Pátý letošní závod a zase mokro a chladno. Ještě jsem
letos nejel závod na suchu. Na Bezdězu to bylo hodně mokré. Ale mohlo to být
horší. Před závodem přestalo pršet a nefoukal vítr. Půda v okolí Bezdězu
je písčitá, takže nebylo typické bahno, ale rozbředlý hluboký písek umí být
také záludný a moc to v něm nejede.
Na Bezděz jezdím rád, protože je tam pěkné prostředí,
trať mi sedí a mimoto tam mám blízko. Tentokrát jsme to fakt vychytali. Jana
koupila u stánku čerstvé koblihy ještě před startem a měl jsem je připravené
v autě, až dojedu. Koblihy se totiž vyprodají vždycky hodně rychle.
Pohlídal jsem si řazení na startu a získal jsem výhodné
místo vpředu druhé vlny, která startovala minutu za první stovkou. Ukázalo se
to jako dobrý tah, protože jsem měl před sebou volnou trať a mohl jsem si jet
své tempo bez toho, aby mi někdo překážel nebo hrozila kolize.
Bezděz je typický tím, že od začátku se vyrazí šíleným
tempem a tak se jede až pár kilometrů před cíl, kde čeká kopcovitý lesní úsek
se závěrečným prudkým stoupáním.
Po prvních deseti kilometrech zběsilého šlapání se
ustálilo pořadí a já jsem se držel v malé skupince, která sice
nespolupracovala, ale tak nějak držela pohromadě. Přišly dlouhé pasáže plné
desítek až stovek hlubokých louží, vlastně brodů, které tvořily laguny přes
celou šíři cesty. S pomocí své devětadvacítky jsem si s nimi poradil
dobře a cítil jsem, že tam mám převahu nad šestadvacítkaři. Ale ujet se nedalo,
protože na zpevněných úsecích na rovině si to dojeli. Louže byly studené a
promáčely nás od pasu dolů. Člověk nikdy nevěděl, jak hluboká ta louže bude a
jak pevný nebo nepevný bude mít podklad. Některé byly hluboké až po náboje kol.
V některých se šlapalo jako na zabrzděném kole. Musely se jezdit rychle,
jinak v nich člověk zůstal stát. A když se vyjelo z louže, tak mě
čekal rozbředlý písek. Takových míst bylo na trati hodně. Roztok písku ve vodě
se jistě podepsal na všech součástkách kola, které tuto lázeň podstoupily.
V kopci k občerstvovačce se naše skupinka
rozpadla. Ve sjezdu jsem se snažil držet kontakt s dvojicí, která mi poodjela,
a zase jsem se k nim blížil. Na rovině mě dostihla skupina, která jela
rychleji. Chytil jsem se jí a to bylo dobře. Postupně jsme dojížděli další
borce a skupina se zvětšovala, až nás bylo asi 15. Dalších asi 15 km v balíku
se jelo rychle, ale přesto jsem si mohl na jeho konci odpočinout.
V terénních úsecích jsem cítil, že se mi jede dobře a při nájezdu do lesa
asi 5 km před cílem jsem si pohlídal, abych byl v kontaktu s těmi
prvními. Následující lesní úsek, který většinou stoupal a byl plný kořenů a
písku, ukázal přednosti mého 29 palcového celopéra. Ti první z balíku mi
poodjeli, ale drtivá většina zůstala za mnou. Už to totiž nebylo tak snadné
jako na rovině na zpevněné cestě.
Dojel jsem kluka, co vedle mě stál na startu v červeném
dresu Carla Kupkolo, a vypadal hodně nabušeně. To mě vnitřně posílilo a dodalo
naději, že to tentokrát bude dobrý výsledek. Za předposlední písčitou
stojkou jsem se ohlédl a zjistil jsem, že za mnou nikdo není, až na mladého,
který se mi schoval za záda. Pod závěrečnou stojku, která se většinou tlačí,
jsem najel volně, abych ji nejel zahlcený a vyjel jsem ji. Moje kolo si snadno
poradilo i s kamenným schodem. Ale přesto mě ten výjezd stál hodně sil. Mladej
to za mnou uvisel a vyjel to taky. Slyšel jsem, jak nás lidi povzbuzují. Mladej
to na vrcholu dokázal rozjet rychleji a předjel mě. Srovnal jsem s ním
krok, ale na předjetí to už o jednu vteřinu nestačilo. I tak jsem byl
spokojený, že jsme svedli rovnocenný boj.
Konečně jsem si s chutí zazávodil a dosáhl jsem výborného
výsledku. Obdobně jako vloni, jenže letos byly podmínky mnohem těžší.
V absolutním pořadí jsem dojel 120. A v kategorii to
bylo 10. místo. V součtu závodů 50 Český ráj a 50 Bezděz, vedených jako HN
Car Tour, jsem získal pěkné 7. místo. Takže to dopadlo skoro stejně jako vloni,
kdy jsem byl na Bezdězu 9. a v tour 6.
V cíli proběhlo vše hladce: umyl jsem kolo, točeného
Birell u bylo dost, na těstoviny fronta nebyla (ta byla na sekanou) a na řadu
přišlo cappuccino a koblihy J.
Doma pak jsme si uvařili bombardino na zahřátí.
Výsledek
délka km | převýšení m | čas | průměr km/h | umístění celkem | umístění v kategorii | dokončilo celkem | dokončilo v kategorii | zpoždění za vítězem |
50 | 439 | 1:54:50 | 26,20 | 120 | 10 | 716 | 77 | 0:26:39 |
Foto: Jana, Foto Kocian
50 Bezděz, Author Maraton Tour, Bezděz
18.5.2014