedocvaknu a ujede mi. Za kopcem nás dojel opět Čistý sport se zbývajícími dvěma z naší pětky z prvního kola.

V technicky náročném úseku písečných lagun ale zase zaostali. Ve sjezdu z posledního kopce od zříceniny hradu Děvín nám Čistý sport odjel, ale v následujícím lese jsem ho dojel. Okrouhlo odpadl a už jsem myslel, že do cíle dojedeme s Čistým sportem ve dvou. Ale po výjezdu z lesa na otevřenou asfaltovou cestu, kde foukalo proti, jsme už trochu šetřili síly na závěr. Bylo jasné, že kdo pojede špici proti větru, vydá moc sil, a soupeř mu před cílem ujede. Takže nás dojel Okrouhlo. Na kopečku u hřbitova se začalo závodit. Čistý sport měl nejvíc sil a jel před námi. Okrouhlo přeci jen přejel přes vrcholek dřív než já a při dojezdu v pravoúhlých zatáčkách mezi zahrádkami jsem už neměl místo na předjetí, až teprve po zatáčce do cílové rovinky jsem se dostal skoro před něho, ale cílová rovinka byla hodně krátká, moderátor říkal 20 metrů. Okrouhlo si udržel místo přede mnou o pouhé 0,3 s.

I tak to bylo ale výborné, protože to nebyli soupeři z mé kategorie, a moderátor ohlásil můj dojezd na druhém místě v kategorii nad 60 let za legendárním extrémním bajkerem Jéňou Kopkou, který se cyklistikou živí celý život.

Bylo to pěkné překvapení, když jsme se Jéňou po dojezdu setkali, protože jsme spolu chodili do jedné třídy na gymnázium v Lovosicích. Poseděli jsme u stolu s občerstvením, i s partou veteránů: Ríšou, Luďkem a Jirkou. Vychutnali jsme si vyhlášení na pódiu, protože v prestižní kategorii dominovali lovosičtí maturanti z ročníku 1981.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
63	821	2:29:06	25,43	42	2	106	12	2:03:22