Memoriál Zdeňka Bambáska, silniční časovka jednotlivců, okruh Zavadilka

Na úvod týdne závodů pořádaných Klubem cyklistů roudnických na okruhu Zavadilka se startem ve Vědomicích u Roudnice nad Labem se jela časovka jednotlivců zařazená do série závodů Severočeské amatérské ligy. Rovinatý okruh měřil 21,5 km. Bylo slunečno, teplota tak akorát, kolem 22°C.

Časovku jsem ještě nikdy nejel. Zkušenosti jsem neměl a nevěděl jsem, jak rychle dokážu jet a jak dlouho vydržím šlapat skoro na maximum. Důležité bylo správně volit převody a frekvenci a hlídat si, abych nikde nepolevil ve výkonu. Pomáhalo mi, že okruh dobře znám.

Dostal jsem přidělené startovní číslo 3. Startoval jsem tedy hned na začátku. Startovní intervaly byly po minutě. Jedničku jsem sice nedojel, ale měl jsem motivaci ho dostihnout. Dvě minuty náskoku ale byly moc. Bál jsem se, aby mě nedojížděli startující za mnou. Předjel mě jen jeden borec se speciální výbavou s číslem sedm. Na posledním kilometru jsem vystupňoval tempo a dojel na tepovém maximu.

Možná jsem ne všude jel optimální frekvenci a chybně jsem najel poslední zatáčku, a tedy zbytečně jsem zpomalil. Ale jinak jsem měl pocit, že jsem to dal dobře. Prodal jsem, co ve mně bylo. Celou dobu jsem jel tepovku v oblasti mezi anaerobním pásmem a maximem, tedy stále na kyslíkový dluh. Dojel jsem v čase 34:42 minut s průměrem 37,8 km/hod. Odpověděl jsem si tak na otázku, zda dokážu jet alespoň 35 km/hod.

Dojel jsem v první polovině startujících v absolutním pořadí. Ve věkové kategorii jsem skončil 8. z 15, takže přesně střed a potvrzení velmi dobrého výkonu, protože se jednalo vesměs o zkušené a technikou dobře vybavené jezdce. Byl jsem rád, že hned napoprvé jsem udělal dobrý výsledek a výkon, a to na tréninkovém kole.

Většina ostatních měla závodní kola s časovkářskými řidítky, mnozí měli speciální disky a také aerodynamické přilby, což v součtu mohlo dělat na každém kilometru výhodu hezkých pár vteřin a v souhrnu celé délky trati to mohlo přidat až celé minuty.

Největší radost mi udělalo, že jsem při vyhlášení vystoupil na bednu, protože se zvlášť vyhlašovalo pořadí příchozích (tj. nečlenů SAL), a tam jsem obsadil třetí místo v kategorii. Tedy pro mě krásně ocenění. Další radost mi udělala věcná cena: litr piva z Podřipského pivovaru ve Ctiněvsi a krabička žampiónů! :-)

Velmi dobrou podporou pro mě byla také přítomnost Vojty a Terezy a známých kolegů z letošního kempu na Mallorce. Tereza jela závod a dojela jako nejrychlejší z žen. Setkal jsem se tam také s Ladou a Tomášem. Lada to dala na tricyklu s průměrem 24,9 km/hod! Další speciální událostí bylo, že jsem se při závodu mohl porovnat s profesionálním jezdcem Jirkou Ježkem, paralympijským vítězem a předjezdcem časovky na Tour de France. Na rozdíl od MTB závodů mi jména ve výsledcích nic neříkají, ale asi se sešla dobrá konkurence.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
22	96	0:34:36	37,88	57	8 (3)	116	15	0:06:04