Valtické cyklobraní

Říká se, že Valtice se jezdí za odměnu, že je to jezdí jako po silnici a tak dál. Den předem jsme si s Janou projeli první polovinu a dojezd od rakouských vinic a nic nenasvědčovalo tomu, že by to letos mělo být jinak. Sem tam louže a jinak pevný povrch. Vrátili jsme se čistí a kolo připravené už z domova jsem před závodem nemusel ani čistit. Burčák z Vinařské pohotovosti přispěl k očistě organismu před závodem.

V sobotu v šest ráno mě vzbudilo šumění deště. Nějak brzy. Norové předpovídali déšť od osmi do dvou.

Z Hlohovce do Valtic jsme jeli autem a ne na kole, protože hustě pršelo. Na stánku jsem si vyzvedl startovní číslo a čip, a když jsem je přidělával na kolo, tak nade mnou držela Bára deštník. Vypadalo to profi a bylo nám pořád ještě veselo.

Do závodů bylo přihlášeno rekordních 2 500 lidí. Kdo oželel startovné a nepřijel, udělal dobře.

Po rozjetí jsem si svlékl pláštěnku, sundal návleky a šel jsem do krátkých. To bylo jediné rozumné, co jsem udělal. Čím měl člověk méně na sobě, tím menší škody utrpěl. Vyměnil jsem si oranžové brýle za zatmavovací, protože se zdálo, že se oblačnost protrhá a déšť ustane. Podle Norů mělo do dvou hodin přestat pršet. Nepřestalo. Pršelo pořád. Brzy po startu přes brýle nebylo vidět, schoval jsem je do kapsy a tím jsem je zničil.

Odstartovalo se jako vždy rychle. Po nájezdu do terénu za hřbitovem bylo vidět, že písčitá půda nevsakuje a od včerejška se udělalo nevídané množství louží. Rychlý úvod k Lednickým rybníkům byl ještě docela v pohodě. Následovaly pevné cesty plné louží k Rendez-vous. Ještě tam jsem si myslel, že to bude dobrý závod.

Před Valticemi však přišel první bahnitý úsek přes pole, kde jsme uvázli a tlačili a klouzali. Zadní peloton viděl, jak se tam brodíme blátem, a zvolil travnatou cestu vinicí mimo značenou trasu. Tam to jelo a mnozí si tím hodně pomohli. Následoval dlouhý výjezd dlážděnou cestou a prudké stoupání na Reistnu. To už se jelo dobře. Pak se vjelo do vinic a nastalo bahniště. Po výjezdu na silnici, bahno z kola opadalo a zase to vypadalo na dobrý závod, kde se ještě dá udělat dobrý výsledek a jet na kole. Další rychlé úseky v lesích byly plné zrádných louží, u kterých člověk nikdy nevěděl, jak jsou hluboké. Pořád ještě to byl cyklistický závod a pral jsem se o umístění.

Pak se vjelo do rakouského lesa a pak do vinic a tam to bylo jedno veliké bahniště. Ve sjezdech to nejelo, nebo to jelo, kam chtělo. Stoupání se vyjet nedala, ani ta mírná. Muselo se tlačit. Kolo se obalilo bahnem, že ani vidlicí neprošlo, a muselo se nosit. Ukázala se velká nevýhoda mé devětadvacítky: čím větší kola, tím víc bláta se na ně nabalí. S kolem jsem nosil kila bláta. Cyklistika skončila. Jenom jsem si ničil kolo a litoval jsem, že jsem vyjel. Přesto jsem si nepřipouštěl, že bych to vzdal, ale zbytek závodu se u mě odehrál bez nadšení, spíš jen se snahou dojet. Nakonec moje kolo fungovalo, řadilo, brzdilo až do cíle, ale vypadalo strašně. Každopádně jsou sjeté oboje brzdové destičky, řetěz to přežil, bowdeny to asi také odnesly, více se uvidí po prohlídce v servisu. Včetně těch brýlí to byla to drahá sranda.

O výsledek jsem se ani moc nestaral. Byl docela průměrný. Místo vyjetí jsem hned zamířil k wapkám a vystál jsem hodinovou frontu. Protože jsem dojel v první čtvrtině pořadí všech tras, snad ještě dřív, tak to ještě nebylo tak strašné. Později se vytvořila gigantická fronta na několik hodin. Jana mi zatím donesla suché oblečení na převlečení. To mi byl dobrý tah. Většina postávajících ve frontě se třásla zimou.

Na vyhlášení jsme nečekali a jeli jsme se do penzionu osprchovat, převléknout a ohřát. Večer nás ještě čekalo posezení ve sklípku. Bylo velice kvalitní s bohatou nabídkou přívlastkových, také barikových, vín. Také na sekt došlo… To byl dobrý tah :-)

V neděli jsme si odpočinuli, projeli se na kolech okolím Valtic se zastávkou v ochutnávkovém stánku v Sedlci a na Vinařské pohotovosti pro burčák. V pondělí jsme přetrpěli cestu domů po našich dálnicích a silnicích. Ještě předtím jsme se zastavili ve Vinných sklepích Valtice pro velký nákup vín a burčák na cestu :-). Na dvoře tam po závodě zůstaly natahané pruhy bláta od bajkerů, kteří tudy projeli při sobotním závodu.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
53	237	2:47:56	19,11	265	26	884	102	0:59:01