Druhý letošní závod
přinesl zajímavější trasu pěkným prostředím Českého ráje se zvlněným profilem
bez větších kopců. Český ráj vždycky přiláká velkou účast. Letos startovalo
skoro 1300 lidí. Potkal jsem tu hodně známých z kempů na Mallorce, v Chorvatsku
a na Šumavě a další borce z Alltrainingu.
Ráno byly pouhé 4°C, a
během dne to nebylo o moc lepší. Teplota se stoupla maximálně na 8°C. Slunce
skoro nezasvítilo.
Obratně jsem
zaparkoval mezi stromy a pařezy v lesnatém kempu Peklo. Od rybníka táhla
zima. Vyzvedl jsem si číslo, pozdravil jsem se s Ríšou, mým parťákem
z posledního kempu na Mallorce, načerpal jsem od něho něco optimismu a
zalezl jsem do auta.
Když byl čas, rychle
jsem si připravil kolo, oblékl se, protáhl se a vyrazil jsem se rozjet. Hodinu
před startem jsem už stál v úzkém dlouhém startovním koridoru. Tak jako
vloni jsme se tam skoro zároveň sešli s Kubou, kus za námi stál Víťa,
opodál Tomáš. Tak jsme si nějak ukrátili dlouhou dobu do startu a zahřívali
jsme se konverzací. Museli jsme to vydržet v lehkém oblečení na závod,
protože kdybychom si vzali teplé oblečení, tak jsme ho neměli kam odložit.
V Českém ráji je
to tak, že místo startu je na odlehlém místě v lese a není ozvučené, takže
kdo stojí v hlavním bloku s čísly nad 100, tak čeká, čeká a najednou
se to rozjede, a to je start. Zpočátku se mi jelo dobře. Nasadil jsem největší
tempo, co jsem dokázal, a v prvním úzkém místě jsem byl včas, aby mě nikdo
nezdržoval. Asi po polovině závodu jsem musel trochu ubrat. Přeci jen jsem si dal
laťku asi příliš vysoko. Složení skupiny, se kterou jsem jel, se průběžně
měnilo a o svém pořadí jsem neměl představu. Stále jsme někoho dojížděli, nebo
někdo dojel nás, někdo nám ujel… Ale
jelo se rychlé tempo.
Když se blížil cíl,
ukázalo se, že mnozí rychlíci si šetřili síly na závěr a šlápli do toho. Já už
jsem měl vyčerpáno a zrychlit jsem nemohl. Alespoň v závěrečném úseku na
hrázi rybníka se mi to rozjelo a několik míst jsem získal zpátky. Bojovat se
musí přeci o každé místo…
Dosáhl jsem času a výsledku
výrazně lepšího než vloni. Ujel jsem to za 1:48 hod., o 3 minuty lépe než
vloni. Celkové pořadí jsem vylepšil o 74 míst a v kategorii jsem skončil
17., tedy o 7 míst lépe než vloni. Ve srovnání s loňskem to vypadá hezky,
ale ve skutečnosti se spíš jedná o návrat do normálu, protože skoro shodné
výsledky jsem měl také před dvěma a třemi lety.
Po dojezdu jsme ještě
probrali právě skončený závod s Ríšou, Tomášem a Jirkou a také s Ivanem,
ale dlouho jsem v Pekle nepobyl. Ve všech hovorech zaznívalo slovo zima.
Koupil jsem si tedy kávu v pojízdné kavárně Modrásek a bez zbytečného
otálení jsem vyrazil domů ve vytopeném autě.
Nejpřínosnější objev
jsem učinil cestou zpátky. Zastavil jsem se v Mělnickém Vtelnu a
v tamním rodinném pivovaru Neumann jsem nakoupil vzorky čerstvého piva.
Obzvlášť Bitter Ale byl vynikající!
Výsledek:
délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
51 | 809 | 1:48:45 | 28,28 | 194 | 17 | 1249 | 162 | 0:19:25 |
Foto: já, Fotokocian
50 Český ráj,
Author Maraton Tour, Branžež-Nová Ves
18. 4.
2015
Žádné komentáře:
Okomentovat