Den 14. června byl MTB závody nabitý. O přízeň bajkerů
soupeřil Houštecký cyklomaraton ve Staré Boleslavi, Bike Prague v Praze,
Ještěd tour v Liberci a Velká cena Lafarge v Čížkovicích. Který závod
zvolit? Ten, který člověku sedí nejlíp. Vybral jsem si Houštku. V počtu účastníků
zvítězil závod v Praze určitě proto, že byl v Praze. Houštku si
bezpochyby vybrali ti, kteří si na dlouhý a rychlý závod věří a umějí ho. Takže
konkurence tu sice byla do jisté míry rozředěná, ale určitě také silná.
Vybral jsem si jako vloni nejdelší trasu 82 km. Mimoto se
jelo také na 60 a na 26 km. Na startu jsem se potkal s Martinem
z Alltrainingu, který dělá hodně dobré výsledky, a také tady to potvrdil.
Bohužel jsme se po dojezdu v tom davu lidí už nenašli, abychom to společně
zhodnotili.
Počasí bylo skoro ideální. Bylo sucho, ani zima ani
teplo, jen vítr občas zafoukal. Dobře jsem se rozjel a na start jsem se zařadil
v poklidu, protože jsem měl z loňska vyjetou první vlnu. Tři minuty
před startem spustilo bubenické sólo, a když doznělo, tak se vystartovalo.
Jen co jsme vykličkovali z ulic města, tak se
rozjelo tempo, jako bychom měli jet nějakou třicítku a ne dlouhých 82 km. Velký
balík jel docela dlouho pohromadě, ale po asi 10 km už byl roztrhaný do menších
skupin podle výkonnosti. Naše grupa jela společně, většinou po zpevněných a
polních cestách asi do 35. km. Po rozdělení tras přišly přeci jen menší kopce a
terén a skupina se zmenšovala. Na druhé občerstvovačce jsem musel zastavit a
doplnit pití. Ztráta za skupinou se zdála být snadno k dojetí, ale nebyla.
V trojici jsme pokračovali s mírnou ztrátou. Časem se nám ti před
námi ztratili z dohledu, odpadl nám třetí do party a ve dvojici s borcem
v dresu Vape jsme pokračovali až ke třetí občerstvovačce. Myslel jsem, že
spolu pojedeme dál, ale kolega se tam zastavil, a když jsem se ohlížel, neviděl
jsem, že by se mě snažil dojet. Makal jsem tedy sám. Kolem 70. kilometru mě
čekalo příjemné zjištění, že jsem dojel lidi ze skupiny přede mnou. Nejeli už
pohromadě, zřejmě už nestačili tempu těch vpředu. Postupně jsem jich několik
předjel a jen jeden, v červenobílém dresu, se za mě pověsil a snažil se
jet v háku. Asi 5 km před cílem jsem zvolil špatnou stopu, zajel jsem do
hlubokého písku a padl jsem do ostružin. Co nejrychleji jsem ho dojel, chvíli
jsem si za ním odpočinul a po nájezdu na závěrečný asfaltový úsek jsem mu
nastoupil a odjel. Poslední asi 2 km jsem dal naplno a v cílové rovince
jsem za odměnu přespurtoval ještě jednoho borce z mé kategorie. Tedy on se
spurtovat ani nesnažil.
Byl jsem rád, že jsem se silami vydržel až do konce. I
tak jsem byl hodně unavený. 82 km jsem dal na minutu přesně za 3 hodiny. Nutno
přiznat, že profil měl malé převýšení, zato se jelo pořád naplno. Po vyjetí,
protažení, umytí prachu a převléknutí jsem si prohlédl vyvěšenou výsledkovou
listinu, která nesla dobrou zprávu o mém výsledku. Při početní účasti stejné
jako vloni jsem dosáhl příjemného zlepšení z loňského 13. místa na letošní
7. místo v kategorii.
V mé duši zavládla mírná spokojenost a odměnil jsem
se vydatnou večeří a polotmavým Bakalářem v pizzerii.
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 81 | 576 | 3:00:29 | 27,07 | 51 | 7 | 146 | 30 | 0:27:19 |
Foto: můj mobil, KT Foto
Houštecký cyklomaraton, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
14.6.2014
Žádné komentáře:
Okomentovat