úterý 23. července 2019

Trans Brdy 2019

Trans Brdy jsem jel naposledy, když se jezdilo z Letů. Několik let jsem je vynechával, protože se mi trať moc nelíbila, nikdy jsem tam nezajel dobrý výsledek a termín se křížil s kempy na Mallorce. Letos se termín přesunul na léto do atraktivnějšího termínu, a to mě opět přilákalo. Zvolil jsem tentokrát kratší trasu C na 37 km, protože jsem byl už po první části sezóny dost unavený. Vynechaný půlrok tréninku přeci jen chybí. Také jsem si chtěl porovnat výkonnost s úvodem sezóny, kdy jsem začal právě se dvěma závody KPŽ závody na trase C.
Letos bylo zázemí závodu pro změnu na louce u Řevnic. Určitě to závodu prospělo.  Areál byl přehledný, na jednom místě bylo zázemí, start a cíl i parkování. Trasa se změnila asi z poloviny proti tomu, co jsem si pamatoval, a to také k lepšímu.
Byl to poslední závod před půlením sezóny. Přistupoval jsem k němu uvolněně, což určitě přispělo k dobrému výkonu. Na stánku se objevil znovu také starý známý Fery, který dříve působil jako trenér a dnes jel jako trasér šířící dobrou náladu.
Na startu v pravé poledne jsem stál ve druhém bloku s číslem 82, které jsem si vyjezdil umístěními v první stovce v prvních dvou závodech. Mladíci z týmu s nižšími čísly byli v prvním bloku. První úsek ve velikém balíku na silnici jsem projel obezřetně a bezpečně jsem najel do terénu. Zpočátku jsem si hlídal, abych nepřepálil začátek a jel jsem svým tempem na rozdíl od mnohých, kteří se hnali, jakoby měli cíl už na dohled.
V prvním dlouhém stoupání se peloton rozpadal. Předjel jsem mladšího známého kolegu Tomáše, který se umisťoval vždycky přede mnou. To mi naznačilo, že tempo je dobré. Pokračoval jsem rovnoměrným tempem dál. Na konci kopce jsem dojel nového mladíka Dominika. V následující stále mírně stoupající pasáži, která obsahovala dlouhé úseky plné velkých kořenů, jsme jeli v malé skupině. To mi pomáhalo rychle překonávat technicky těžké kořeny, které požíraly síly.
Za polovinou závodu přišly rychlé, místy prudké sjezdy po úzkých stezkách, opět s četnými kořeny a kameny. Dominik se ukázal jako velmi dobrý sjezdař. Držel jsem se ho jako klíště a neztrácel jsem kontakt. Sám bych to tak rychle nesjížděl. Ale když jsem viděl, co dokáže sjet v plné rychlosti, tak jsem po něm dokázal zopakovat také. Spolupráce s ním mi hodně pomohla. Setřásli jsme i kolegy ze skupiny a chvíli jsme dokonce jeli vzorně ve dvojici. To už byly všechny závodní trasy spojené. Na jedné nesrozumitelně značené odbočce jsem zastavil a počkal raději na skupinu za sebou, abych se ujistil, že jedeme správně po trase.
V dalším těžkém dlouhém stoupání jsem zvolil pravidelné tempo bez toho, abych jel na maximum. Protože jsem neznal trať, nevěděl jsem, jak dlouhé to stoupání bude. Udivilo mě, že lehce předjíždím Milana, který jel trasu B a vždy mě na ní poráží. Houkl jsem na něho par slov na povzbuzení, ale do háku se za mě nechytil. Dominika jsem už ztratil daleko za sebou.
Po snadném sjezdíku se najelo do posledního kratšího, ale úmorného kopce. Pořád jsem měl dost sil na stále stejné tempo. Jezdce se žlutými, modrými i červenými čísly jsem míjel jako patníky. Dojel jsem Přemka jedoucího trasu B, se kterým jsem jezdil vyrovnané závody, a pozdravil jsem ho. Na chvilku se za mnou chytil, ale ne na dlouho. Cítil jsem, že jedu hodně dobrý závod a už by mě mrzelo, kdyby mě někdo z céčka předjel. Snažil jsem se mít na vrcholu kopce co největší náskok do posledního sjezdu. Raději jsem se ani neohlížel a dával jsem pozor, abych ve sjezdu svou pozici udržel. V nájezdu na cílovou louku mě předjel jezdec s červeným číslem trasy A, ale to nebyl můj soupeř, takže to nevadilo. Na dohled za mnou už nikdo nebyl. V klidu jsem projel cílem. Dostal jsem pamětní medaili ke dvaceti letům Kola pro život.
Zajel jsem nejlepší závod sezóny a potvrdil jsem si zlepšení výkonnosti od jejího začátku. Umístil jsem se absolutně na 60. místě. Tedy skok o 32 míst lépe než bylo dosud moje nejlepší 92. místo na KPŽ v Mladé Boleslavi, a to při stejně velké konkurenci. Nejlepší výsledek na céčku v KPŽ vůbec. Lépe než já se z týmu umístil jen nejlepší a nejmladší Oliver. V kategorii mi patřilo 9. místo. Přede mnou dojel jen jeden borec starší než já.
Byl jsem rád, že se mi povedl výborný závod, výkon i umístění. Celá závod Trans Brdy byl lepší, než jsem si ho pamatoval. Posun doprostřed léta mu prospěl. Později jsem se dočetl, že byly opět problémy se záškodníky, kteří přeznačovali trať.

Výsledek:
délka km převýšení m čas průměr km/h umístění celkem umístění v kategorii startovalo celkem startovalo v kategorii čas vítěze zpoždění za vítězem
37 813 1:58:39 18,51 60 9 346 55 1:29:45 0:28:53



Foto: já

Trans Brdy, Kolo pro život
Řevnice, 20. 7. 2019

Žádné komentáře:

Okomentovat