Mladá Boleslav Tour 2024

 Po závodě v Berouně jsem se těšil, že budu svou výkonnost posilovat dalším tréninkem a výsledkově půjdu nahoru. Namísto toho jsem další Cyklozávod Milada musel vynechat, protože jsem dostal na tři dny horečku a v dalších dnech jsem se zotavoval. V následujícím týdnu jsem tedy jel na Kolo pro život do Mladé Boleslavi jen po jednom tréninku a rozjetí. Žádný progres jsem tedy nečekal.

Ale i tak to byl pěkný závod. Počasí se po pár chladných dnech nakonec obrátilo zpátky do jarní prosluněné nálady. A co bylo důležité, vzal jsem s sebou vnuka Ondru a Janu, která se o něho starala.
Měli jsme dobré parkovací místo na louce blízko zázemí závodu. Vyzvedl jsem si startovní číslo a přihlásil jsem Ondru do závodu odrážedel. Potkal jsem také starého dobrého známého Zdeňka z mé kategorie. Takže konkurence v na naší trase C byla silná a nejspíš silnější než na delší trase B, přinejmenším počtem startujících.
V areálu bylo dost atrakcí, které Ondru bavily. Hlavně se těšil, že v závodě pojede rychle. Nakonec skončil ve svém závodě v pořadí na konci první poloviny. Důležité bylo, že ho to bavilo, přestože na start čekal hodně dlouho. Odrážela startovala pár minut před startem mého závodu. Po rozjetí jsem se zařadil do startovního koridoru a starost o Ondru byla tak na Janě.
Na startu jsme se zařadili bok po boku s veteránem Zdeňkem. V úvodní tlačenici velkého balíku jsem mu odjel. Ale v polovině prvního táhlého stoupání po silnici v Čejeticích mě dojel. Bohužel jsem neměl tentokrát, kde brát síly, a neudržel jsem s ním tempo, ani s dalším soupeřem z mé kategorie, kterého jsem před dvěma týdny v Berouně porazil. Na úzkém stoupavém singltreku za Dalovicemi se stezka ucpávala a moje ztráta ještě narostla.
Po zbytek závodu to už tak zůstalo. Nepomohlo tomu také, že jsem jel víceméně sám. Buď jsem někoho předjížděl, nebo někdo předjížděl mě, ale nevytvořili jsme skupinu, která by spolupracovala a stahovala ztrátu. Ani jsem neměl parťáka z mé kategorie, se kterým bychom se navzájem motivovali, abychom se zmáčkli až na hranu.
Do cíle jsem dojel na konci velké skupiny. Která se sjela až v posledním singltrekovém výjezdu, kde to někdo vpředu zašpuntoval a nešel předjet.
Čas jsem měl o minutu a půl horší než vloni. A stejnou ztrátu jsem měl také na Zdeňka, který dojel v kategorii o místo přede mnou.
Dojel jsem tedy v kategorii na 7. místě a absolutně 113., lépe tedy než mi přisuzovalo startovní číslo 2126 (tedy 126). Zajímavé je, že jsem v celkovém pořadí mužů dojel o místo lépe než v Berouně. Takže přibylo hodně rychlých holek. Špatné to tedy nebylo.
Trochu jsme se po dojezdu zdrželi, aby si Ondra pohrál na hřišti a vyzkoušel překážkovou dráhu na odrážedle. Napoprvé mu to docela šlo.
Zpátky jsme to vzali přes pivovar eMBe, Neumann Mělnické Vtelno a Český chřest, kde jsme udělali nákupy. Domů jsme dojeli až večer. Ondra si přivezl medaili a dva balónky.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
32	454	1:20:53	24,22	113	7	347	35	1:04:33

Foto: Jana, já a Captain Snap

Mladá Boleslav Tour, Kolo pro život
Mladá Boleslav, 11. 5. 2024

Bikemaraton Beroun 2024

Také druhý letošní závod provázelo letní počasí, ačkoliv byl teprve duben. Vloni v Berouně pršelo a dokonce přišla průtrž. Lepší počasí určitě mělo zásluhu na tom, že letos byla úcast větší.
Neočekával jsem moc dobrý výsledek a spíš jsem měl za cíl zajezdit si v plném nasazení a závodění využít ke zlepšení. Jel jsem bez stresu a bez přehnané motivace. 
Na parkovišti jsem se seznámil z Pavlem z mé kategorie. Před dvěma týdny byl v Roudnici o místo za mnou. Tentokrát jsme si to v cíli vyměnili.
Závod v Berouně je snad jediný kopcovitý, který v Kole pro život zbyl. Profil je náročný, avšak bez těžkých úseků v terénu, žádné kořeny, kameny ani písek, většinou lehce sjízdné cesty a pěšiny.
Po výjezdu z města mě potrápil první dlouhý kopec. Nohy mi nejely, špatně se mi dýchalo, ve velikém balíku jsem se propadal dozadu. V dalších úsecích po úzkých cestách, kde se nedalo předjíždět, jsem měl pocit, že mě jezdci přede mnou zdržují a přicházím šanci jet o lepší umístění. Ale možná to bylo dobře. Protože jsem nemohl jet naplno, tak jsem se docela vzpamatoval. Chytil jsem druhý dech a postupoval jsem dopředu. Už jsem si myslel, že pojedu svým tempem, a uvidím, na co to bude stačit. Jenže jsem kolem 13. kilometru dojel na dohled Vladimíra v dresu Sportbike Skála, který byl vloni třetí, o místo přede mnou.
Hodně mě to povzbudilo. Podařilo se mi ho dojet a rozhodl jsem se ho držet jako klíště, dokud ho nevysaju nebo dokud mu budu stačit, protože jet s ním znamenalo, že jedu dobře. Nesnažil jsem se mu ujet, protože to nemělo šanci na úspěch. Tak jsem si vyzkoušel chytré závodění. Když jsem jel za ním šetřil jsem síly, které jsem potřeboval ve chvílích, kdy mi ve sjezdu poodjel nebo se někdo dostal mezi nás, abych ho docvakl. V posledních kilometrech podél Berounky jsme jeli ve čtyřčlenné skupině, Vladimír a dva mladší.
Často doplácím na to, že nejsem trpělivý. Tentokrát jsem udržel pevné nervy až do konce. Na posledním kilometru byla úzká pěšina, na které se nedalo předjíždět, a pak už jen cílový koridor. Hlídal jsem si už jenom Vladimírovo zadní kolo, na pěšinu jsem najel za ním, jako poslední ve skupině. A v cílové rovince jsem vyrazil, jak nejrychleji jsem mohl, a přespurtoval jsem nejen jeho, ale i oba další ze skupiny. 
Konec dobrý, všechno dobré. Šesté místo jsem vnímal jako úspěch na to, jak to začalo.
Pavel z parkoviště byl o minutu a o jedno místo přede mnou. I když jsem proti loňsku ve výsledcích dost poklesl, ztrátu na vítěze jsem snížil o čtyři minuty a vylepšil jsem čas o deset minut. To je hodně. Z toho pohledu to bylo dobré. Jenže vloni byly mnohem horší podmínky. 

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
33	816	1:39:39	20,10	108	6	438	31	1:17:26

Foto: Captain Snap, já

Bikemaraton Beroun, Kolo pro život
Beroun, 27. 4. 2024