Kolmo kolem komína – 3K Race, 2025

Na tento závod se vždycky těším. Má skvělou atmosféru a je perfektně připravený. Mimoto trať je těžká jak profilem, tak technickými úseky. V noci před závodem hodně pršelo. Naštěstí během dne trať docela oschla a bláto nebylo. Povrch byl většinou jen vlhký. Jen ve výjezdech to trochu klouzalo a vyžadovalo to nejen sílu, ale i dobrou techniku šlapání a volbu stopy.

Rozjel jsem se už cestou z domova a po registraci jsem rozjetí dokončil. V kategorii jsem měl jednoho vážného soupeře, který je lepší než já – Libora. Dal jsem si za cíl zajet s menší ztrátou za ním než vloni.

Po startu jsme vyrazili k Jenčicím, kde v prvním štěrkovém kopci fotila Jana. Pod strmý výjezd Brutál jsem dojížděl s výkonovou rezervou a snažil jsem se držet pár míst za Liborem. V terénu se mi to dařilo.

Ale na asfaltovém výjezdu do sedla pod Košťálem se mi začal vzdalovat. Bylo mezi námi asi čtyři, pět jezdců. Po následujícím sjezd na vrstevnicové asfaltce mi v zatáčkách zmizel z dohledu. Na první odbočce na pěšinu do lesa pořadatelé mávali: pozor, pád.

Projel jsem kolem skupinky jezdců mimo trať sbírajících se po pádu. Jeden z nich byl Libor. Očekával jsem, že naskočí na kolo a bude pokračovat. To jsem ale nevěděl, že se zranil tak, že pokračovat nemohl. Předpokládal jsem, že jede za mnou a celý zbytek závodu jsem jel naplno, aby mě nedojel. Věděl jsem, že má na to, aby si tu ztrátu dojel. To se ale nestalo.

Po druhém výjezdu na sedlo pod Košťálem přišla přeháňka. Takže sjezd k Teplé se jel v dešti a dole na kamenech jsem zpomalil, abych jel bezpečně. Na cestě z Teplé do Třebenic mě dojel jezdec v černém dresu s oranžovými rukávy a Klára v růžovém dresu Koloshopu, dcera legendárního Pepy Nestlera.

S tou jsem nakonec objel i celý druhý okruh. Ten druhý jezdec odpadl v Brutálu. Společně jsme drželi dobré tempo. V závěru se mi pokusila dvakrát nastoupit. Na třetí pokus se jí to podařilo na poli podél Modly. Ještě u zahrádek jsem ji skoro měl zpátky, ale v ulicích Třebenic se její náskok zvýšil až na celý domovní blok, tak jsem do cíle dojel už volně. Za mnou široko daleko nikdo nebyl. Libor bohužel závod nedokončil. Takže jsem první místo v kategorii uhájil s velkým náskokem.

V cíli mě překvapil vnuk Ondra, že tam na mě čekal. Udělalo mi to radost. S výkonem a s umístěním jsem byl spokojený a užil jsem si vyhlášení na bedně, konečně poprvé na prvním místě. V absolutním pořadí jsem skončil 33., což je také kvalitní umístění.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
28	628	1:29:13	19,28	33	1	62	6	1:12:10

 

Foto: Jana

Kolmo kolem komína – 3K Race, Král středohoří

Třebenice, 30. 8. 2025

Železné hory Chrudim trasa C, 2025

Do Chrudimi jsme jeli s Janou. Dobře ten závod znám a vyhovuje mi. Byl krásný letní den, ale ne vedro. Ideální podmínky.

Při rozjetí jsem si samozřejmě tréninkově sjel Široké schody, dlouhé schodiště, hlavní atrakce závodu. Nepříjemné na nich je, že se na ně najíždí za rohem domu a z jejich hrany není vidět, kam vedou.

Na startu přede mnou stáli z kolegové z mé kategorie Pavol, který vždycky jezdí za mnou, a Alois ze Znojma, který vyhrál přede mnou v Berouně. Měl jsem je jako měřítko svého výkonu. Protože v poli více než tří set závodníků není přehled o tom, kdo je soupeř z mé kategorie a jak na tom jsem v pořadí.

Protože jsem startoval až z bloku jezdců s číslem nad sto, tak když jsem dojel ke schodům, byl už na jejich začátku špunt těch, co váhali nebo sestoupili z kola, aby to seběhli pěšky. To bylo rizikové místo, aby nedošlo ke kolizi. Opatrně jsem se jim vyhnul a pak jsem už mohl naplno závodit.

Pavol jel přede mnou a v prvních kilometrech mi dokonce ujížděl. Věděl jsem, že jestli chci dojet v první pětce, tak ho musím porazit. Trvalo 13 kilometrů, než jsem se dostal za něho. Tempo bylo pořád nadoraz. Trochu jsem si za ním oddechl a pak na dlouhém táhlém stoupavém úseku po silnici jsem mu nastoupil. Protože foukalo z boku, zajel jsem na levý kraj silnice, aby se za mě nikdo nemohl schovat. Vybudoval jsem si náskok a za mnou se chytila skupina jezdců. Nemohl jsem na větru jet špici pořád, protože bych se vyčerpal. Vybízel jsem je, aby se se mnou střídali, ale střídal jen jeden hubený chlapík v dresu týmu Ghost, ale ten nedokázal držet dostatečně vysoké tempo, ostatní se na špici vystřídali symbolicky. Naše tempo se zvolnilo a po pár kilometrech nás Pavol zase dojel.

Nechtěl jsem, aby si za mnou odpočinul, a tak jsem opět v příhodném terénu vyrazil na vlastní pěst a držel se mě jen Ghost a dva tři další. S přibývajícími kilometry jsem měl pocit, že mám dobré nohy a že mi to jede pěkně, i když ostatní umdlévají. V posledním velkém kopci, na který na startu pořadatelé upozorňovali, že se postupně zvedá, jsem jel naplno, předjel jsem roztroušenou skupinu, vydržel jsem v nasazení až nahoru a ve sjezdu jsem náskok navýšil.

Čekaly mě už jen sjezdy a rovina. To jsem si věřil, že už mě málokdo předjede. Bohužel jsem v jednom sjezdu prorazil plášť zadního kola. A to do cíle zbývalo ještě devět kilometrů. Tak daleko jsem na defektu ještě nikdy nejel. Naštěstí bezdušový plášť ještě jakžtakž držel a zbývající vzduch ucházel pomalu. Počítal jsem kilometry a snažil jsem se jet tak, abych defekt ještě nezhoršil a abych v zatáčkách neutrhl plášť z ráfku.

Ačkoliv jsem jel ze všech sil, bylo to, jako bych jel v písku. Dostali se přede mě všichni, které jsem předjel v posledním kopci. Předjela mě moje bývala skupina a kdovíkdo ještě. Muselo to být kolem patnácti borců. Přišel jsem o pěkné umístění v absolutním pořadí. Ale nikdo z mé kategorie mě nepředjel. Takže to nakonec dobře dopadlo. Karol i Alois dojeli až za mnou. V pořadí kategorie jsem se umístil na pěkném 5. místě.

Do cíle jsem dojel na úplně prázdném kole a vysílený. Jana na mě čekala a pomohla mi občerstvit se. S Karolem a Aloisem jsme ještě zhodnotili závod. Před odjezdem jsem si dal ještě kávu a cestou jsme se zastavili v pivovarech v Kounicích a v Úvalech pro vzorky lahvového piva. V pivovaru Libertas Úvaly jsem ale neodolal a dal jsem si jedno zasloužené točené. Jana se musela ujmout řízení. Takže hezký zážitek a dobrým výkonem a umístěním.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
40	635	1:44:18	23,15	103	5	310	30	1:22:44

Foto: Jana, KPŽ

Železné hory Chrudim, Kolo pro život
Chrudim, 16. 8. 2025

Závod do vrchu Litoměřice-Babiny, 2025

Krátký intenzivní závod, jeden 6 km dlouhý a prudký kopec. Těch pár kilometrů do Litoměřic jsem dojel na kole a zároveň jsem se tak rozjel. Bylo slunečno a teplo.

V kategorii jsem měl jediného vážného soupeře, který je lepší než já – Libora. Měl jsem za cíl zajet lepší čas než vloni, a to se mi povedlo. S výkonem jsem tedy spokojen. 

Od letmého startu v Pokratické ulici jsem vyrazil rychle a snažil jsem se získat před Liborem co největší náskok. Podařilo se mi vyjet úvodní prudký úsek prvními zatáčkami kolem garáží naplno. Rozhodl jsem se napálit to od začátku a jet tak, co to vydržím. Libora to mírně zaskočilo. Dojel mě až po kilometru u křížku. Ještě k odbočce na Mentaurov jsem ho měl pár desítek metrů před sebou. Ale jeho náskok pomalu ale jistě rostl. Ve Lbíně už bylo rozhodnuto. V poslední stěně před cílem mi už docházel dech a soustředil jsem se, abych kontroloval umístění před soupeři za mnou. Bylo to vyčerpávajících 25 minut pořad naplno.

Ani mezi ostatními mladšími soupeři jsem se výkonem neztratil. Odměnou bylo pro mě 2. místo v kategorii a jako cena sada skleniček na sekt. Byl to perfektní trénink pro jízdu v kopcích v delších závodech a dobrý vklad do druhé poloviny sezóny.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
6	432	0:24:37	12,71	32	2	47	4	0:17:18

Foto: František, Zonerama

Závod do vrchu Litoměřice-Babiny, Král středohoří
Litoměřice, 10. 8. 2025