Author Cup 2024

Tradiční zavírák sezóny v Bedřichově jezdím asi proto, že je to tradice. Beru to jako takový závod za odměnu. Projíždí se Jizerské hory, což je hezké, ale v říjnu to nikdy není žádný med. Vždycky je tam zima.

Den před závodem pršelo a bylo mokro. Ale v sobotu už bylo jasno. Když jsem přijel, byla 0 °C. Na startu byl jeden stupeň a průměrná teplota během závodu 5 °C.

Měl jsem první startovní vlnu. Startovalo se v 9:45. Od začátku jsem si hlídal tepovku, abych rozložil síly, protože tak dlouhé závody, 67 km, nejsem zvyklý jezdit a tělo na ně není připravené. Do závodu jsem šel už docela unavený po předchozím náročném podzimním programu. Držel jsem se svého plánu jezdit trpělivě ve skupině, v háku, šetřit síly, nejezdit sám a nezaplést se do kolize. To mi však žádné pření umístění ani dobrý čas nevyneslo. Posledních asi tak deset kilometru jsem už dal naplno, co mi zbývající síly dovolily. Takový nápad asi měli všichni. V posledním delším prudším kopci se skupiny rozpadly a všichni už to dávali naplno. Do cíle se pak hnalo velké hejno jezdců, kteří se navzájem předjížděli, jak jim síly stačily. Ve výsledkové listině jsem pak našel, že v těch minutách, kdy jsem dojel, přijížděly v každé minutě desítky jezdců.

Do závodu vyrazilo celkem 1867 závodníků, přičemž jenom v mé kategorii nás statovalo 127. Skončil jsem nakonec v kategorii 11. Letos jsem v ní jel poprvé, takže nemám srovnání, ale přeci jen jsme si myslel na první desítku. Ale to bych byl musel jet víc aktivně už od začátku. V absolutním pořadí jsem se umístil na 367. místě. To je o 21 míst lépe než vloni. Výsledkové zlepšení, v čase zhoršení, Takže jsem to zajel asi tak přibližně jako vloni.

Po dojezdu jsem se občerstvil a pozdravil s pár známými. Nabídka jídla v cíli byla bohatá a kvalitní. S tím jsem byl spokojen. Dobré bylo i nealko pivo Vozka ze Svijan. Dlouho jsem se ale v cíli nezdržoval. Dojížděli další závodníci a dav na cílovém stadiónu houstl. Bylo slunečno, počasí hezké, ale přeci jen mě čekala ještě dlouhá cesta domů.

Při cestě domů jsem udělal zastávky na nákupy v Pivovaru Cvikov, ve cvikovské Pekárně v pivovaru, v Pivovaru BORN v Novém Boru a v Pivovaru 66 v Sosnové. Tím jsem zakončil závodní sezónu.

 

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
66	1192	2:44:46	23,97	367	11	1867	127	1:56:44

  

Foto: já, Foto Kocián

Author Cup, Author maraton tour
Bedřichov, 12. 10. 2024

Miřejovický vyhnívák 2024

Po mnoha letech to vyšlo termínově tak, že jsem měl příležitost zúčastnit se silniční časovky do vrchu z Litoměřic na kopec nad Miřejovicemi.

Ještě ráno pršelo a byla zima. Rozjel jsme se nejdřív doma na trenažéru a pak ještě jednou na místě, kam jsem dojel autem. Parkoval jsem u hospody v Miřejovicích. Na start v Litoměřicích jsem jel na kole. Byla mi taková zima, že jsem si vzal na rozjetí softshellovou bundu a v ní jsem jel i závod na stále ještě mokré silnici.

Závod byl jednoduchý. Z Plešivecké ulice se jelo přes Miřejovice ke křižovatce před Hlinnou. Startovalo se v minutových intervalech a stačilo ten kopec vyjet co nejrychleji. Snažil jsem se nepřepálit začátek, abych se nezahltil ještě před brutálním stoupáním ve druhé polovině.

Po změření časů vyšlo, že jsem v kategorii nad 60 let skončil druhý, za stejným vítězem, který vyhrál závod do kopce na Babiny.

Občerstvení v miřejovické hospodě bylo prosté, ale byl jsem s ním spokojen, kofola a párky. Na výsledky se čekalo venku na terase. Byla zima. Takže jsem jel zase co nejdříve domů.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
3	186	0:11:44	15,05	33	2	57	3	0:08:29

  

Miřejovický vyhnívák, Král středohoří
Miřejovice, 5. 10. 2024

Valtické cyklobraní 2024

Závod ve Valticích spojujeme s prodlouženým víkendem, v posledních letech s pobytem v Mikulově. Už tradičně cestujeme přes Hustopeče, kde se zastavíme v Mandlárně na kávu s nějakou dobrotou. Letos jsme měli affogato s mandlovou zmrzlinou a kávou s mandlovým aroma, růžové frizzante a mandlovým aroma, podávané s miskou solených mandlí, a medovník. Nakoupili jsme s sebou domů mandlovku a růžové frizzante. Ještě jsme se zastavili ve vinařství Vican u Mušlova pro burčák, byl výborný, a pro sýry. Pak už jsme se ubytovali v Mikulově v ubytování v ulici Na Hradbách.

Bylo docela chladno, ale bez deště. Hned jsme vyrazili na kolech do vinařství Vican. Chtěli jsme tam ochutnat degustační sklenky jejich vín a výběr jejich sýrů na sýrovém prkénku. Byli jsme však zklamáni. Okno s občerstvením bylo zavřené a dvůr působil zanedbaně. Víno nabízeli jen v obchodě ve skleničkách minimálně 1 dcl a sýrové prkénko vůbec nebylo. Ochutnali jsme po 1 dcl vína a jeli jsme zpátky.

Večer jsme zašli do pivovaru Mamut ve Venušině ulici. Tam jsme byli velmi spokojeni. Ochutnal jsem 3 různá piva, Jana si také dala pivo podle svého výběru. K jídlu jsme měli fougasse, utopence s domácím chlebem a ciabattu s olivami. Pečivo si pečou sami a je vynikající. Koupil jsem si s sebou v lahvi pivo Kopčem a spontánně kvašené pivo Wild Creatures La Vie en Rose. Další pivo Wild Creatures, které jsem si vybral, neměli, ale paní pivovarnice slíbila že ho na zítřek přiveze z Dolních Dunajovic, kde ho vaří. Cestou zpátky jsme se ještě zastavili v „naší“ ulici v pivovaru Bug’n’Brew na jeden silně chmelený 8° Summer Ale.

V pátek pršelo celý den až do pozdního odpoledne. Vyrazili jsme do centra Mikulova. Vybrali jsme hezké dětské knížky v Malé medvědici, nakoupili jsme kvalitní sýry v Sýrárně Klimeš a v Mlsné myši. V Bistru Drogérka jsme si rezervovali stůl na sobotní večeři. Naobědvali jsme se v pivovarské restauraci Galant. Ochutnal jsem dvě z jejich piv. Opět velká spokojenost. Na kolech jsme vyrazili až pozdě odpoledne. Nejdřív jsme jeli do vinařství Vican. Sice měli otevřené prodejní okno, ale ani tentokrát nedělali sýrová prkénka, ani nic jiného k jídlu. Dali jsme si tedy jen po jedné skleničce nalačno a projeli jsme se přes Cihlový most za Sedlec k Úvalům. Vrátili jsme se za šera. Zašli jsme do Mamuta pro slíbené pivo, ale z technických důvodů měli nečekaně zavřeno.

V sobotu jsme jeli autem do Valtic na závod Valtické cyklobraní. Vyzvedl jsem si číslo a tašku s dárkem, červené víno z Chateau Valtice, super dárek! Rozjel jsem se. Po deštivém pátku bylo dost chladno a povrch trati byl mokrý, ale svítilo slunce, postupně se oteplovalo a země rychle oschla.

Trasa měla několik změn kvůli podmáčené půdě a nebezpečným úsekům. Ale ty změny byly spíš k lepšímu. Bylo to zábavnější. Ale závod se nečekaně prodloužil až na 58,5 km. Nohy mi jely docela dobře. Asi po 10 km jsem měl kolizi ve skupině, protože jsem jel neopatrně, a ve snaze udržet rovnováhu jsem sjel do příkopu a tam jsem se zrakvil. Okamžitě jsem nasedl na kolo, ale moje skupina byla pryč. Připojil jsem se k dalším jezdcům a snažil jsem se vrátit do skupiny, ze které jsem vypadl. Naštěstí jsem si výsledek v kategorii nepokazil, protože odstupy přede mnou a za mnou byly tak velké, že pád moje pořadí v kategorii neovlivnil.

Jezdce ze své skupiny před pádem jsem dojel za polovinou závodu na česko-rakouské hraniční stezce. To nás ještě čekala kopcovitější část po vinicích mezi Sedlcem, Úvaly a Valticemi. Tam se to to roztrhalo a do cíle jsme dojížděli po jednom. Druhá polovina mi vyšla docela dobře, protože jsem převážně předjížděl já a vydržel jsem se silami až do konce. Fakt je, že po té mokré lepivé hlíně mezi vinicemi to nejelo a byla to dřina, naštěstí bez bahna.

Dojel jsem v kategorii na čtvrtém místě s velkými odstupy od třetího a pátého. Absolutně jsem dojel na 45. místě a podařilo se zlepšit loňský výsledek o 12 míst! Na občerstvovačkách na trati a v cíli se podával burčák. Během závodu jsem si ho nedal. V cíli jsem si dal dva.

Jana během závodu nakoupila v čokolatérii na zámku čokoládové lanýže, ale vyhodnotila, že to tam už není tak dobré, jak jsme to tam znali z dřívějška, a že to za posezení nestojí.

Po závodě jsme si ve Vinařské pohotovosti vyzvedli vína objednaná z domova a pak jsme si vybrali ještě další vína ve Vinařské 100dole. Po nákupu jsme z Valtic odjeli do Mikulova. Zastavili jsme se v Mamutovi pro zbývající zamluvené spontánně kvašené Wild Creatures. Později odpoledne jsme vyrazili do města. Zastavili jme se na pivo na žízeň po závodě v Bug’n’Brew. Dal jsem si Sour Ale Malina 10° a Jana světlý ležák Bug’n’Roll 11°. Pokračovali jsme na do Bistra Drogérka na náměstí, kde jsme si dali dobré jídlo a láhev vína. Pak jsme se prošli a poseděli jsme v (Ne)vinné kavárně při kávě se zákuskem a se skleničkou vína.

V neděli jsme ukončili ubytování a zajeli jsme do centra na dopolední vycházku areálem zámku a na kávu se zákuskem do kavárny Monner. Zajeli jsme na farmu vinařství Vican. Nakoupili jsme další víno. Burčák ale už bohužel došel. I tak jsme toho měli po činorodém víkendu dost.

 Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
58	663	2:21:51	24,74	45	4	133	19	1:54:34

 

Foto: já, Jana, Foto Kocian

Valtické cyklobraní, Author maraton tour
Valtice, 28. 9. 2024