Očekával jsem méně bláta. Jenže pár dní před závodem
pršelo a také poslední noc propršela. Louka u zázemí byla mokrá. Zase nás čekal
závod na blátě. Kdy se pojede na suchu?
Tentokrát sice nebyly tak těžké podmínky jako vloni, kdy
bylo bahno, ale ani tak to nebyl žádný med. Letos bylo „jen“ bláto. Ačkoliv
teoreticky rychlá trať s menším převýšením neměla dlouhé kopce, krátkých
prudkých výjezdů tam bylo dost a pár slizkých sjezdů a bahnitých úseků
„nedostatek“ obtížnosti vyvážilo. Také konkurence byla veliká.
Po rozjetí jsme se ve startovním koridoru zařadili se
Zdeňkem a Jakubem do bloku dvoustovek. O kus dál byl Roman, který se na start
moc těšil. Po startu mi chvíli trvalo, než jsem se dostal do tempa. Při
průjezdu loukou se zázemím jsem si všiml Jany s foťákem. „Letec“ Zdeněk
jel, jakoby měl křídla. Roman také ujížděl, jakoby měl motor. V cíli jsem
ho už nepotkal. První kilometry po silnici se mi jelo těžko. Až v terénu
to bylo lepší. Po několika kilometrech mě dojel Míra a celý zbytek závodu jsme
jeli na dohled. Postupně jsem získal pár míst a bojoval jsem o přijatelný
výsledek. Za hradem Zvířeticemi jsem
spojil síly s jezdkyní z Nilfisku a po polních cestách jsme se
navzájem táhli až za poslední kopec. Tam jsem také naposledy dojel Míru. Ale na
vrcholu na hlavní silnici za to vzali a ve větru to pořádně rozjeli a získali
náskok. V závěrečném sjezdu jsem dojel ještě dva borce a jednoho
z nich jsem na drncavé pěšině na břehu Jizery předjel. A to bylo vše. Do
cíle jsem dospurtoval spíš jen pro pocit.
Výsledek mě neuspokojil, protože byl zase průměrný. Proti
loňsku jsem klesl celkově o 16 míst a v kategorii o 2 místa.
Ještěže tam byla Jana a udělala hezké fotky a video. Během
dne slunce přepralo mraky a udělalo se pěkné odpoledne. U výdeje občerstvení
nedošel Birell jako v Letech, ale došly buchtičky s krémem.
Z omezené nabídky jsem zvolil těstoviny s boloňskou omáčkou – chybně.
Jejich chuťový standard byl proklatě nízko. Takový hlad jsem zase neměl.
Zvítězil grilovaný hermelín s brusinkami z vedlejšího stánku. Za tak
vysoké startovné to v občerstvení skřípe. Měl jsem dát přednost jídlu před
vyjetím po závodě a mytím kola. Jenže, kdo jde mýt kolo pozdě, ten ho myje
v bažině…
Dva dny po Cyklomaratonu Liberec jsem tedy absolvoval
další těžký závod a byla to pořádná nálož. Po závodě jsem byl pořádně zmořený a
druhý den jsem si dal jen volnou vyjížďku.
Výsledek:
| délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
| 55 | 647 | 2:38:11 | 20,85 | 302 | 20 | 652 | 70 | 0:50:17 |
Foto: Jana, xYx.cz
Mladá Boleslav Tour, Kolo pro život, Mladá Boleslav
10.5.2014
Žádné komentáře:
Okomentovat