Kolmo kolem komína 2021

Nyní už tradiční závod, který je s velkou péčí a vždy perfektně do detailu zorganizovaný. Má svoji originální atmosféru, nadšené pořadatele, bohaté občerstvení, hodně fandících diváků, prostě nejen závod, ale i zábava. Trať je těžká. Žádná turistická projížďka. Jen to počasí by si pořadatelé i účastníci zasloužili mít lepší. Už dlouho tu nebyl pěkný letní den. Letos to byl už docela extrém.

Už při prezenci jsem viděl, že i přes klesající trend účasti na všech závodech, tady byla účast pěkná a konkurence silná. Start a cíl byl jako vždy na fotbalovém hřišti v Třebenicích.

V předchozích dnech pršelo. Den před závodem dost vytrvale. Kopcovitá trať byla mokrá, ale ne rozblácená a nadějně vysychala.

Svižně jsem se rozjel, na startu jsem se pozdravil s přáteli-soupeři a už jsme se řadili na startovní čáru. Závod odstartoval tradiční pan startér. Následovalo zaváděcí kolo za motorkou ulicemi města s průjezdem cílovým prostorem. Tam už povzbuzovali dobře se bavící diváci. Držel jsem si místo v popředí balíku.

Do prvního dlouhého stoupání jsem najel svižně. Kupodivu jsem vydržel nastavené tempo a v kopci mě nikdo nepředjížděl, naopak jsem si pozici ještě vylepšil. Ve střední, nejprudší, technicky těžké části nazvané Brutál dva jezdci před mnou zastavili. Už teď to tam dost klouzalo. Musel jsem také z kola. Oběhl jsem je, hned zase naskočil a výjezd jsem dokončil na kole. Držel jsem je za sebou přes rozcestí pod Košťálem až k technickému sjezdu lesem do Borče. Tam mě dojeli. Po dalším výjezdu na rozcestí pod Košťálem mě ve sjezdu k Teplé předjeli a ujeli. Sjezd byl blátivý a jel jsem ho raději opatrně, abych neriskoval pád.

Po průjezdu do druhého kola jsem je stále měl před sebou a odstup jsem zkracoval. To už začalo pršet a déšť hodně rychle přešel do pořádného lijáku, který vydržel celou polovinu druhého kola, než se zmírnil. Promočilo se mi úplně všechno, včetně treter. Dvojka přede mnou v Brutálu opět tlačila. To už byl povrch hodně kluzký. Mně se ho podařilo vyjet na kole. Využíval jsem neuježděných okrajů stezky, své snad dobré techniky a určitě správného nahuštění pneumatik. Borce jsem dojel, ale při dalším přejezdu přes rozcestí pod Košťálem získali na horizontu opět náskok a ve sjezdu do Borče mi definitivně ujeli.

Pořadatelé, kteří ukazovali trasu, byli zahalení v pláštěnkách od kapuce až k patám a říkali Pozor, klouže to. Oba poslední sjezdy jsem už jel zadrženě, jen abych se dostal bezpečně dolů. Povrch s blátem, kameny a trávou byl slizký jako klouzačka. Umělou překážku z palet před cílovou rovinkou jsem ovšem ani za mokra nevynechal.

V cíli jsem byl celkově 18. a v kategorii jsem vybojoval 3. místo za dvojicí starých dravců z Bike Pointu Roudnice. Takže i letos jsem získal alespoň jednou bednu a můžu být se sezónou spokojen.

Po dojezdu přestalo pršet a na chvíli vykouklo i slunce. Jako kdyby se počasí rozhodlo, že zaprší jen na závod…

Po vyhlášení vítězů následovala tombola, v níž jsem získal krásnou závěrečnou cenu.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
29	678	1:32:59	18,75	18	3	52	8	1:13:17