Pražská padesátka 2024

Konečně pořádný masový závod! Už dlouho jsem nejel tak početně obsazený závod jako za starých zlatých časů MTB maratonů. Dobré počasí pokračovalo. Opět bylo jasno, slunečno. Trať byla suchá, pevná, rychlá.

Na místě mě podpořila i Jana a moc mi to pomohlo. Startoval jsem ze třetí vlny. Protože jsem vloni nedojel do 120. místa, ani jsem nebyl členem VIP firemního týmu, ani jsem nezaplatil pořadateli 300 Kč za zařazení do přednostní vlny. Přede mnou bylo 350 startujících.

S tímto hendikepem jsem se smířil a po startu jsem se v prvním táhlém kopci na Hanspaulku musel probíjet davem pomalejších jezdců. Když uvážím, že mě určitě pár desítek borců předjelo z ještě zadnějších pozic, tak jsem do cíle musel předjet kolem 200 lidí.

Zpočátku to zdržovalo, později to budilo příjemný dojem, že jsem pěkně rychlý. Ale v množství lidí jsem vůbec neměl přehled, ani přibližný odhad, jak si stojím v pořadí. Zdálo se mi, že jedu dobře.

Potvrdilo se mi to, když jsem za Horoměřicemi předjel Jirku K. z Cyklotréninku, se kterým už léta jezdíme přibližně na stejné úrovni ve stejné kategorii a který startoval z přede mnou z druhé vlny. Bez problémů jsem mu odjel, to znamenalo, že jedu o dobré umístění, když jsem takovému dobrému borci ujel.

Tradičně mi to jelo líp v terénu než na silnici. Od konce července, po čtyřech úspěšných krátkých závodech jsem jel poprvé dlouhý MTB závod. Už jsem navyklý jezdit stylem vhodným spíš pro krátké závody. Ale tady mi ani nic jiného nezbývalo, než to pálit co to dá, protože jedině tak jsem mohl v kategorii ještě někoho dojet. To se ale už nestalo. Odstup nabytý na startu byl už příliš veliký. Až do mezičasu u rotundy na Budči jsem pořád někoho předjížděl. Až za ním, v polovině závodu, se moje pořadí ustálilo a na stejném místě v kategorii i absolutně jsem dojel až do cíle.

Po průjezdu kolem Okoře se udělala skupina. Za Tuchoměřicemi se zezadu připojili ještě nějací rychlící. Bylo nás okolo deseti dvanácti, když jsme to hnali kolem čtyřicítky ke Kopanskému mlýnu. V tu chvíli došli k hromadnému pádu čtyř jezdců, kterému jsem unikl jen o vlásek. Nejspíš si někdo přeložil přední kolo a padali jak domino. Ten krajní ještě v pádu narazil do mě. Sotva jsem to ustál na předním kole. Zbytečná chyba, když se jede o dvousté místo. To mě dost vystresovalo.

Následující kopec k Juliáně se mi jel dobře. Kořenová pasáž k Nebušicím a sjezd do Šáreckého údolí také, tam se skupina rozpojila. Odjel jsem trochu dopředu. Ale v Šáreckém údolí na rovině jsem už měl v pravé noze křeče, že jsem jí musel ulevovat. Napálená první polovina závodu se na těle projevila. Zase nás zezadu dojeli. A v posledním kopci na Hanspaulku mi skupina ujela, zatímco já vyjel jen tak, abych pravou nohu šetřil. Pak už jsem jen svištěl dolů do cíle na dohled za skupinou, za mnou nikdo.

Dojel jsem úplně vyšťavený a hned si jsem u stánku Únětického pivovaru dal pivo pro závodníky, dokud nebyla fronta. Přestože jsem byl v cíli 191., tak jsem tam byl pořád ještě mezi těmi nejrychlejšími.

V kategorii jsem získal pěkné 6. místo - „rozšířené pódium“. V té velké účasti dobrý výsledek. Jídlo pro závodníky v meze nebylo špatné. Po krátkém odpočinku jsme s Janou vyrazili zpátky domů přes Únětický pivovar.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
49	762	2:00:06	24,70	191	6	1020	63	1:28:43

Foto: Jana

Pražská 50, Author maraton tour
Praha-Dejvice, 21. 9. 2024

Přestavlcký vlk 2024

Další můj tradiční závod, technické cross-country okruhy v Přestavlkách. Na závod jsem se připravil s nadějí, že budu bojovat o bednu.

Opět bylo tropické počasí. Trať byla dobře připravená, hodně suchá, rychlá. Ubyl akáty zarostlý úsek k posedu, ale přibylo zaváděcí kolo a první kolo se jelo úplné (dříve se v prvním kole výjezd ke kasárnám vynechával), takže délka zůstala stejná. Diváků bylo hodně, atmosféra super.

V prvním kole jsem se snažil udržet co nejdéle za Zdeňkem z Lounek, favoritem mé kategorie. Ale ve druhé části kola mě od něho oddělili padesátník (takže ne moje kategorie) Honza ze Slaného a Dalibor z mé kategorie z Nového Boru. Po průjezdu do druhého kola jsme s Honzou ze Slaného odjeli Daliborovi. Tím jsem se dostal na druhé místo v kategorii. To ovšem při závodě jistě nevím, jenom to odhaduji, protože všechny jezdce neznám a nedostávám informace. To, že je Honza padesátník, jsem také zjistil až v cíli. Takže jsme vlastně nesoupeřili o pořadí v kategorii. Ale pomohlo nám, že jsme se vyhecovali k lepšímu výkonu.

Ve druhém kole jsme se s Honzou několikrát předjeli, protože on byl lepší na jednodušším terénu a já lepší v těžším terénu. Pořád ještě jsme měli prvního Zdeňka na dohled.

Ve třetím kole na mě ale přišla krize ve výjezdu ke kasárnám a v následujícím lese a Honza získal rozhodující náskok. Pak jsem zase chytil dech, ale ztráta byla na docvaknutí samostatnou jízdou už moc velká. Podle Garmina jsem měl ve zbývající části třetího kola stejný čas jako ve druhém, ale pocitově se mi zdálo, že zpomaluji. Bylo vedro a vařil jsem se. I když jsem ještě na konci třetího kola u zahrádek viděl Honzu před sebou, už to bylo tak blízko cíli, že bylo rozhodnuto. Na vrcholu kopce u zahrádek jsem se ohlédl, a ani dole nikdo nebyl. Vesnicí do cíle jsme pak mohl dojet v pohodě volně.

Pár fanoušků mě na trati povzbudilo. To také pomáhá. Všechny obtížné úseky a překážky jsem projel rychle a jistě. Takže jsem by spokojený. Jen to vedro bylo tentokrát vyčerpávající.

Dojel jsem v kategorii na pěkném 2. místě. Cena potěšila: lahev vína. Večer se vypila.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
26	394	1:15:07	20,57	35	2	59	6	1:02:59

Foto: já, Martin Vanča, Lenka Křížová

Přestavlcký vlk, Král Středohoří

Přestavlky 7. 9. 2024

Kolmo kolem komína 2024

Můj oblíbený závod pořádaný s velkou péčí a nadšením týmem MMB Třebenice. Počasí opět horké letní. Trať byla úplně suchá, tvrdá, rychlá. Jela se dvě kola, celkem 28 km. Všiml jsem si, že některé výjezdy a sjezdy jsou ale působením dešťů už vymleté až na samotné kameny, což obtížnosti ještě přidalo.

Rozjel jsem se cestou z domova a na prezentaci jsem byl až krátce před startem. Dal jsem si dva krátké intenzivní intervaly a pak jsem odpočíval.

Jelo se zaváděcí kolo za motorkou s průjezdem startem/cílem a až pak za městem se odtroubil ostrý letmý start. Hned v prvním kamenitém kopci od Jenčic na Košťálov jsem se držel za Liborem z mé kategorie. Stejně tak ve strmém Brutálu. Odjel mi až v asfaltovém stoupání na rozcestí Košťálov. Vždycky jezdí přede mnou. Tentokrát to nebylo s takovým rozdílem jako jindy. V cíli byl nakonec jen něco víc, než minutu přede mnou, a mezi námi dojel jen jeden závodník. To mě potěšilo, že jsem s ním skoro dokázal držet krok.

Ve výjezdech mi to jelo dobře a získával jsem tam. Po prvním sjezdu z Košťálova jsem jel společně s borcem z místního MMB, ale ve dlouhém prudkém Rácově sjezdu mi odjel. Měl to jako místní dobře najeté a nebál se. Pod sjezdem mě dojeli dva jezdci zezadu, ale kolem Rybízárny u Teplé jsem jel super tempo a ujel jsem jim. Po nájezdu do druhého kola jsem stíhal borce MMB a v Brutálu jsem ho měl už blízko. Ale následující sjezdy měl zmáknuté a do cíle předjel i Libora. Půlku kola jsem jel o samotě. Až v poslední rovině na konci Bokovky mě dojel mladší jezdec v modrém. Městem projel za mnou a v předposlední zatáčce mě předjel. Už mi docela docházely síly a v posledním kilometru to už rychleji nešlo.

Letos se jelo hodně rychle. Nebyla žádná místa s blátem. Ale to vedro bylo vyčerpávající. Výjezdy ve druhém kole byly jako v peci. Ve sjezdech mi hardtail po kamení hodně poskakoval, ale zvládal jsem je s jistotou, bez rizika.

Umístil jsem se v kategorii opět na bedně – 3. místo. V cíli jsem na tom byl (jen) o jedno místo hůř než vloni v kategorii i absolutně. Ale zato jsem byl o 5 minut rychlejší než vloni a ztrátu na vítěze kategorie Pepu jsem zkrátil o 5 minut! Proti výsledkům v první půlce sezóny to je super.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
28	628	1:27:45	19,34	24	3	65	6	1:12:49

Foto: Barbora Bolechová

Kolmo kolem komína, Král Středohoří
Třebenice, 31. 8. 2024

Manitou Železné hory 2024

Srpen jsem věnoval hlavně tréninku. Po odpočinkovém červenci se mi dařilo trénovat, jak jsem potřeboval. Vydal jsem se do Chrudimi na svůj letošní poslední závod ve zredukovaném seriálu Kolo pro život. Zbývající závody jsou od nás příliš daleko nebo v nevyhovujícím termínu.

Jako obvykle jsme jel trasu C. Zde byla dlouhá 39 km. Celý den bylo jasno a horko. Startovalo se půl hodiny po poledni. Před začátkem jsem se zastavil u stánku Alltrainingu. Trenér Vojta mi dal nějaké dobré rady. Rozjel jsem se méně než obvykle a dal jsem si jen jeden intenzivní interval. Hodně jsem pil.

Tentokrát jsem po startu nic neztrácel a první táhlé stoupání po silnici za město jsem vyjel bez toho, abych se zahltil. Docela dobře jsem to tentokrát udýchal. Do terénu jsem najel možná na lepší pozici, než jsem měl s číslem 117 na startu. Startovalo 360 lidí a na poměrně krátké trase se jelo s malými rozestupy, takže každá chyba stála místa v pořadí.

Trať byla suchá a pevná. Bylo tak sucho, že i oba brody byly skoro vyschlé. Jelo se rychle. V terénu mi to jelo dobře. Dokonce i jediný supertěžký výjezd přes kořeny jsem na rozdíl od většiny ostatních ustál a vyjel na kole až nahoru. To mě potěšilo, protože moje nové kolo má těžší převody a ten nejlehčí, co jsem míval, tam není.

Jel jsem, co to dalo, prakticky na maximum, dokud jsem to vydržel. Ve skupinách se moc nejezdilo, spíš v malých rozestupech. Občas se mi přeci jen podařilo pošetřit síly jízdou v háku. Během závodu jsme v pořadí získával. Za mezičasem jsem ještě předjel jednoho soupeře z mé kategorie. Takže jsem tušil dobré umístění. Až na posledních několika kilometrech už mi síly docházely a několik jezdců mě přeci jen předjelo, ale nikdo z mé kategorie.

Do cíle jsem dojel s nejlepším letošním výsledkem v Kole pro život a s ještě lepším než vloni. V kategorii to bylo stejné 4. místo a absolutně jsem se zlepšil o deset míst na 89. místo. S výsledkem i se svým výkonem jsem byl hodně spokojen.

Na cílové louce pak bylo pekelné vedro. Mytí kol a umývárna však tentokrát fungovaly dobře. Cesta z Chrudimi byla dlouhá. Zastavil jsem se v Kounicích v pivovaru pro dávku jejich výborných piv.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
40	609	1:43:29	23,24	89	4	360	26	1:22:42

Foto: Captain Snap

Manitou Železné hory, Kolo pro život
Chrudim, 24. 8. 2024

Závod do vrchu Litoměřice – Babiny 2024

Silniční závod celým názvem Závod do vrchu – memoriál J. Menharta a L. Hellera ze seriálu Král Středohoří pořádal CK Slavoj Terezín. Startovalo se v neděli v 15 hod. odpoledne z městské části Pokratice. Bylo jasno, horko, 33 °C. To nebyl vhodný termín. Rozjel jsem se cestou z Lovosic. Před startem jsem raději odpočíval ve stínu.

Vyrazili jsme za zaváděcím autem po Březinově cestě. Ostrý letmý start byl po nájezdu na Pokratickou. Po ní jsme vyrazili do prudkého kopce, přes Mentaurov a Lbín, do cíle u rozcestí Pod Homolkou na Babinských loukách. Převýšení na celé trase dlouhé 5,8 km bylo 415 m. To znamenalo průměrné stoupání 7,2 %.

Cítil jsem se docela silný. V balíku jsem se držel až k prvnímu strmému úseku v zatáčce u garáží. Tam jsem jel své tempo tak akorát pod hranicí, abych se nezahltil. Za serpentinami, kde se stoupání zmírnilo se mi už balík mladých dravců vzdaloval a odpadlíci za mnou odpadali.

Za zády se mi držel jen borec Valtr z Prahy z kategorie padesátníků, který se mnou často na Králi soupeří. Bylo mi jasné, že o pořadí budeme bojovat spolu. Na mírnějším úseku na loukách na mírném větru jsem ho pustil před sebe a šetřil jsem síly. Možná si myslel, že mi dochází síly a že mě jízdou v tempu setřese. Opak byl pravdou. Pomohlo mi to definitivně odjet jezdcům za námi.

Za odbočkou na Mentaurov se mi zdálo, že už jeho tempo skomírá. Využil jsem sil, které jsme pošetřil a šel jsem před něho a jel jsem, jak mi to vyhovovalo. Pořád se mě držel, ale usoudil jsem, že už je hraně. A tak to si bylo. Za Mentaurovem na dvou přejezdech horizontu jsem vždycky zabral naplno a co nejrychleji získal rychlost. Na to nestačil. Nabral ztrátu a já jsem už svůj náskok zvyšoval.

Ještě v serpentinách ve Lbíně jsem zkontroloval, že už je daleko za mnou. A poslední vražednou stěnu přes 20 % nad Lbínem jsem už nemusel jet nadoraz, připravený ještě přidat, kdyby se zezadu ke mně někdo blížil. Poslední stovku metrů do cíle jsem už mohl dojet volně. V tom vedru a vražedném kopci byla každá vteřina, kdy jsem nemusel jet naplno, dobrá.

Když dojeli všichni do cíle, tak jsme sjeli zpátky na start nad Horním nádražím. Při pohledu dolů to byl fakt pořádný kopec, který dá zabrat i při pouhém „volném“ výjezdu.

Vyhlášení jsem si užil. Ceny předávali starosta Litoměřic a Svatopluk Henke, cyklistická legenda z Terezína. Takže to mělo i docela prestižní úroveň. Letos se mi povedla první bedna, a kdoví, jestli ne poslední. Výsledek mě potěšil i tím, že jsem porazil kvalitní soupeře. A jako cenu jsem dostal hezkou velkou skleněnou vázu.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
6	422	0:25:40	13,70	34	3	58	8	0:17:20

Foto: Ivan Brožek

Závod do vrchu Litoměřice – Babiny, Král Středohoří
Litoměřice, 11. 8. 2024