ČT Author Cup 2022

Rozloučení se sezónou v Bedřichově vždycky přiláká extrémně velký počet účastníků. Byl to můj poslední letošní závod. A poslední, než se přesunu do šedesátníků. Vzhledem k tomu, že jsem byl v kategorii jeden z nejstarších, jsem ani neměl šanci na nějaké přední umístění. Cílem pro mě bylo udržet se v závodní kondici, udržet si první startovní vlnu a užít si závod v Jizerských horách. Tak to poslední se tak úplně nepovedlo, protože bylo mlhavo a na kochání přírodou viditelnost nebyla dobrá. Mlha dokonce místy ve sjezdech snižovala dohled na bezpečnou vzdálenost a panelové cesty byly poněkud oslizlé. Na druhou stranu nebyla zima a nefoukal vítr a jelo se docela dobře.

Byl to nejdelší závod, jaký jsem letos dal. Tak velkou zátěž letos moje kyčle neměly. Před týdnem jsem jel také šedesátikilometrový závod v Ralsku nadoraz. Takže jsem se snažil to vybalancovat tak, abych jel, co nejlíp, ale ne abych se zničil. Snad mi tak zdraví déle vydrží, alespoň ještě nějaký rok. V přípravě na závod jsem udělal chybu v tom, že jsem v týdnu trénoval. Měl jsem raději jen odpočívat. To by mi asi bývalo prospělo víc.

Po prvních kilometrech jsem upravil nasazený výkon a sliboval jsem si od toho, že v závěru zrychlím. Celý závod se jel prakticky pořád v roztaženém balíku. Neměl jsem přehled o pozici, protože jsem stále někoho předjížděl a jiní předjížděli mě. Nakonec to bylo tak dlouhé, že k závěrečnému zrychlení nedošlo, a byl jsem rád, že jsem při průměrném výkonu dojel na průměrném umístění.

Když býval závod v Josefově Dole, nelíbilo se mi jeho pořadatelské zajištění a vynechával jsem ho. Přemístění do Bedřichova závodu prospělo a zařadil jsem ho mezi své oblíbené. Ani mi to velké množství lidí už nevadí.

Cestou zpátky jsem se zastavil v krásně zrekonstruovaném pivovaru ve Cvikově, kde jsem si nakoupil vzorky piva. Pak ještě jsem zastavil na pěkném náměstí v Novém Boru, kde se nachází malý pivovar Born, a ještě jsem si přikoupil vzorky jejich piva. S prázdnou se vracím málokdy.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
66	1191	2:36:30	25,29	287	39	1978	389	1:57:59

Foto: já, Captain Snap

ČT Author Cup, Author Maraton Tour

8. 10. 2022, Bedřichov

Ralsko MTB Tour 2022

Posední letošní závod ze série Kolo pro život se startem a cílem na ohromné ploše letiště Hradčany u Ralska. Jako vždy na KPŽ konkurence velmi silná a závod náročný. Pokračovala podzimní tradice blátivých závodů.

Start byl už v 10 hodin. Ráno bylo hodně chladno. Zatím nefoukalo. Po poledni přišel silný vítr a déšť. Ale to už bylo po závodě. Místo mytí kola a občerstvení na ploše jsem raději jel domů, abych neprochladl. Ovšem povrch trati byl blátivý, hodně písčitých úseků, hodně louží a hlubokých kaluží, které nešly jinak než projet a ponořit nohy na pedálech do vody.

První 2,25 km byly po letišti. Na tomto úseku jsme si udělal osobní rekord, když jsme ho zajel rychlostí 41,6 km/km. Jely se bomby a já jel někde uprostřed. Před nájezdem na úzké cesty jsem si pořadí moc nevylepšil. Tam se vlastně rozhodlo. Na singltreku se peloton natáhl a vzniklé odstupy se prakticky už nedalo dojet.

Za prvním kopcem jsem se to roztrhalo do skupin. Dostal jsem se do skupiny se soupeři, kteří jeli na mé úrovni v Novém Městě. S tím jsem byl spokojen, ale nakonec jsem to ještě vylepšil. přišly úseky plné hlubokých louží a kluzkého bláta. Naše skupina se ještě ztenčila. Jelo ale co to dalo, ať byl povrch jakýkoliv. Jednou jsem na kluzkém blátě spadl. Ale ztrátu jsme dohnal.

Brzy následoval úsek v lese po asfaltu. Tam nikdo nechtěl jel na špici. Musel jsem se smířit s tím, že nikoho už nedojedeme, a moudře jsme jel volněji ve skupině. Docvakli nás další jezdci zezadu. Před nájezdem na písčitou cestu jsem si pohlídal, abych tam najel první. Udával jsme tempo, jaké mi vyhovovalo a vyhnul jsem se riziku, že někdo, kdo bude problém v písku, mě odpojí.

Na následujícím dlouhém stoupání po rozpadající se asfaltové silničce na Zlatý vrch jsem pokračoval na čele. Neohlížel jsme se a jel jsem špici podle svého s mírnou rezervou a očekával jsem, že mě před vrcholem skupina předjede. Nahoře jsme byl překvapen, že za mnou vyjel jen jezdec v modrém a závodnice v červeném. Na dohled za námi nikdo. To jsme se podivil.

Ve třech jsme pokračovali a na nepříjemně otevřené přímé Mariánské cestě a námi ztratil kontakt i modrý a já pokračoval jen ve dvojici s červenou. Ta jela neúnavné tempo. jel jsme v háku. Občas jsem ji vystřídal. Měl jsem být vychytralejší a šetřit síly. Následovalo dlouhé pozvolné stoupání z druhé strany na Zlatý vrch. Červená mi odjela a už jsem ji až do cíle nedostihl, ačkoliv jsem ji měl stále na dohled. Zbývající kilometry jsme jel sám a mlel jsem z posledního. Ale kupodivu mě už nikdo nedojel.  Na cílové rovince jsem už jel v pohodě.

V cíli mě potěšilo, že jsem oproti minulém KPŽ v Novém Městě dojel s mnohem větším náskokem před soupeři, kteří bylo docela blízko za mnou a za ztrátu za Liborem jsme zkrátil. Takže dobré. V blátě se mi jelo dobře. Jen těch mladších soupeřů je čím dál víc.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
59	658	2:32:25	23,33	126	19	286	50	1:58:05

Foto: já, Captain Snap

1. 10. 2022, Letiště Hradčany, Ralsko

Krátká dovolená v Mikulově 2022

Závod Valtické cyklobraní byl pro letošek zrušen s příslibem pořádaní opět za rok. Přesto jsme se v tradičním termínu vydali opět do Mikulova. Když se nezávodilo, měli jsme alespoň víc času na výlety na kole a na relax a mlsání.

Krátká dovolená ve zkratce: 4 dny, 3 výlety na kole, 1 trénink, 3 vinařství, 2 pivovary, kostel a zámek.

🚵🚵🚵🚴🥂🥂🥂🍻🍻⛪🏰

Dobré zkušenosti, dobré tipy 😀

👍👍👍 Vican rodinné vinařství Farma Mušlov, výtečná vína, vlastní sýry, pivo k vínu Pivín (Zámecký pivovar Břeclav), výborný burčák a bílá lama s Vicanem (nebylo to vypitým vínem) 🍷🧀🦙

👍 Kostel navštívení Panny Marie v Poštorné z červených cihel a keramiky ⛪

👍 Vinařství Sedlecká vína, velmi dobrý burčák 🍷

👍👍 Château Valtice - Vinné sklepy Valtice a.s. , prověřená kvalita, ale letošní burčák zklamal 🍷

👍👍 Pivovar Mamut Mikulov a jeho domovský výčep Dvorek 2 holek , pivo na jedničku, s prodejem unikátních spontánně kvašených piv z pivovaru stejného majitele Wild Creatures z Dolních Dunajovic (teprve ochutnám)🍻

👍👍 Bistro Drogérka restaurace v moderním stylu, nejlepší jsou vlastní zákusky 🍗🍷🍰

👍 Sýrárna Klimeš Mikulov 🧀 a

👍 Mlsná myš sýrárna Mikulov 🧀

👍👍👍 Knihkupectví Malá medvědice, speciální na knížky pro děti 

👍👍 Pivovar Galant s restaurací v konzervativním pivovarském stylu, pivo OK 🍻

👍👍👍 Ne vinná Kavárna příjemná kavárna podle mého vkusu, s nabídkou vína ☕🍷

👍👍👍 Chocolito - Čokoládovna Valtice na zámku ve Valticích 😃 super horká čokoláda s chilli a pralinky a lanýže ☕ a prohlídka knížecího bytu Františka I. na zámku

😀

Mikulov 22. - 25. 9. 2022

Pražská padesátka 2022

Klasický MTB závod v Praze-Dejvicích s dlouhou tradicí a neměnnou trasou patří mezi mé oblíbené. Rychlý závod, středně velké převýšení, nenáročný terén. Ale vždy extrémně velká účast, a tedy i konkurence. Každá chyba znamená ztrátu.

Předpověď počasí věštila chladno, vítr a možnost dešťové přeháňky. Skutečnost byla ještě horší. Teplota byla ještě nižší a pršelo asi tak od čtvrtiny závodu až do cíle.

Přijel jsem sám. Před startem jsem se připravil na závod s dlouholetým kamarádem Zdeňkem. Předloňské umístění mi zajistilo start z druhého startovního koridoru. Rozjetí jsem ukončil ve chvíli, kdy se závodníci začali řadit na start. Pořád ale zbývalo do startu půl hodiny. Než se odstartovalo, tak jsem po rozjetí zase vychladl.

První kopec hned po startu mi nevyšel. Nemohl jsem se dostat do obvyklého tempa a měl jsem problém to udýchat. Dopředu jsem se dostával jen těžko a dlouho. Na prvním singltreku jsem se zdržoval za pomalejšími jezdci a ztráta za rychlejšími narůstala. Chytil jsem se až v druhém hodně prudkém kopci z Šárky a vracel jsem se dopředu. Na tomto segmentu jsem si udělal dokonce osobní rekord. Další výjezd od Truhlářky k Sanatoriu mi také vyšel dobře. V Horoměřicích mi fandila celá Eliščina rodina, to mi hodně pomohlo. Na silnici ze Statenic mi to už jelo podle mých představ. Využíval jsem jízdy ve skupině. Dojeli jsme skupinu se Zdeňkem, který měl první koridor. To už začalo pršet. Dlouho jsme jeli ve velkém pelotonu.

Bohužel mi tentokrát nevycházela taktika najíždět ze silnice na úzké cesty v terénu na čele skupiny, ani za Statenicemi, ani u kostela v Noutonicích, ani na dalších místech. Nějak mi nevycházel odhad, nebo si to soupeři také hlídali. Takže i když bývám na takových cestách rychlejší, musel jsem trpělivě jet za nimi a eventuální mezery, které vytvořili, jsem musel dojíždět na širších místech. Vynaložené síly jsem býval mohl využít na to, abych se pokusil jim ujet nebo udával vyšší tempo, které by časem nevydrželi.

Trať byla čím dál víc kluzká. Jezdci na gravel bikách s tím měli problémy a překáželi, ohrožovali pádem. Velká skupina se roztrhala v kopci k občerstvovačce na Budči a v následujícím sjezdu. Zdeněk zůstal někde vzadu. Hodně svižně a docela v pohodě jsme úspěšně ve skupině pokračovali. Pořád pršelo, občas lilo, voda odstřikovala od kol do obličeje. Nebyl to žádný med. Bidony byly obalené blátem, když jsem se chtěl napít, chroupal jsem s pitím písek. Navíc jsme projeli brodem přes Zákolanský potok.

Nějak jsem se na ty podmínky adaptoval a jelo se mi docela dobře. Ve skupině jsme prosvištěli kolem Okoře přes Tuchoměřice ke Kopanskému mlýnu. Následovalo dlouhé stoupání lesem k Juliáně. To mi vyšlo dobře. Vyjel jsem ho s těmi lepšími vrchaři. Odjeli jsme zbytku skupiny a v pěti pokračovali přes Přední Kopaninu. Přejeli jsme hodně kluzké pole Na Padesátníku k singtreku na kraji lesa do Nebušic. Tam jsem udělal další chybu, že se mi nepodařilo najet na cestu plnou kořenů první. Byl bych si mohl vylepšit pozici před prudkým sjezdem do Divoké Šárky. Tam to klouzalo. Najížděl jsem až na konci skupiny. Kvůli endoprotéze jsem to sjel raději opatrně a nechal svou skupinu odjet. Následoval dlouhý úsek po rovině podél Šáreckého potoka k Jenerálce. Pod sjezdem mě dojeli dva jezdci.

Kašlal jsem už na taktiku a jel jsem, co to dá, a doufal, že svou odjetou skupinu dojedu. A opravdu se mi to skoro povedlo. V posledním kopci v lese od Šáreckého údolí na Hanspaulku jsem se k nim dostal na dohled a jednoho z nich jsem dokonce předjel. Pak už následoval dlouhý sjezd v ulicích k cíli v Dejvicích za menzou ČVUT. Tam se jelo tak rychle, že nikdo nikomu nemohl ujet. Až v závěrečném spurtu s poslední křižovatkou mě oba dva mladší, se kterými jsem tam dojel, předjeli.

Po slabším začátku jsem se chytil a druhou polovinu jsem podle výsledkové statistky od mezičasu měl lepší. Porazil jsem, až na jednoho, vítěze starší kategorie, všechny závodníky mého věku a starší. Z toho  pohledu to byl úspěšný závod a solidní výkon. Bohužel se mi nepodařilo dojet do 120. místa, které by mi na příště zajistilo alespoň druhý startovní koridor.

Po dojezdu jsem se už dlouho nezdržoval. Přestalo pršet, ale dál dost foukalo. Vyjel jsem se, občerstvil a pak jsem se raději hodil do suchého a odjel domů. Čekal mě náročný a veselý sraz maturitní třídy.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
49	643	2:06:59	23,37	138	16	863	152	1:40:18	0:26:41

Foto, Marek, já, Bezva fotky

Pražská 50, Author Maraton Tour
17. 9. 2022, Praha-Dejvice

Přestavlcký vlk 2022

Krásný zábavný závod v Přestavlkách se jel za slunečného počasí na suchu. Jelo se dobře, bezpečně, rychle. Před závodem jsem si trať najel. Takže mě nic nepřekvapilo. Přišlo hodně lidí, jak závodníků, tak i diváků. Také občerstvení po dojezdu bylo tentokrát dobré. Ježdění mě bavilo, takže mi ani nevadilo, že letošní výsledek byl průměrný a horší než loňský.

Hlavně v prvním kole jsem třikrát nedostatečně předvídal a zvolil jsem stopu za jezdci, kteří se zastavili a oddělili mě od těch rychlejších. Na to bych už měl mít dost zkušeností. Ukázalo se, že moje parketa jsou spíš delší závody, kde dokážu jet ve vysoké zátěži dlouhou dobu. Jelo se na tři kola a v každém kole jsem své pořadí vylepšil. Podle mezičasů jsem jezdil stále stejné tempo, kdežto hodně soupeřů zpomalovalo.

V cíli jsem byl ve stejném čase jako vloni, v kategorii za stejným soupeřem, jenže před námi byli noví mladší jezdci. Před dojezdem do cíle dorazila také Jana s Kubovou rodinkou. To mi udělalo radost.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze
26	406	1:13:35	21,57	43	7	82	12	0:59:07

Foto: Jana, Pavel Bauer

Přestavlcký vlk, Král středohoří

3. 9. 2022, Přestavlky

Kolmo kolem komína 2022

Kolmo kolem komína jsem nemohl vynechat, i když před závodem vydatně pršelo. Do Třebenic jsem jel autem s náhradním oblečením na převlečení do suchého, připravený na mokrý závod. Před startem nepršelo a dokonce bylo chvíli slunečno. Při rozjetí jsem však poznal, že trať je blátivá.

Po pohodovém úvodu po startu a prvním stoupání k Jenčicím jsem jel dobře a byl jsem docela vepředu. Prudký Brutál se samozřejmě musel tlačit. Za sedlem pod Košťálem v prvním sjezdu už před mnou byly pády. Hodně to klouzalo. Sjížděl jsem opatrně. Brzy začalo pršet. Až do cíle se střídal déšť s lijákem a trať se stávala místy prakticky nesjízdná. Kvůli endoprotéze jsem upřednostnil bezpečnost a sjížděl jsem hodně opatrně. 

V úvodu druhého kola jsem opět postupoval dopředu. Když jsem se po závodě podíval do výsledků, tak jsem jezdil na úrovni předchozích let. V kategorii bych dojel čtvrtý, nebýt defektu zadního kola. Po sjezdu z Košťálu na asfalt, jsem cítil, že mám měkké zadní kolo. Zkusil jsem pokračovat. Dvakrát jsem zastavil a kontroloval ho. Stále ucházelo. Když už jsem jel skoro po ráfku, musel jsem to vzdát, a pěšky jsem došel zkratkou do cíle.

Letos tedy první nedokončený závod. Nebylo ani, co oslavovat, ani co hodnotit.

Foto: já, Robin, Barbora Bolechová