Po roční pauze jsem se
vrátil k superrychlému maratonu na rovinách v Polabí a Pojizeří.
Čekala mě nejdelší trasa 82 km, pochopitelně, protože tu jezdí ti nejsilnější!
Tentokrát se sešla
těžká konkurence. Na startu byli také Pavel Boudný a olympionik Jan Škarnitzl.
Kvalita se projevila. Vítěz Boudný měl v cíli neskutečný průměr 34 km/hod.
Můj průměr 27,2 km/hod. byl také slušný, nejlepší, jaký jsem tam zajel. Vysokou
úroveň podpořili svou účastí také Roman (34.), Petr (16.), Jirka (99.) a Tomáš (46.), se kterými
jsme se povzbudili, případně rozjeli před startem.
Deštivé počasí minulých
dnů trať nepoškodilo. Zůstala pevná, neprášilo se, ale bylo hodně louží. Během
závodu bylo slunečno, ale ne teplo. Závod byl čtyřikrát delší než minulý týden.
V kilometrech to tedy byla pořádná nálož. Převýšení však bylo mírné, jenom 513 metrů.
Od startu jel celý
balík pohromadě snad celých deset kilometrů. Eliťáci pravděpodobně volně, já
naplno. V členitějším terénu se to začalo dělit do větších skupin. Jelo
se pro mě pořád naplno. Naše skupina se postupně trhala. Někteří odjížděli,
někteří odpadali, až asi po pětadvaceti kilometrech jsem už svou grupu neuvisel ani
já. Spojil jsem se s dvojicí dalších borců. Zanedlouho jsme zůstali už jen
ve dvou se závodníkem v dresu s nápisem Kristián. Pravidelně jsme se střídali a dlouho jsme
jeli spolu. Za jedním z nepočetných sjezdů jsem ho za sebou neměl, ani jsem ho neviděl na dohled. V cíli mi řekl, že měl pád. Dlouho jsem pak jel sám. To se mi jelo špatně. Dojel mě borec v modré přilbě. Opět jsme se střídali a už to bylo lepší. Po spojení s kratšími trasami jsem mu ale odjel. Nějak se mi lépe dařilo proplétat se mezi pomalejšími jezdci. Najednou se u mě asi patnáct kilometrů před cílem objevil starý známý "Kristián". Viditelně na tom byl se silami dobře. Párkrát jsem se pokusil s ním zase střídat, ale pak jsem si uvědomil, že bych to už dlouho nevydržel, a posledních deset kilometrů jsem jel za ním v háku a nechal jsem ho tahat. To mi šlo dobře. Dojeli jsme ještě jednoho z naší trasy, ale ten se nás neudržel.
V závěrečných kilometrech jsem přemítal, zda mám Kristiánovi nastoupit do spurtu nebo ho férově nechat dojet přede mnou, když si to odtahal. Ale po nájezdu do cílové rovinky jsem neodolal pokušení a nastoupil jsem mu. Nevzdal to a po dlouhém maratónu jsme se vybičovali k nevídanému spurtu bok po boku, což jsme oba doprovodili vydatným řevem. V těsném dojezdu svoje místo o fous uhájil.
Užil jsem si dobrý závod. Letos jeden z nejvydařenějších. Dosáhl jsem zde svého nejlepšího výkonu. Předloňské umístění, jsem ale nevylepšil. Všichni se zlepšují...
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 80 | 513 | 2:57:13 | 27,24 | 65 | 10 | 167 | 30 | 0:38:15 |
Foto: já, škarnitzl
Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav, 18. 6. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat