Author Cup 2019

Vynechal jsem několik ročníků, protože mě tento závod přestal bavit. Na konci sezóny se mi už nechtělo trmácet se do Jizerek s malou šancí na dobrý výsledek. Mimoto mě odradilo rostoucí startovné a některé zápory, které s sebou masový závod nese. Tehdy se startovalo ještě z Josefova Dolu.
Letos jsem zase dostal chuť zajet si pořádný supermasák. Přemístění startu a cíle do Bedřichova bylo přínosem. Všechno tu klapalo. Registrace v pohodě, lepší startovní koridor, hodně fandících diváků. Cílový prostor na běžkařském stadionu byl pokrytý fólií, aby se nerozbahnil. Líbilo se mi tam.
Dobré výsledky v předchozích závodech naplnily moje závoďácké ambice a tentokrát jsem přijel spíš zajezdit si v pohodě a za odměnu. Najednou se mi ten závod zdál zábavný. Mimořádně vydařené počasí udělalo Jizerské hory krásné.
Závod byl vlastně také taková společenská událost. Na závěr sezóny se tu sešla většina těch, co jezdí MTB maratóny. Už před startem jsem pozdravil hodně známých nebo jsem je alespoň zahlédl. Po rozjetí jsem včas zamířil do startovného koridoru a vystál jsem si místo někde ve druhé stovce za startovní čárou. Od pořadatelů jsem dostal přidělené číslo do první startovní vlny, i když jsem tu roky nestartoval, protože jsem doložil výborné výsledky z jiných závodů.
První kilometry po startu se jely po mírně stoupající silnici. Než se najelo za běžkařským stadiónem do terénu, byl jsem mile překvapen, že mě ani moc borců nepředjelo. Odhadem jsem byl za druhou stovkou. Po úvodním okruhu v lese jsme projeli podruhé stadión a zamířili nahoru do hor. Po prvním větším stoupání se sjelo k přehradě a za ní se udělala velká skupina, se kterou jsem víceméně dojel až do cíle. Prvních dvacet kilometrů, které byly převážně stoupavé, jsem si hlídal tepovku, jezdil jsem v háku a šetřil jsem síly.
Ovšem tempo se jelo pořád vysoké. Za první občerstvovačkou po třiceti kilometrech nastoupila tříčlenná skupina, do které jsem naskočil, protože jsem vycítil šanci na dobré umístění. První dva se střídali na špici, a když jsme dojeli skupinu před námi, zase nastoupili, aby jim ujeli. Držel jsem se za nimi v háku, ale jejich nerovnoměrné tempo bylo dost vysilující.
Kolem pětapadesátého kilometru už ani tahouni neudrželi vysoké tempo a dojela nás veliká skupina alespoň dvaceti lidí. Poznal jsem v nich ty, se kterými jsme jeli v první části závodu. Přišla na mě malá krize a za balíkem jsem zaostal. Na asfaltu to valili strašně rychle a nešlo je dojet. Nevzdal jsem to a v závěrečných zvlněných kilometrech na šotolině jsem se k nim blížil. Ale to už přišel cíl. Dojel jsem už jen jednoho juniora, který se za mě chytil. V posledních dvou zatáčkách před cílem jsem využil toho, že jsem do nich najel první a mohl jsem si zvolit lepší stopu, a své místo jsem uhájil.
Dojel jsem v kategorii MC muži do 60 let na 20. místě ze 436 startujících, nejlepší umístění v kategorii na Author Cupu, za dobu, co jezdím. Absolutně mi patřilo 260. místo ze 2786 startujících celkově, tedy druhé nejlepší ze všech mých účastí.
Byla to vydařená tečka za vydařenou sezónou.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
66	1152	2:31:57	25,28	260	20	2786	436	1:56:44	0:35:12

Foto: Fotokocian, já a Tomáš
Author Cup, Author Maraton Tour
Bedřichov, 12. 10. 2019

Miřejovický vyhnívák 2019

Počasí bylo podzimní sychravé, chladno. Před závodem pršelo, po něm také. Na startu se sešlo 36 odolných jezdců z Litoměřického okolí. Startovalo se v Plešivecké ulici v Litoměřicích. Čekal nás tříkilometrový kopec.
Závod jsem jel na mokré silnici, ale zrovna v tu chvíli nepršelo. V první zatáčce za veterinou byl překop silnice zasypaný pískem. Tam jsem jel opatrně. Pak už následovalo deset minut naplno do čím dál prudšího kopce. Za vrcholem stoupání nad Miřejovicemi se mi už narovnávající se úsek do cíle zdál jako rovina.
Po závodě jsme poseděli při pivu (nealkoholickém) a párku v miřejovické hospodě. Venku opět začalo pršet a přidal se i vítr. Přijet sem autem byla dobrá volba.
Zklamáním bylo zpracování výsledků. Protože pořadatelé chybně zapsali absolutního vítěze Kubu do kategorie nad 40 let, protože mu špatně rozuměli rok narození. Výsledky opravili až dodatečně na internetu, když už byly ceny předané a závod ukončený.
Přínosem bylo, že jsme si alespoň porovnali výkonnost a nedopadlo to vůbec špatně.
Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
3	182	0:11:06	16,06	11	3	36	13	0:08:11	0:02:55

Miřejovický vyhnívák, silniční časovka do vrchu
Litoměřice, 5. 10. 2019

Valtické cyklobraní 2019

Od té doby, co přestalo být Cyklobraní součástí Kola pro život, jsem ho nejel. Stalo se však součástí dalšího renomovaného seriálu Author Maraton Tour, takže má svoji kvalitu a velkou účast závodníků.
Krásné prostředí v okolí Valtic a období burčáku a sklizně vína nás zlákalo k prodlouženému víkendu. Bydleli jsme v blízkém Hlohovci. Ve čtvrtek odpoledne po příjezdu jsme podnikli okruh Lednicko-valtickým areálem přes lužní les, Lednici a novu rozhlednu u lázní.
V pátek dopoledne jsme projeli asi polovinu trasy závodu. Bylo to užitečné pro poznání, co mě čeká na trati při závodě. V závěru jsme se zastavili v ochutnávkovém stánku vinařského družstva Sedlec. Odpoledne jsme navštívili Vinařskou stodolu ve Valticích, absolvovali jsme prohlídku jejich sklepů s degustací vzorků přívlastkových vín. Vyzvedl jsem si startovní číslo v kanceláři závodu, která byla také ve Vinařské stodole. Prošli jsme si večerní Valtice, poslechli lidovou hudbu před Valtickým podzemím a koupili jsme si burčák na večer, na vyladění formy před závodem. Různé druhy burčáku voněly všude.
V sobotu ráno před závodem pršelo. Vypadalo to všelijak, ale nakonec pršet přestalo a závod se jel bez deště. Bláto se nestačilo udělat. Na start jsem přijel rovnou z Hlohovce tak akorát na čas, abych nemusel čekat v chladnu. Start byl v areálu Vinných sklepů Chateau Valtice. Sešlo se tam 425 startujících.
Hned po startu se stoupalo pod Rajstnu. Balík se roztáhl. A pak následovalo asi dvacet kilometrů tryskem po rovině v lesích mezi Valticemi a Břeclaví. Před prvním vážnějším stoupáním jsem měl průměr 31,5 km/hod. Dojeli jsme tam v přibližně patnáctičlenné skupině. Dařil se mi v ní šetřit síly jízdou v háku. Z čela jsem rychle střídal.
Za prvním stoupáním byla první občerstvovačka. Mimo obvyklé vody a ionťáku se podával také burčák, stejně tak i na dalších občerstvovačkách. V následujícím zvlněném úseku mezi vinicemi se začala skupina natahovat. Tam to stálo hodně sil. V prudkém stoupání k vyhlídce nad Schrattenbergem se závod prakticky rozhodl. Balík se nadělil na malé skupinky. Tak jsem projel kolem Rajstny, kde jsem Janě nechal jeden bidon. Pokračovali jsme v pěti až k těžkému výjezdu na Kameníky. Tam se už udělaly velké rozestupy. Na soupeře za sebou nemělo cenu čekat. Skupinky přede mnou byla na dohled.
Na dlouhém rovinatém úseku po polní cestě podél česko-rakouské hranice jsem ji sám stíhal. Dojel jsem je až na začátku sjezdu ze Skalky. Byly tam záludné zatáčky s hlubokým pískem, které jsem měl naštěstí najeté ze včerejška. Jezdec přede mnou to nezvládl a spadl. Stačil jsem ho objet. Ale zdrželo mě to a jezdci přede mnou měli stále náskok. Na dlouhé rovině podél trati k zastávce Sedlec, stále sám, jsem se snažil alespoň nic neztratit.
Pak následovala dlouhá stoupání přes vinice do Úval. Tak se už ani skupina přede mnou neudržela pohromadě a každý už jel sám.
Předjel jsem dva osamocené soupeře. První rezignoval, druhý se mě snažil držet. Ve sjezdu do Úval před nájezdem na silnici jsme si před ním udržel malý náskok. Ten zůstal i po úmorném výjezdu po silnici k Rajstně, i po sjezdu vinicemi, kde jsme si hlídal, abych správně odbočil podle značení, které se hledalo těžko a pořadatelé tam nebyli.
Po krásném sjezdíku do areálu vinařství jsem v pohodě projel cílem, kde jsem si na poslední občerstvovačce dopřál burčák a hrozen zralých bobulí. Výkon dobrý, zážitek krásný, umístění nejlepší ze všech účastí na tomto závodě.
Takže důvod k oslavě a dalšímu burčáku. Po odpoledním grilování jsme zajeli do Sedlece, kde bylo místní vinobraní. A opět to byl pěkný zážitek. Žádná estráda, ale správné vesnické vinobraní! Další vzorky burčáku, moštu, vína... To byl večer!
V neděli jsme dovršili víkend kvalitní projížďkou po Lednicko-valtickém areálu. Žádné zahálení, ale slušná jízda.

Výsledek:

délka km	převýšení m	čas	průměr km/h	umístění celkem	umístění v kategorii	startovalo celkem	startovalo v kategorii	čas vítěze	zpoždění za vítězem
53	607	2:03:50	25,74	67	11	425	86	1:42:42	0:21:08

Foto: Jana, fotokocian.cz

Valtické cyklobraní, Author Mararton Tour
Valt