Nova Author Cup

V sobotu ráno jsem si přivstal a v Josefově Dole jsem byl po půl osmé. Vlastně jsem parkoval v Dolním Maxově na louce hned kousek za pódiem. Už z loňska jsem věděl, že to je po dojezdu závodu strategicky výhodné místo.
Ve tři čtvrtě na osm jsem si dole v Josefově Dole v knihovně vyzvedl startovní číslo u pořadatele zjevně už (nebo pořád ještě) pod parou, o čemž svědčil rozpitý kelímek piva před ním na stole. Pak jsem si vyzvedl dárky a tričko. Tři čtvrtě hodiny po zahájení prezentace před závodem zbyla nejmenší velikost XL. Je zvláštní, že ani při 17. ročníku závodu nedokážou pořadatelé připravit správné velikosti triček a že jim divné, že jim dojdou menší velikosti už před dnem závodu. Vlastně se zlepšili. Vloni jsem dostal jako nejmenší XXL, jakoby očekávali vzpěrače a ne cyklisty. Tričko mi tedy poslouží jako noční košile. Pokus o použití odporného záchodu v knihovně raději nebudu popisovat.
Pak už ale všechno klapalo bezvadně. Hlavně bylo slunečné počasí a bezvětří. To po nočním dešti přišlo v pravou chvíli. Při závodě jsem zaznamenal příjemnou průměrnou teplotu 7,9 °C.
V klidu jsem se připravil na závod a hodinu před startem jsem se jel rozjet. Dal jsem si 11 km, abych se dostal na provozní teplotu. Při rozjetí jsem potkal ďábla Jardu z jižních Čech, co jezdí nejstarší kategorii, a Romana jako jediného kolegu z Alltrainingu.
Startoval jsem z první vlny. Zařazení do ní jsem si vysloužil loňským umístěním na 315. místě. Čas se měřil každému závodníkovi zvlášť od okamžiku, kdy projel přes startovní koberec, takže se jela v podstatě časovka a nerozhodovalo pořadí v cíli. Nevěděl jsem tedy při závodu, kdo je můj bezprostřední soupeř.
Na úvod nás čekalo 13 km stoupání jen krátce přerušených klesáním a rovinkou u vodní nádrže. Vystoupali jsme asi do 1000 m nadmořské výšky a pak už to bylo jen lehce zvlněné nahoru dolů. Ještě u první občerstvovačky měl náš peloton okolo sta lidí. Jen jsme se dostali nahoru, tak se jelo rychlé tempo. Většinou tvořil byl povrch pevný - asfalt, šotolina a úzké koleje z panelů, kde se dalo jen těžko předjíždět.
Naše skupina se postupně dělila a zmenšovala, jak borci odpadávali nebo naopak odjížděli dopředu. Před občerstvovačkou v Bedřichově nás bylo asi dvacet. Tam se profil začal víc vlnit a každý už jel jen sám za sebe tempem, jaké zvládal. Celý závod jsem jel prakticky naplno. Byl jsem rád, že poslední závod probíhá podle mých představ. Ještě stoupání od vodní nádrže jsem jel svižně. Po dalším sjezdu pak přišly poslední kopečky před cílem a tam už mi to nejelo ani zrychlení před cílem nepřišlo. Ani mi to nevadilo. Bylo to důkazem, že jsem tentokrát do toho dal 100 % beze zbytku na že lepší to opravdu už být nemohlo.
Po dojezdu jsem zhltnul kelímek limetkomalinového Birellu a vrátil jsem se k cíli sledovat, jak dojeli ostatní. Potkal jsem tam Romana, který dojel pár minut za mnou, a vrátil jsem mu tak porážku z předchozího závodu ve Stráži pod Ralskem. Z Alltrainingu jsem byl tedy nejlepší :-) Brzy po něm dojel Honza z Cyklo City Lovosice, v kategorii 3. junior, startující z druhé vlny, a dokonce byl přede mnou o 5 vteřin, což dělalo 4 místa v absolutním pořadí. Tak těsně vyrovnané to po 64 km bylo! Ostatní Lovosičtí borci se také hodně zlepšili, ale v pořadí skončili přeci jen značně níž. Také já jsem si loňské umístění zlepšil o 65 míst a čas jsem vylepšil o 13 min. V cíli po dvou a půl hodinách (přesně 2:30:10 hod) mi patřilo 250. místo v absolutním pořadí a 71. místo v kategorii. Byl to docela dobrý pocit, když jsem si uvědomil, že za mnou jsou na trati ještě tři tisíce lidí a že budou dojíždět ještě několik hodin.
Při řízení auta na cestě domů jsem už při šlapání na pedály cítil, jak mi tuhnou svaly. Tentokrát jsem únavu a bolest ve svalech cítil ještě několik dní. Fakt to byla zabíračka a zároveň hezký zážitek.

Výsledek

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
64	1173	2:30:11	25,58	250	71	3012	763	0:36:29