Tento závod na unikátním místě v Krušných horách jsem
si oblíbil. Start je v nadmořské výšce 911 metrů. Partě organizátoru to klape
bezvadně. Cítil jsem se tam příjemně. Bylo jasno a foukal vítr, který nás při
závodě potrápil. Pěkná trať sice neměla příliš velké převýšení, ale kopce byly
hodně výživné. Jelo se na dvě kola a posledních pár kilometrů do cíle bylo do
vysilujícího kopce, který hlavně zpočátku dole u Pyšné byl zdrcující. Mimo krátkého
úseku po silnici se jezdilo po cestách s povrchem z rozježděného
uschlého bláta nebo s travnatými drny. Na dvou místech byly mini brodíky.
Pod poslední kopec se jelo po rychlé šotolině.
Dorazili i dva borci z MMB Třebenice a Pepa Nestler
z Mostu, favorit mé kategorie. Rozjel jsem se s Jirkou z MMB a
na start jsme se postavili také vedle sebe, Pepa vedle nás. Toho jsem pak viděl
až v cíli jako vítěze.
Na prvním kopci se balík roztrhal. Moc mi to do něj
nejelo. V průběhu prvního kola se to zlepšilo a pár soupeřů jsem předjel.
Na silničním úseku jsem dojel borce z mé kategorie. Do stoupání před nájezdem do druhého kola se držel za
mnou, ale v tom nejprudším kopci odpadl. Nakonec dojel pár minut za
mnou. V závěru stoupání k cíli se ke mně přiblížil mladší borec ve
žlutozeleném dresu. V úvodu druhého kole mě dojel a zdálo se mi, že je
silnější. Jenže v dlouhém sjezdu zastavil, aby sebral ztracený bidon. Dál
jsem jel sám a hnala mě obava, aby mě už nikdo nedojel. Do cíle bylo pořád
daleko. Sólo jízdou jsem se blížil k jezdci z Hnízdil týmu. Na silnici
jsem ho dojel a historie z prvního kola se opakovala. Soupeřil se mnou až
nejprudšího kopce před cílem. Tam jsem šel před něho, a když jsem našel sílu se
ohlédnout, byl daleko za mnou. Zato žlutozelený borec s nalezeným bidonem se ke
mně blížil. Ještě jsem se v posledních dvou kilometrech zmáčkl. Když jsem
se ohlížel, viděl jsem, že se vzdálenost mezi námi už nezkracuje. Poslední
louku k cíli jsem už přejel s úlevou volně. Fakt jsem byl pořádně
vyždímaný.
Po dojezdu mi obrazovka ve stanu ukázala, že jsem
dojel 4. v kategorii za vítězným
Pepou Nestlerem. Další dva borci z mé kategorie dojeli na dohled přede
mnou. K bedně moc nescházelo, možná delší závod třeba o 10 km… Tentokrát
trať měřila jen 40 km. Padesátka by byla lepší.
S výsledkem jsem byl spokojený a domů jsem odjel
v dobré náladě. Atmosféra, prostředí a ideální počasí podpořily můj dobrý
pocit, že tentokrát bylo vše na 100%.
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 41 | 826 | 2:03:29 | 19,92 | 23 | 4 | 58 | 12 | 0:25:09 |
Foto: já, home-fotoclub.cz
Krušnohorský MTB Marathon, Pohár Peruna
Lesná v Krušných horách, 7. 5. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat