Okoloústí

V noci lilo, ráno pršelo, a když jsem dával před domem věci do auta, tak se ukázalo slunce. V Roudníkách už bylo skoro jasno. Jelo se Okoloústí ze seriálu Cyklomaraton Tour 2012.

Na trase se střídaly různé povrchy, takže to bylo pestré a rozhodovala všestrannost. Trať těžce poznamenaly deště, které místy vytvořily bláto mazlavé a kluzké jako máslo. Před startem pořadatelé oznámili změnu trasy. Nejhorší a nejrizikovější místa se vynechala a trasa vedla oproti loňsku zčásti jinudy. Dlouhý rychlý sjezd po štěrku a kamenné drti na novém úseku byl ale také pěkný test odolnosti plášťů. Částečně se jelo po stejné trase jako jezero Milada, ale v opačném směru.

Kola s novými plášti jsem tedy nafoukal co nejméně, nohy jsem si namasíroval hřejivou konopnou mastí s chilli, dobře jsem se rozjel a už od startu se mi jelo dobře. Závod se jel na dva okruhy. Držel jsem si své tempo, které mi vyhovovalo. Blátivé úseky jsem projížděl opatrně. Většina kopců se nedala vyjet, protože kola na blátě prokluzovala. Při sjezdech se musela cesta a rychlost volit s citem. Při velké rychlosti to klouzalo, a když se kola zabrzdila a zablokovala, tak nešlo řídit. Ale jet se to dalo. Mimoto se přejíždělo také přes louky a tam zase byla záludně mokrá tráva. Hlavně na těch loukách hodně foukalo a nejelo to. V půli okruhu před Stadicemi mě dojel František a to mě motivovalo ke zvýšení tempa. V kopci za Stadicemi jsem ho ztratil a už jsem ho neviděl.

Na konci prvního kola jsem měl pocit, že jsem na tom kondičně dobře. Dojížděl jsem soupeře, kteří rizikovější místa v úvodu projeli rychleji. Při nájezdu do druhého kola jsem skupince, ve které jsem byl, lehce ujel, ani se nesnažili držet tempo. Počasí mi přálo. Slunečno a silný vítr rychle vysoušely trať, bláto bylo stabilnější, a tak jsem ve druhém kole běžel jen dvě stoupání, která byla ve stínu v lese. Chytil jsem nějakou dobrou formu, protože mě za celé druhé kolo nikdo nepředjel, až na jednoho, se kterým jsem spurtoval do cíle, a on tam byl o pár desetinek rychleji. Byl totiž větší a těžší a spurt se rozjížděl z kopce, a tak dostal větší setrvačnost. Celé druhé kolo, až na závěr, jsem odjel sám. Když jsem předjížděl borce s nízkými čísly, kteří startovali z prvního bloku, napovídalo to, že bude dobrý výsledek.

Skupinu cyklistů z Cyklocity Lovosice tentokrát postihla kalamita smůly: Honza zaspal a nejel, Lukáš prorazil obě kola, František měl těžký pád, potloukl se a odvezli ho do nemocnice do Teplic na šití, jen Tomáš Běloch závod dokončil.

Dojel jsem ve zdraví v dobrém čase. Přestože se hodně běhalo a chodilo, měl jsem rychlostní průměr stejný jako vloni na suchu. Bylo z toho místo v první desítce v mé kategorii, poprvé na kvalitně obsazeném závodě. Loňské umístění jsem hodně vylepšil - v kategorii z loňského 17. na letošní 10. místo ze 40 startujících a v absolutním pořadí jsem se umístil na 58. místě ze 172 účastníků. To je hodně slibný výsledek před Praha – Karlštejn Tour, kdy bych mohl předvést hodnotný výkon před odpočinkem na přelomu sezóny. Konkurence tam ale bude ta nejtěžší a bude to ukrutně obtížné.

Výsledek

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	dokončilo celkem	dokončilo v kategorii	zpoždění za vítězem
44	855	2:20:36	18,61	58	10	147	33	0:41:02