Den před závodem zapršelo. Také ráno hrozil déšť, ale nic z toho naštěstí nebylo. Pouze na trati zbyly louže, některé hluboké. Do cíle jsem tedy přijel pokropený blátem odshora dolů, ale sjízdnost ani rychlost trati to neovlivnilo.
Zvolil jsem střední trasu na 60 km, na které je největší účast, letos opět přes 500 účastníků.
Startovalo se tradičně po pětiminutovém bubenickém sólu. To se mi moc líbí. Na základě loňského výsledku mi patřil druhý startovní blok pro čísla nad 100. Po výjezdu ze Staré Boleslavi jsem se začlenil na závěr prvního balíku asi sta jezdců. Ten se časem pochopitelně drobil do menších skupin. Zpočátku jsem neplýtval silami.
Za prvním singltrekem jsem se zařadil skupiny, které jela slibným tempem, které mi vyhovovalo. Chtěl jsem letos dosáhnout na umístění v první stovce. Kolem poloviny závodu jsem se cítil dost silný na to, aby se to povedlo. Jelo se mi dobře hlavně v lehkém terénu. Potíže jsem měl v krátkých výjezdech na silnici. Stále mi chybí síla. Závod se vyvíjel slibně, a také dobře dopadl. Výsledek mohl být ještě lepší. Tentokrát jsem si vybral i trochu smůly.
V hlubokém písčitém přejezdu pole zbrklý jezdec vedle mě neudržel směr a rovnováhu a spadl na mě. Ještěže mi nešlápl do výpletu kola. Mohl jsem tedy hned pokračovat dál, ale než jsem se rozjel, tak mi moje skupina ujela. Pak jsem ji dlouho stíhal, což mě stálo až moc sil. Když jsem ji dojel, tak následovalo jediné stoupání na trase, ve kterém se skupina rozdělila. Polovina odjela a zbytek odpadl. Opět jsem jel sám. Samotnému to tak nejde jako skupině. Když mě dojela další skupinka, zachytil jsem se. Jenže za poslední občerstvovačkou jsem se věnoval pití a přehlédl jsem odbočku doprava. Než jsem se vrátil, skupina byla fuč a zase jsem jel sám, než jsem se zapojil do další skupiny, která mě dojela. To už mi sólové jízdy ubraly tolik sil, že jsem se jen držel v háku na konci a doufal, že bych v cílové rovince ještě nějaké místo získal. Poslední kilometr se však jel tak rychle, že o nějakém závěrečném zrychlení u mě už nemohla být řeč, a spurtoval jsem jenom proto, aby to alespoň na pohled vypadalo, že jsem dojel se skupinou.
Naštěstí i tak jsem zajel lépe, než jsem doufal. Vyjel jsem si absolutně 89. místo, a v kategorii 9. místo. To bylo proti loňsku velké zlepšení, v kategorii dokonce z loňského 21. místa o 12 míst. V masových závodech jsem v první desítce byl teprve potřetí. Časovou ztrátu na vítěze kategorie jsem stáhl z 18 na 11 minut. Těší mě, že se od začátku sezóny se zlepšuji a všechny letošní závody jsem zajel lépe než vloni a než předloni. Skoro po všech maratonech jsme večer na šrot. To je potvrzení, že jsem závodil na 100%. V neděli odpoledne jsem už opět seděl na kole a dal jsem kompletní pořádný trénink. Po úspěšném závodě se regeneruje lépe.
V Houštce jsem zakončil bajkovou část sezóny a teď zkusím štěstí v silničních závodech.
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | startovalo celkem | startovalo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 59 | 291 | 2:07:35 | 27,78 | 89 | 9 | 507 | 122 | 0:21:09 |
Foto: Jana, KT foto
Houštecký cyklomaraton
Houštka, 22. 6. 2019
Žádné komentáře:
Okomentovat