50 Bezděz

O týden později na Bezdězu bylo také perfektní počasí, sucho a teplo ještě větší než v Mladé Boleslavi. Také na Bezděz jsem vyrazil bez doprovodu. Ale jel tam také Milan, se kterým jsem se byl rozjet. Jenže než si zajel k autu pro přilbu a rozloučit se s rodinou, já se zařadil na start a lidi tam začali tak rychle přibývat, že jsme se už nenašli, až v cíli.

Na závodech Autor Cupu je na startu vyhrazen jenom blok pro první stovku podle loňského pořadí a divoké karty. Musel jsem se tedy zařadit včas a byl jsem tam už 50 minut předem. Hned za startem se cesta zužuje a kdo má pozici vzadu, tak musí čekat, až se cesta před ním uvolní a ztratí čas, pořadí a kontakt s čelem závodu. To je tady důležité. Když se člověk udrží v první hlavní skupině, pomůže mu to držet vysoké tempo a jet s nimi. Kdo jede zezadu, tak má smůlu, protože sám tempo neudrží a ty první nedožene. Vždycky bude pomalejší než skupina, kde se lidi navzájem snaží zůstat v kontaktu, předjíždějí se nebo se drží v závětří za sebou.

Povedlo se mi tedy odstartovat vepředu hned za první stovkou a to místo mi vlastně zůstalo až do cíle. Profil na Bezdězu je mírně zvlněný. Jsou tam jen dva kopce. Jeden v polovině před občerstvovačkou a pak dlouhé pozvolné stoupání v posledních kilometrech před cílem. Bylo sucho a jelo se hodně rychle bez možnosti odpočinku. Záludnými místy byly jen poměrně časté hluboké písky. Zase jsem dojel s prachem v očích a pískem v zubech. S lidmi, se kterými jsem se sjel asi po 5 kilometrech, jsem dojel vlastně až do cíle. Jelo se mi dobře. Takový typ trati mi sedí.

Spíš než technika ve sjezdech a stoupáních se tu uplatnila taktika. Jedu a za mnou se mi zádech veze borec a odpočívá. Dojedu skupinu, abych se za ni schoval a také si odpočinul. Odpočatý borec, kterého jsem do skupiny dotáhl, do toho šlápne a předjíždí celou skupinu. Kdybych se ho snažil dojet, tak se vyčerpám. Takže je lepší si ve skupině odpočinout a spoléhat, že ho zpátky dojede skupina nebo ho nechat být a zkusit se po odpočinku utrhnout ze skupiny sám, ale pozor, aby se pak za mnou zase nevezli…

V závěrečném stoupáku těsně před cílem lidi přede mnou tlačili kola. Dojel jsem je, ale přes ně to nešlo a musel jsem z kola také dolů. Pak jsme postupně, tak jsme byli za sebou, nasedli a dojeli do cíle. Až pak jsem si uvědomil, že jsem měl uplatnit, co jsem se naučil na Šumavě, a že jsem neměl tlačit, což zdržuje, ale vzít kolo do ruky a zkusit to vyběhnout.

Výsledek byl lepší, než jsem čekal. Dosáhl jsem pro mě nevídaného průměru přes 26 km/hod v čase 1:55:27 a dojel jsem celkově 134. ze 597 startujících a ve své kategorii jsem byl 39. ze 169. Před startem jsem si dal za cíl dojet do 200. místa v čase do 2:00 hod. a to se mi povedlo s velkou rezervou.

Po dojezdu jsem se shledal s Milanem a při Birellu a těstovinách (já) a sekané (on) jsme probrali závod. Na louce jsme se vyhřívali a doplňovali tekutiny. Co se týká počasí, úvodní závody vyšly dokonale. Kéž by to tak bylo vždycky…

 

50 Bezděz, Author Maraton Tour
2.5.2011