Doufal jsem, že není možné, aby se opakoval loňský rok, kdy dva dny před závodem pršelo a trať byla plná hlubokých louží a bláta. Letos to bylo trochu jinak. Louže nebyly, zato bahnité pasáže byly mnohem rozsáhlejší.
Opět to byl můj otvírací závod sezóny. Po období covidu to byl první závod s hromadným startem. Konečně skoro po osmi měsících opravdový závod! Už během týdne pořadatelé hlásili, že kapacita závodu je naplněná. Sešla se lepší konkurence než vloni.
Vloni mě překvapilo, že jsem dojel na lichotivém 74. místě. Letos jsem byl rád, že jsem udržel první stovku.
Před startem jsem potkal hodně známých, konečně osobně! Rozjel jsem se se Zdeňkem, u kterého jsme vloni před závodem bydleli.
Rozjetí se odehrálo za deště, jak jinak. Ten těsně před startem přestal. Vyrazili jsme na mokrou trať, která během závodu za mírného větru osychala. Když jsme dojížděli, tak už svítilo slunce.
První polovina závodu vedla více po lesních cestách a v terénu. Tam se mi dařilo. Na blátě mi to šlo a vyhovovalo. Ale chudák kolo!
Rozhodující pro výsledek bylo, když naše skupina na jedné křižovatce špatně odbočila. Někdo poškodil značení, nebo zlý vítr? Když jsme se vrátili na trasu, prováhal jsem rozhodnutí pokračovat se skupinou, a tím jsem přišel o možnost bojovat možná až o deset míst výš. Nevěřil jsem, že pokračují správným směrem a počkal jsem na další závodníky za námi.
Bohužel, právě jsme opustili terénní polovinu závodu a dál jsme pokračovali většinou po širokých rovných upravených cestách. Pokusil jsem se je dojet. Na posledním blátivém sjedu před Hodašovicemi jsem některé konečně dojel a v kopci za vsí jsem se do skupiny docvakl. Jenže jsem nechal všechny síly v jejich stíhání a na vrcholu kopce jsem zase ztratil kontakt a mezera se pak už jen zvětšovala. Tam už jsem neměl šanci skupinu zpátky dojet.
Snažil jsem se držet za nimi alespoň na dohled, aby mě zezadu nikdo nedojel. Jel jsem však sám až příliš mnoho kilometrů. Škoda, že žádné bahno v lese už nepřišlo…
Před stezkou po břehu Orlice mě dojel jedem borec a předjel mě. Držel jsem se ho, až jsme přejeli odbočku doprava. Všiml jsem si toho a křikl jsem na něho, že jede špatně. Vrátili jsme se rychle na trasu, těsně před tím, než nás dojela další skupinka. Byla by škoda, kdyby mě předjeli těsně před cílem, když jsem se tak nadřel.
Ještě jsem se zmáčkl. Na stezce k cílové louce a při slalomu mezi stromy jsem je všechny udržel za sebou. Pohlídal jsem si, abych byl v posledních dvou zatáčkách první. Tu poslední jsem si najel tak, abych byl rychlý ve výjezdu a na cílové rovince mě už předjet nestačili.
Ale bylo to těsné. Další dva byli za mnou o 0,6 s a 0,9 s. Takže jsme předvedli parádní spurt. V deseti vteřinách za mnou dojelo šest borců. To jsem jim přeci nemohl darovat!
Dojel jsem úplně vyčerpaný. Tentokrát jsem nezávodil chytře. Když dojel Zdeněk, tak jsme se vyjeli a u něho doma jsem si umyl kolo alespoň z toho nejhoršího, než jsem ho doma vyčistil. Tentokrát se to obešlo bez servisu. Zatěžkávací zkoušku vydržely také obě kyčle bez nejmenší bolesti.
Úvodní závod sezóny mě potěšil hlavně tím, že jsem si konečně zazávodil. Lepší výsledky by se měly dostavit. Tentokrát to bylo na úrovni loňského nižšího průměru.
Výsledek:
|
délka km |
převýšení m |
čas |
průměr km/h |
umístění celkem |
umístění v kategorii |
startovalo celkem |
startovalo v kategorii |
čas vítěze |
zpoždění za vítězem |
|
59 |
521 |
2:23:02 |
24,66 |
99 |
20 |
222 |
30 |
1:49:20 |
0:33:42 |
Cyklomaraton Hradec Králové
30. 6. 2021, Hradec Králové
Žádné komentáře:
Okomentovat