pátek 6. října 2023

Valtické cyklobraní 2023

Tento závod mám vždycky spojený s pobytem na Jižní Moravě během prodlouženého víkendu. Letos už nabyl až epických rozměrů. Navíc bylo letní počasí po celu dobu a prakticky celé dny jsme strávili venku.
Plán byl jasný: co nejvíc si zajezdit na kole v krásné krajině, užít si víno, burčák, řemeslné pivo, zazávodit si, a to naplno, a nakonec regenerovat v lázních.
Ve čtvrtek jsme se nejdřív jako vždy zastavili v Mandlárně v Hustopečích na mandlové pochoutky. A pak jsme ještě stihli dvě cyklistické vyjížďky. V poledne jsme udělali okruh z Bulhar. Odpoledne poté, co jsme se ubytovali v Mikulově, jsme přes cihlový most zajeli na farmu vinařství Vican u Mušlova. Ochutnali jsme vzorky vína a sýry. Večer jsme pobyli v pivovaru Mamut a degustovali jsme piva.
Cyklistické a gastronomické zážitky pokračovaly i v pátek. Přes letohrádek Portz jsme vyrazili do Valtic. Projeli jsme část trati závodu. Ve Valticích jsme ve Vinařské stodole ochutnali vzorky vína a vybrali jsme si, co nakoupíme domů. Pak jsme navštívili Čokolito čokoládovnu na zámku, popili jsme vynikající horkou čokoládu s chilli a ochutnali čokoládové pralinky. Přes Lednicko-valtický areál jsme dojeli na Farmu Vican, zopakovali jsme sýry a ochutnávku vína a po návratu do Mikulova jsme prozkoumali nový pivovar Bug‘n‘Brew a otestovali jedno pivo. Na náměstí jsme zašli na kávu a dort do (Ne)vinné kavárny a v pivovaru Mamut jsem si vyzvedl objednané láhve jejich spontánně kvašeného piva Wild Creatures. Tím jsem zakončil přípravu na závod.
V sobotu brzy ráno zapršelo. Suchá země se pokropila, ale ne dost. Při závodě se i tak dost prášilo. Do Valtic na závod jsme jeli autem. Po rozjetí jsem se postavil na startu strategicky dost dopředu. Úvodní prudký kopec, ještě v balíku, jsem vyjel docela slušně. Před nájezdem do rovinatých lesů jsem se snažil dostat co nejdřív do co nejrychleji jedoucí skupiny. Střídali jsme se s jezdcem v modrém a docvakli jsme se do trojky před námi. V ní byl i budoucí vítěz mé kategorie. Ještě se k nám někdo přidal a svižně jsme makali ve vysokém tempu.
Asi po dvanácti kilometrech jsme dojeli velkou skupinu. Už nás bylo asi dvacet a jely se bomby. Chytil jsem malou krizi a chvíli jsem vlál na konci, což mě stálo dost sil. Naštěstí ve stoupáních mi to jezdilo dobře, takže v mírně stoupavé aleji jsem se chytil a vrátil jsem se dopředu. Po následující rovině na větru se mi povedlo dobře využít jízdu za větrem v háku a do sjezdu do Kačisdorfkého lesíku jsem najížděl první. Mohl jsem udávat vlastní tempo a první jsem také vyjel kopec z lesíku ven.
Velká skupina tempu nestačila a zbylo nás jen šest, co jsme společně projeli vinice pod Rajstnu. Očekával jsem, že v prudké dlouhé stojce se rozpadneme a že to nevydržím, ale zůstali jsme víceméně pohromadě a navýšili jsme náskok před těmi za námi. Přes Rajstnu jsme sice přejeli trochu rozházení, ale na úseku v Rakousku jsme se zase sjeli do čtveřice a za brutálním štěrkovým výjezdem za Úvaly jsme zase byli v šesti. Docela v poklidu jsme projeli pohraniční stezku k písčitému sjezdu serpentinami ze Skalek. Ten jsem dal opatrně na jistotu. Přesto jsem to sjel v osobním rekordu. Rychle jsem docvakl skupinu, abych nechytil mezeru, kterou bych na rovině na větru nedojel.
V háku ve skupině jsem dojel za občerstvovačku u železniční zastávky Sedlec, kde byl mezičas. Ten jsem projel těsně za vítězem mé kategorie z Jistebnice ve shodném čase. Pak přišla série kolmých stoupání a tam měl lepší nohy. Přestože jsem na signálce k sudu nad Úvaly zajel osobní rekord, tak to nestačilo. Přestal jsem vnímat ostatní soupeře. Za prvním brdkem jsem ho dojel, za druhým skoro, ale mezi vinicemi už mezera rostla. V cíli to bylo nakonec třicet vteřin. Naše skupina se nakonec přeci jen roztrhala. V dlouhém táhlém stoupání po silnici z Úval na Rajstnu jsem sice dojel pár jezdců, stačilo to jen na vylepšení celkového umístění, ale borec z Jistebnice je dojel také a pokračoval dál. V riskantním sjezdu vinicí z Rajstny jsem zabojoval, ale nic se už nezměnilo.
V cíli jsem byl o půl minuty za vítězem mé kategorie. Líp to nešlo, na segmentech jsem zajel osobní rekordy. Třetí byl dvě minuty za mnou. Výsledek byl super, v kategorii 2. a absolutně 57. Od mezičasu jsem předjel 4 soupeře a jeden mě. Na závěrečné občerstvovačce v cíli na mě čekaly kelímky s burčákem. Vyhlášení bylo hezké a cena: přívlastkové víno.
Po závodě jsme nakoupili krabici vína a vyzvedli jsme si další dvě krabice objednané z domova.
Úspěšný závod a pěkný den jsme oslavili u piva v řemeslném pivovaru Bug‘n‘Brew, večeří V bistru Drogérka s vynikajícím vínem z vinařství Sonnberk a nakonec jako dezert byla na náměstí rolovaná zmrzlina.
V neděli jsme se přesunuli do Lednice. Udělali jsme okruh na kolech v Lednicko-valtickém areálu. Po poledni jsme se ubytovali v Lázních Lednice, kde jsme měli relaxační pobyt. Odpoledne před procedurami jsme se ještě stihli projít v zámeckém parku a navštívit Pivovar Lednice a odebrat vzorky. Pak už byla jen relaxace. Ještě v pondělí před snídaní jsme se vykoupali v bazénu s léčivou vodou. A pak jsme se vrátili domů se zastávkou na Farmě Vican pro sýry, burčák a další lahodná vína.

 

Výsledek:


délka kmpřevýšení mčasprůměr km/humístění celkemumístění v kategoriistartovalo celkemstartovalo v kategoriičas vítěze
536612:07:2924,96572240241:45:41












































Foto: Jana, já

 

Valtické cyklobraní, Author maraton tour


Valtice, 30. 9. 2023

Žádné komentáře:

Okomentovat