pondělí 19. května 2014

50 Bezděz



Pátý letošní závod a zase mokro a chladno. Ještě jsem letos nejel závod na suchu. Na Bezdězu to bylo hodně mokré. Ale mohlo to být horší. Před závodem přestalo pršet a nefoukal vítr. Půda v okolí Bezdězu je písčitá, takže nebylo typické bahno, ale rozbředlý hluboký písek umí být také záludný a moc to v něm nejede.
Na Bezděz jezdím rád, protože je tam pěkné prostředí, trať mi sedí a mimoto tam mám blízko. Tentokrát jsme to fakt vychytali. Jana koupila u stánku čerstvé koblihy ještě před startem a měl jsem je připravené v autě, až dojedu. Koblihy se totiž vyprodají vždycky hodně rychle.
Pohlídal jsem si řazení na startu a získal jsem výhodné místo vpředu druhé vlny, která startovala minutu za první stovkou. Ukázalo se to jako dobrý tah, protože jsem měl před sebou volnou trať a mohl jsem si jet své tempo bez toho, aby mi někdo překážel nebo hrozila kolize.
Bezděz je typický tím, že od začátku se vyrazí šíleným tempem a tak se jede až pár kilometrů před cíl, kde čeká kopcovitý lesní úsek se závěrečným prudkým stoupáním.
Po prvních deseti kilometrech zběsilého šlapání se ustálilo pořadí a já jsem se držel v malé skupince, která sice nespolupracovala, ale tak nějak držela pohromadě. Přišly dlouhé pasáže plné desítek až stovek hlubokých louží, vlastně brodů, které tvořily laguny přes celou šíři cesty. S pomocí své devětadvacítky jsem si s nimi poradil dobře a cítil jsem, že tam mám převahu nad šestadvacítkaři. Ale ujet se nedalo, protože na zpevněných úsecích na rovině si to dojeli. Louže byly studené a promáčely nás od pasu dolů. Člověk nikdy nevěděl, jak hluboká ta louže bude a jak pevný nebo nepevný bude mít podklad. Některé byly hluboké až po náboje kol. V některých se šlapalo jako na zabrzděném kole. Musely se jezdit rychle, jinak v nich člověk zůstal stát. A když se vyjelo z louže, tak mě čekal rozbředlý písek. Takových míst bylo na trati hodně. Roztok písku ve vodě se jistě podepsal na všech součástkách kola, které tuto lázeň podstoupily.
V kopci k občerstvovačce se naše skupinka rozpadla. Ve sjezdu jsem se snažil držet kontakt s dvojicí, která mi poodjela, a zase jsem se k nim blížil. Na rovině mě dostihla skupina, která jela rychleji. Chytil jsem se jí a to bylo dobře. Postupně jsme dojížděli další borce a skupina se zvětšovala, až nás bylo asi 15. Dalších asi 15 km v balíku se jelo rychle, ale přesto jsem si mohl na jeho konci odpočinout. V terénních úsecích jsem cítil, že se mi jede dobře a při nájezdu do lesa asi 5 km před cílem jsem si pohlídal, abych byl v kontaktu s těmi prvními. Následující lesní úsek, který většinou stoupal a byl plný kořenů a písku, ukázal přednosti mého 29 palcového celopéra. Ti první z balíku mi poodjeli, ale drtivá většina zůstala za mnou. Už to totiž nebylo tak snadné jako na rovině na zpevněné cestě.
Dojel jsem kluka, co vedle mě stál na startu v červeném dresu Carla Kupkolo, a vypadal hodně nabušeně. To mě vnitřně posílilo a dodalo naději, že to tentokrát bude dobrý výsledek. Za předposlední písčitou stojkou jsem se ohlédl a zjistil jsem, že za mnou nikdo není, až na mladého, který se mi schoval za záda. Pod závěrečnou stojku, která se většinou tlačí, jsem najel volně, abych ji nejel zahlcený a vyjel jsem ji. Moje kolo si snadno poradilo i s kamenným schodem. Ale přesto mě ten výjezd stál hodně sil. Mladej to za mnou uvisel a vyjel to taky. Slyšel jsem, jak nás lidi povzbuzují. Mladej to na vrcholu dokázal rozjet rychleji a předjel mě. Srovnal jsem s ním krok, ale na předjetí to už o jednu vteřinu nestačilo. I tak jsem byl spokojený, že jsme svedli rovnocenný boj.
Konečně jsem si s chutí zazávodil a dosáhl jsem výborného výsledku. Obdobně jako vloni, jenže letos byly podmínky mnohem těžší.
V absolutním pořadí jsem dojel 120. A v kategorii to bylo 10. místo. V součtu závodů 50 Český ráj a 50 Bezděz, vedených jako HN Car Tour, jsem získal pěkné 7. místo. Takže to dopadlo skoro stejně jako vloni, kdy jsem byl na Bezdězu 9. a v tour 6.
V cíli proběhlo vše hladce: umyl jsem kolo, točeného Birell u bylo dost, na těstoviny fronta nebyla (ta byla na sekanou) a na řadu přišlo cappuccino a koblihy J. Doma pak jsme si uvařili bombardino na zahřátí.

Výsledek

délka km převýšení m čas průměr km/h umístění celkem umístění v kategorii dokončilo celkem dokončilo v kategorii zpoždění za vítězem
50 439 1:54:50 26,20 120 10 716 77 0:26:39












Foto: Jana, Foto Kocian

50 Bezděz, Author Maraton Tour, Bezděz
18.5.2014

Žádné komentáře:

Okomentovat